NOVÉ

Proč není vláda razantnější v kauze Michalákových? Bojí se o Norské fondy?

Týdeník Echo

Témata: ,

Případ Evy Michalákové, jíž v Norsku před pěti lety odebrali dva syny, a nedávný případ norsko-českého rodičovského páru a jejich devítiměsíční vážně nemocné holčičky, kterou tamní úřady nakonec rodičům po čtvrt roce vrátily, mají jeden společný rys – podivnou liknavost české vlády.

Jednotliví ministři sice na Norsko občas zaláteří: ministryně práce Michaela Marksová-Tominová loni v říjnu po adopci jednoho z chlapců Michalákové oznámila, že „je pobouřena“, premiér píše dopisy svojí norské kolegyni a po její nicneříkající odpovědi se veřejně zaváže, že „nepoleví v diplomatickém tlaku“, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek si pozval norskou ambasadorku k podání vysvětlení.

Celé to ale budí dojem, že ministři jsou k takovým výrokům prostě tu a tam dotlačeni veřejným míněním. Michalákové stát po léta sliboval pomoc, teprve až sama projde kolečkem norské justice. Nejnověji se český stát rozhodl svůj zájem o případ demonstrovat nikoliv účastí u tamního soudu (která byla přípustná), nýbrž dopisem.

Když lidé v debatách přemýšlejí o důvodech tohoto záhadného chování Sobotkovy vlády, s železnou pravidelností se v nějakém momentě vynoří šifra „Norské fondy“. Co přesně Norské fondy jsou, kolik peněz se z nich rozděluje, kdo určuje, jestli z nich víc přiteče do České republiky, nebo do Rumunska? A mohli by dárci, pokud by Sobotkova vláda vůči Norsku skutečně postupovala razantněji, za trest utáhnout kohoutek?

Čerpat norské peníze se Čechům celkem daří. Proto také na ministerstvu financí v Praze předpokládají, že by částka pro Českou republiku v příštím finančním období mohla být ze 131 milonů eur (3,5 miliardy korun) o několik milionů eur navýšena. Tahanice kolem dětí Evy Michalákové by v takovém případě mohly český stát přijít na několik milionů eur, těch, o které se mělo navyšovat, a nakonec nebude. Kdyby to byly řekněme čtyři miliony eur, přijdou žadatelé z České republiky o 100 milionů korun. Což, doufejme, není suma, pro niž by vláda na mezinárodním parketu žmoulala čepici.

Více informací o rozdělování peněz z Norských fondů najdete v Týdeníku Echo.

Z nového čísla Duka: Halík je v církvi menšina, většina souzní se mnou

Echo týdne: Německo: integrace není nikdy dost ● Komentář: Tatínek vysvětluje dceři, co je rasismus ● Téma: Tanky a dějiny na nočníku ● Komentář: Stroj času. Živitelka, zpět do normalizace ● Analýza: Evropa nemá alternativu ● Historie: Poučení voleb roku 1946 ● Rozhovor s Ivo Mludkem: Češi i Poláci v pasti. Ani EU, ani Rusko. Ale co? ● Umění a kritika: Jakost lokálních produktů, vztah k jazyku a řeči ● Recenze: Krása a smrt v Benátkách ● Kulturní tipy ● Postavy: Robert Redford: americký krasavec ● Styl: PASK – Pavilon skla Klatovy ● Přeceňovaný & Podceňovaný: Konvička versus Snaha státu vychovávat ● Technologie ● Aplikace ● Auto

Občan Trump. Nesnadná cesta magnáta velkým světem podnikání Esej o povaze kandidáta na post prezidenta USA
Aby písnička měla smysl, měla by vystihovat zkušenost Salon o novém hudebním trendu a tom, jestli je Jaromír Nohavica rasista

Přejít na diskusi