Co přinese Obamova těžká porážka? 8 otázek a odpovědí

Demokraté prezidenta Baracka Obamy utrpěli v kongresových volbách těžkou porážku, v Kongresu přišli o zbývající moc. Washington nyní čekají nové mocenské poměry, které mohou vést od naprostého zablokování Obamy až po období kompromisů.

Úterní volby do Kongresu Spojených států, ve kterých republikáni ovládli obě komory, tedy Sněmovnu reprezentantů i Senát, jsou odmítnutím politiky demokratického prezidenta Baracka Obamy. Prohlásil to šéf republikánů Reince Priebus.

Volby byly všeobecně považovány za referendum o Obamovi, jehož popularita je na dlouhodobém minimu. 

"Republikáni dostali příležitost, aby zemi vedli lepším směrem," řekl Priebus s tím, že Američané "vyslovili republikánům důvěru". 

Čtěte také: Republikáni ovládli americký Senát a tím i Kongres

Kongres má nejmladší ženu i prvního černého senátora z jihu

"Republikánská Sněmovna reprezentantů i republikánský Senát jsou připraveni vyslyšet americký národ. A my doufáme, že Obama učiní to samé," sdělil také. Republikáni před volbami slíbili, že podpoří tvorbu pracovních míst, zvýší energetické kapacity země a sníží státní výdaje. 

Bílý dům ještě před uzavřením volebních místností uvedl, že volby nejsou referendem o politických opatřeních jeho šéfa. "Velká většina voličů po celé zemi se v těchto volbách rozhoduje na základě samotných kandidátů, a nikoli prezidenta Obamy," sdělil v průběhu volebního dne mluvčí Bílého domu Josh Earnest. 

Co se při kongresových volbách stalo? 

Přesně to, co předpovídaly průzkumy veřejného mínění. Republikáni v Senátu opět získali většinu a zároveň zůstali nejsilnější stranou ve Sněmovně reprezentantů. Napříště tak budou mít konzervativci po osmi letech opět pod kontrolou obě parlamentní komory. Pro demokraty prezidenta Baracka Obamy je to debakl.

Došlo na překvapení? 

Sotva. Demokraté měli špatné vyhlídky i ve státech, které jsou za jiných okolností považovány za jejich bašty. Druhé kolo senátních voleb se bude muset 6. prosince uskutečnit v Luisianě, neboť v tomto jižanském státě nikdo nezískal požadovaných více než 50 procent hlasů.

Co ke ztrátám demokratů vedlo? 

Při kongresových volbách uprostřed prezidentského funkčního období předkládají voliči vládní straně často účty. Obdobně tomu bylo i za prezidentů George Bushe či Billa Clintona. Obama je v současné době mezi Američany značně nepopulární a mnoho lidí už nevěří tomu, že my mohl něco změnit.

Co přesně výsledek znamená? 

Demokratická strana prezidenta Baracka Obamy již nemá v Kongresu žádné slovo. Prosazovat zákony v parlamentu jsou nyní schopni jen republikáni. Pro prezidenta to znamená, že musí přistoupit na kompromisní politiku, jinak se nevyhne naprosté blokádě.

Nečelil již dříve politickému patu? 

V zásadě ano. Protože republikáni od roku 2010 ovládali Sněmovnu reprezentantů, mohli veškeré snažení demokratů blokovat. Demokratická většina v Senátu, o kterou nyní přišel, ale Obamovi umožňovala manévrovat.

Co se nyní změní? 

Senát je odpovědný za jmenování předních představitelů země. Pokud Obama bude chtít jmenovat ministra, federálního soudce či velvyslance, musí to potvrdit horní komora, takže nyní republikány již neobejde. První zatěžkávací zkouška přijde brzy, neboť prezident musí navrhnout nástupce ministra spravedlnosti Erica Holdera.

Bude to mít i zahraničněpolitické následky? 

Ne přímé, neboť zahraniční a obranná politika je doménou Bílého domu. I tak ale pro prezidenta nebude vyjednávání v parlamentu lehké, neboť například zahraniční dohody a smlouvy musí Kongres potvrdit. Také válku může oficiálně vyhlásit pouze Kongres. Republikáni ovládnou také vlivné parlamentní výbory.

Mají tedy republikáni volné pole působnosti? 

Tak jednoduché to není. Zaprvé demokraté mají stále ve 100členném Senátu více než 40 křesel. Podle jednacího řádu je ke schválení zákonů nutných souhlas 60 senátorů. A za další, Obama může na každý výpad Kongresu odpovědět vetem. Otázkou ale je, zda chce na poslední dva roky svého druhého funkčního období uváznout v patu. Obama by se také mohl pokusit vládnout pomocí exekutivních nařízení, které ale nemají závaznost zákonů.