NOVÉ

Sebevraždy v Česku? Denně čtyři oběti, výrazně převažují muži

SMUTNÁ STATISTIKA

V roce 2012 spáchalo v Česku sebevraždu 1663 lidí, informace se objevila v celosvětovém průzkumu, který provedla Světová zdravotnická organizace. Ve zprávě uvedla, že v průměru na zeměkouli někdo zemře vlastní rukou každých 40 sekund.

Náchylnější k sebevraždě jsou obyvatelé chudých států. Obecně v bohatších zemích si bere život třikrát více mužů než žen. Z pohledu věku jsou nejvíce ohrožení lidé po sedmdesátce. U mladých lidi mezi 15 a 29 lety je to druhá nejčastější příčina úmrtí. Takové jsou výsledky první celosvětové studie sebevražd, kterou zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO).

Sebevražda má podle ní víc obětí než válečné konflikty a přírodní katastrofy. Ročně kvůli ní na planetě zemře 800 tisíc lidí, WHO ovšem upozorňuje, že všechny země nemají přesné statistiky. V některých zemích se se sebevraždou pojí stigma, někde je dokonce ilegální. Například Severní Korea trestá až tři generace pozůstalých. Údajně existují případy, kdy spáchá sebevraždu celá rodina, aby všichni unikli trestu.

Snadná cesta k jedům

Česko dlouhou dobu patřilo mezi státy s nejvyšší úrovní sebevražednosti, ta v sedmdesátých letech po sovětské okupaci patřila k nejvyšším v Evropě. I nyní je nad průměrem, který podle WHO představuje 11 sebevrahů na 100 tisíc obyvatel. V roce 2012 byl poměr v Česku 12,5, klesl z čísla 13,7 napočítaného v roce 2000.

Nejčastějšími způsoby sebevraždy v Česku jsou oběšení, udušení nebo uškrcení, skok či lehnutí pod pohybující se objekt a zastřelení služební zbraní.

Nejhůře z tohoto pohledu dopadla jihoamerická Guyana se 44,2 sebevrahy na 100 tisíc obyvatel, za ní Severní a Jižní Korea (38,5 a 28,9). Vysoký poměr mají také Srí Lanka, Litva nebo Surinam. V katolických zemích a státech s velkým zastoupením muslimů je sebevražda méně častá, protože je v přímém rozporu s vyznáním.

Téměř třetina sebevrahů umírá po požití zemědělských pesticidů, jde o farmáře z rozvojových oblastí, kteří mají po špatné úrodě finanční nesnáze. K pesticidům mají běžně bezproblémový přístup, podle WHO je často schraňují v láhvích v kuchyni.

V Česku meziroční nárůst

Organizace WHO dlouhodobě usiluje o snížení sebevražednosti, do roku 2020 má poklesnout o deset procent. Do snahy by měla patřit větší osvěta a také zapojení státu do ochrany občanů, konkrétně jde třeba o to znesnadnit cestu k pesticidům a dalším toxickým látkám. V Japonsku by šlo o likvidaci webových stránek, které nabádají k hromadným sebevraždám nebo je organizují, cestu ve Spojených státech vidí WHO ve snížení počtu legálně držených střelných zbraní.

V Česku počet sebevražd meziročně stoupl. Podle policejních statistik se loni sprovodilo ze světa 1740 lidí. Jako nejčastější způsob se uvádí oběšení, udušení či uškrcení (799 případů), mezi další patří skok či lehnutí pod pohybující se objekt (111) a zastřelení služební zbraní (105). Loni si život vzalo čtyřikrát víc mužů než žen a v roce 2012, kterým se WHO zabývala, byl rozdíl ještě markantnější: 1394 mužů, 269 žen.

Celosvětově se nejvíce sebevražd uskuteční brzy ráno nebo pozdě v noci. Výzkum předpokládá, že roli hraje alkohol i to, že je člověk v takové chvíli sám.

Čtěte také:

1552 mrtvých. Ve skutečnosti ebola postihne až dvacet tisíc lidí

Asistovaná sebevražda ve Švýcarsku láká i Čechy

Přejít na diskusi