Vzniká nový druh člověka. Skupina Ztohoven čipuje lidi
Lidé se přemění v jiné bytosti
NOVÉ
4
Organizace Paralelní polis, kterou v roce 2014 založila skupina Ztohoven, nově nabízí čipování lidí. Čip, jehož pomocí je možné platit, otevírat dveře či odemykat počítač, si můžete nechat implementovat za 1000 Kč. Od nového roku tuto variantu využilo nejméně 11 lidí a další čipovací akce se připravuje na září. Organizace tím do nekonvenčních rovin posouvá hranici vztahu člověka a technologií.
Skupina Ztohoven se veřejnosti naposledy připomněla akcí vyvěšení trenek nad Pražským hradem. Paralelní polis je nezávislá organizace, jejímž hlavním cílem je fungování zcela bez účasti státu. Institut sám za jednu z hlavních koncepcí považuje myšlenku „state free“. Spolek se hrdě hlásí k tomu, že nečerpá peníze z veřejného rozpočtu, ty jsou podle slov jeho členů vybírány pod pohrůžkou násilí. Finance získává prostřednictvím dobrovolníků a členských příspěvků.
Čtěte více: Obrat. Policie obvinila Ztohoven kvůli trenýrkám na Hradě
Transhumanismus, budoucnost lidstva?
Organizace Paralelní polis se svými projekty snaží zkoumat vztah člověka, technologií a přírody a posouvá ho do nových nekonvenčních rovin. Jako jedna z mála organizací v České republice rozvíjí myšlenky transhumanismu. Zastánci tohoto hnutí tvrdí, že lidé se mohou díky moderním technologiím přeměnit v jiné bytosti.
Jedním z projektů v rámci transhumanismu je právě zavádění čipů. Unikátního projektu se v lednu roku 2016 v Paralelní polis účastnilo 10 lidí. Podle Jana Hubíka, hlavního organizátora akce a zároveň jednoho z očipovaných, jde v projektu především o propojování technologií s člověkem, čemuž se organizace dlouhodobě věnuje. Členové sdružení Paralelní polis s ním například mohou platit v místní kavárně Bitcoin Coffee, kde se platba provádí pouze tzv. bitcoiny, tedy virtuální internetovou měnou. „Já sám čip používám například pro odemykání dveří, počítače nebo jeho pomocí předávám vizitky,“ řekl pro ECHO24.cz Jan Hubík.
O způsobu platby čipem se více můžete dozvědět ve videu.
„Chci se připravit na ztrátu paměti“
Čip pod kůži si v pražské organizaci nechal implementovat i Slovák Matěj Nemček, který o možnosti zavedení čipu uvažuje již od roku 2012. Nemček v rozhovoru pro ECHO24.cz přiznal, že využívá různá zařízení pro ověřování identity (tokeny), často je však ztrácel, což se mu s čipem v ruce stát nemůže. „Mojí hlavní motivací bylo připravit se na pomyslnou ztrátu paměti mého mozku. Plánuji využít čip také jako datové úložiště,“ dodal Nemček.
Fotogalerie z pražské implantace čipů pod kůži@Reflex_cz @Paralelni_polis https://t.co/nX7ThrBfdt #NFC pic.twitter.com/6OHkfLdrUZ
— Miroslav Cvrček (@MiroslavCvrcek) 6. února 2016
Kapacita zařízení je pouze 880 bytů, nahrát se může tedy jen menší množství informací. Čip v sobě nemá žádný elektronický zdroj a nabíjí se elektromagnetickým vlněním. Spustí se ve chvíli, když se přiblíží ke čtečce. „To je také důvod, proč jsou liché obavy lidí, že s čipem budou ovladatelní a zranitelní na dálku. Čip musí být u čtečky poměrně blízko, jinak není aktivní,“ vysvětluje Jan Hubík. Čip o velikosti 12x2 milimetry se snadno zavádí a je možné ho kdykoliv vyjmout, jeho životnost je neomezená, ale doporučená doba užití se podle Nemčeka odhaduje na 8 let.
Jan Hubík uživatele dále ujišťuje, že nehrozí žádná zdravotní rizika. Pokud se dá o nějakém riziku spekulovat, je to podle hlavního organizátora pouze infekce při samotném zavádění. Objevující se informace o tom, že tyto čipy způsobují u lidí rakovinu, jsou prý nepravdivé. „Vlastní implantace čipu je relativně banální výkon, který zvládne jakýkoli chirurg. Za předpokladu, že vše proběhne ve sterilních podmínkách, by se mělo jednat o bezpečný výkon. Z dlouhodobého hlediska je to určitě bezpečnější než běžný piercing, kde hrozí zánětlivá reakce,“ připojuje souhlasné stanovisko Martin Vogner z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. O rizicích spojených s dlouhodobým působením v těle zatím není mnoho informací.
Druhá fáze čipování začne ne přelomu června a července 2016, kdy se bude konat přednáška pro uchazeče, kterých je zatím 15. Samotné čipování by mělo proběhnout v září.
Mezi další projekty Paralelní polis a Ztohoven patří například tzv. kryptoanarchie, tedy různé technologické postupy, za které si mohou ručit sami uživatelé bez vlivu vnějších autorit. Organizace se svým jednáním často snaží šokovat a ukázat nestálost moderních technologií. Známé jsou například akce skupiny Ztohoven o narušení vysílání ČT nebo zveřejnění mobilních čísel poslanců a prezidenta Václava Klause.
Popularita čipování ve světě
Čipování lidí ve světě není novinkou. Například ve Švédsku v roce 2015 společnost Epicenter rozjela akci čipování zaměstnanců, kterou dobrovolně využilo minimálně 300 z nich. Implantát pod kůží mezi palcem a ukazováčkem ve velikosti zrna rýže využívají k otevírání dveří a v městské dopravě místo lístku. Do budoucna společnost plánuje jeho propojení s chytrými telefony. Průzkum z ledna roku 2016 v Austrálii dokonce ukázal, že o implantování takového čipu má zájem čtvrtina (více jak 5 milionů) obyvatel.
