Globální rizika roku 2014: plavba na nezmapovaném moři

Světové ekonomické fórum vydává posledních osm let každoroční zprávu o globálních rizicích. Jedná se jeden z nejlepších podobných projektů, protože autoři zprávy se ptají asi tisíce vybraných respondentů ze všech osídlených kontinentů a pečlivě vnímají názorové rozdíly - např. ženy jsou o něco opatrnější než muži a muži nad 40 let se více bojí finančních krize než jejich mladší kolegové. Ekonomové se méně obávají ekonomických problémů než všichni ostatní a technologové vnímají ve srovnání s ostatními technologická rizika jako méně významná. V těchto případech je těžké říct, zda snížené vnímání rizik vlastního oboru je dáno expertní znalostí nebo přehnanou sebedůvěrou.

Z hlediska nějaké či státu můžeme rizika dělit do tří kategorií. Do té první patří vyhnutelná rizika jako je třeba požár. Druhým typem jsou strategická rizika, která vyplývají z chybného řízení a odhadu situace. U těchto rizik pomáhá zkušenost a prevence. Teprve třetí skupinou jsou vnější rizika, nad kterými firma či stát nemá skoro žádnou kontrolu. Zde je strategie založené na resilienci, neboli pružnosti systému. Tento termín se často používá v environmentálních vědách, kde se mluví resilienci ekosystémů, tedy o takových vlastnostech, které umožňují přežívat v široké škále podmínek.

Jedním ze základních rizikových faktorů tohoto světa je přílišný důraz na zisk, který vede k tomu, že systém je nastavený na optimální podmínky, ale nemá žádné rezervy, takže rychle ztrácí pružnost a snadno se hroutí asi jako doprava na dálnici. Dobře to je patrné např. na cenách ropy, které stoupají už když dojde k výpadku produkce o méně jak 1%.

Rizika jsou v zásadě známá jako je třeba inflace, nebo neznámá jako jsou nepředvídatelné dopady finanční regulace či vlivu nových technologií. Je to jako plavba na moři, u kterého nám schází část námořních map. V každém dobrém rizikovém scénáři je zdůrazněna role neznámých a nečekaných událostí, jak byl třeba v roce 1914 sarajevský atentát. Má za této situace vůbec význam zabývat se v našem složitém a neodhadnutelném světě riziky? Asi ano, tříbí to mozek a umožňuje vyhnout alespoň některým pastem budoucnosti - nelézt obludě do rovnou chřtánu.

Zpráva ekonomického fóra se zabývá padesáti základními riziky a jejich vzájemnými vazbami. Nemá význam je zde všechny vyjmenovávat, ale můžeme zkusit vybrat několik málo výrazných příkladů a postupně je podrobněji rozvést, abychom získali určitou citlivost k proměnám světa. Psychologicky přitom platí, že člověka nejvíc znepokojuje tušené, ale nepoznané riziko, takže paradoxně přemýšlení o budoucích nebezpečích mnoha lidem přináší úlevu a klid.

Prvním krokem je uvažovat o nějakém riziku jako o dvousložkové záležitosti, složené z pravděpodobnosti, že k danému jevu dojde a z dopadu, jaký jev bude mít. Většina rizik má několik příčin, takže se skoro vždy jedná o složitý jev, který odráží vlastnost celého politického, sociálního či přírodního systému. Tato rizika s námi zůstávají celé roky, což zpráva reflektuje postojem, že hlavní rizika jsou ta, ke kterým během dalších deseti let nejspíš dojde a jež budou mít závažný dopad. Nejpravděpodobnějšími globálními riziky s největšími dopady na chod společnosti jsou chronická nerovnováha mezi příjmy a výdaji a nedostatek vody. Po tomto obecném úvodu můžeme přejít na reálné události jako jsou například digitální požáry.

V příštím díle: Digitální požáry

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.