Mariánský sloup na Staromáku nebude. Krnáčová: Plýtvání penězi

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze stát nebude. Návrh radního pro kulturu Jana Wolfa (KDUČSL) smetla ze stolu Rada hlavního města, pro obnovu barokní stavby byli jen dva radní. Vedení Prahy tak po téměř pětadvaceti letech utnulo snahu o znovuvztyčení repliky sloupu se sochou Panny Marie, který kritici označují za symbol násilné rekatolizace Českých zemí v pobělohorské době.

„Obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, připomínky to Vestfálského míru, konečné porážky pobělohorského programu českého exilu v čele s J.A. Komenským, neprošlo Radou hl. města Prahy ani v přípravné fázi archeologického průzkumu,“ uvedl náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ) na Facebooku.

Radní pro kulturu Jan Wolf (KDUČSL), který návrh na obnovu sloupu pražské koalici předkládal, přitom před jednáním Rady Prahy prohlašoval, že kopie barokního památky by mohla v centru Prahy znovu stát už příští rok. Návrh Wolfa se týkal archeologického průzkumu Staroměstského náměstí před vztyčením sloupu, který byl posledním krokem k tomu získat stavební povolení.

„Architektonický průzkum by měl probíhat až ve chvíli, kdy se uvažuje o stavbě. Pro mě osobně by to v tuto chvíli bylo zbytečné plýtvání penězi,“ vyjádřila se prostřednictvím mluvčího primátorka Adriana Krnáčová (ANO). „Věřím, že se mi podaří koaliční kolegy přesvědčit, že jde o správnou věc,“ uvedl Wolf v reakci.

Replika 14metrového mariánského sloupu je přitom už hotová včetně dvoumetrové pozlacené sochy Panny Marie na přemoženém drakovi. Vytvořila ji Společnost pro obnovu mariánského sloupu, která od města minulý rok dostala i všech 24 základních kamenů původní stavby a která se zasazuje o vztyčení sloupu na původním místě.

Náboženský falus

Mariánský sloup se stal symbolem vítězství katolické církve nad protestanty v českých zemích. Stál blízko místa popravy představitelů českého stavovského odboje, která se odehrála v roce 1621. Po vyhlášení nezávislosti Československa v listopadu 1918 sloup strhl rozvášněný dav, který v něm viděl připomínku habsburského režimu.

Znovuvztyčení sloupu vzbuzuje už roky silné emoce. Kritici stavbu označují za „náboženský falus“, který na Staroměstské náměstí kvůli své symbolice rozhodně nepatří. „Stavět na Staroměstském náměstí katolický falus, který byl svržen při založení republiky, je zcela zvrhlé. Staroměstské náměstí je národním symbolem, kde Habsburci s podporou katolické církve popravovali příslušníky jiných církví a šiřitele vzdělanosti. Mariánský sloup chce koalice postavit několik metrů od jejich křížů,” uvedl Jakub Michálek z České pirátské strany.

„Piráti podporují plnou sekularizaci a nezávislost státu a města na círvi. Nepodpoříme zde ani Mariánský sloup, ani islámský minaret, který by zde prosazoval některý z příštích radních islámského vyznání. Piráti podporují plnou sekularizaci a nezávislost státu a města na círvi,“ dodal Michálek.

Čtěte také: Uražený Landa přenechá hymnu Karla IV. sbírce pro kostely

Ani historici a památkáři nejsou ohledně obnovy sloupu jednotní. Odpůrci sloup považují za symbol pobělohorské doby, nejtemnějšího období českých dějin. Podle některých je připomínkou násilné rekatolizace země a zpátečnictví.

Mariánský sloup byl vztyčen na počest ubránění města před Švédy. V roce 1652 ho za přítomnosti císaře Ferdinanda III. I jeho syna Ferdinanda IV. vysvětil pražský arcibiskup kardinál Arnošt Vojtěch z Harrachu. Tento významný rádce Vídně vedl po potlačení stavovského povstání proti Habsburkům rekatolizaci českých zemí.

Čtěte také: Kolik lidí padlo v Praze? Historici rozšířili seznam o 1200 jmen