1

Evropa se příliš germanizuje

Témata: ,

Jedny z nejzajímavějších sond do společenské atmosféry v Evropě tradičně přináší americký institut Pew Research. O náladách v Evropské unii se od amerických výzkumníků dozvíme nesrovnatelně víc než od těch evropských. Výraznou roli přitom hraje odstup a nadhled. Pew se nebojí dát lidem otázky, které jsou uvnitř Evropy považovány za příliš citlivé, a proto se do nich raději moc nešťourá.

Nedávno se lidí zeptali, co si myslí o narůstající síle, vlivu a dominanci Německa při směřování Evropské unie. Debata o tomto tématu nabrala na intenzitě po rozhodnutí Velké Británie odejít z EU. Byla přirozená. Německo po startu eura nabylo na síle a stalo se ekonomickým hegemonem se stále větší, ale otevřeně nepřiznanou ambicí být i hegemonem politickým. Hospodářsky silný Londýn se svou geopolitickou vahou vytvářel jistý balanc moci. Francouzi měli ambici, ale dlouhodobý ekonomický úpadek, gradující po vstupu do eurozóny, jim bral sílu. Společnou měnu přijímaly Německo a Francie jako stejně bohaté země. Dnes je Paříž o 18 procent chudší.

Německá dominance má konkrétní projevy při každodenním rozhodování v Evropě. Berlín dokáže svou agendu prosadit a málokdo má zájem stavět se mu do cesty. Klasickým projevem byly evropské kvóty na přerozdělení migrantů, za jejichž nedodržování teď Brusel žene střední Evropu včetně Česka k soudu. Migranti mířili v drtivé většině do Německa. Země s největším zájmem na přerozdělení bylo Německo.

Pew se ptal téměř deseti tisíc lidí v Německu, Británii, Francii, Itálii, Švédsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku a Španělsku a Řecku, jak vnímají německý vliv. 49 procent je přesvědčeno, že je ho příliš mnoho. To skóre se v jednotlivých zemích výrazně liší.

Největší část společnosti je o příliš silné germanizaci Evropy přesvědčena v Řecku. 89 procent není překvapivých vzhledem k historii záchrany před státním bankrotem z posledních sedmi let, kdy se Berlín stal pro Atény symbolem drába vymáhajícího utahování opasků. Jen pět procent Řeků si myslí, že německého vlivu je tak akorát. O přehnané moci Německa je přesvědčeno i 69 procent Italů a 68 procent Španělů. V obou případech platí podobné vysvětlení jako v Řecku. Němci jsou pro Španěly a Italy symbolem těch, kdo je nutili šetřit a snižovat si životní úroveň. V Itálii německá kancléřka přímo v roce 2011 zatlačila na pád vlády Silvia Berlusconiho. Zajímavé je, že Italů, přesvědčených, že německého vlivu je tak akorát, je o deset procent méně než Španělů (14 versus 24 procent). Ještě zajímavější je, že Itálie má na druhé straně i nejvíce lidí, kteří si myslí, že německého vlivu je příliš málo. Je jich deset procent. Následuje Maďarsko s osmi a Polsko se šesti procenty.

Francouzi jsou se současným stavem a pozicí své země smířeni. Jen 42 procent z nich je přesvědčeno, že německý vliv je přehnaný, 52 procent ho považuje za adekvátní. Ve Velké Británii naopak převažují ti, kdo ho považují za příliš silný. Je jich 46 procent proti 42 procentům těch, kdo ho vnímají jako optimální.

Němci mají často sklony mluvit do vnitřní politiky v Polsku a Maďarsku. V obou zemích to přispívá k názoru, že německého vlivu je příliš. Myslí si to 54 procent Poláků a 49 procent Maďarů.

Nejvstřícnější je k německé dominanci severní Evropa. V Nizozemsku je o příliš silné moci Berlína přesvědčeno 21 a ve Švédsku 20 procent lidí. Tyto země se v poslední době s Německem nedostaly do žádného vážnějšího hodnotového ani mocenského konfliktu.

Pozoruhodné je i to, jak atmosféru v Evropě čtou sami Němci. V empatii vůči názorům jinde po Evropě zrovna nevynikají. Jen desetina z nich si myslí, že jejich vliv je příliš silný, 60 procent ho považuje za adekvátní a 26 procent za příliš slabý.

Navzdory přesvědčení, že vlivu Berlína je příliš, vnímá většina Evropanů Německo pozitivně. Mezi severem a jihem jsou ale velké rozdíly. Bodem zlomu naopak není osa Východ-Západ. Poláci a Maďaři si sice myslí, že germanizace Evropy je příliš silná, Němce ale vnímají přátelsky: se sympatiemi o nich smýšlí v obou zemích 69 procent lidí.

V Nizozemsku je to 93, ve Švédsku 90, ve Francii 82, ve Španělsku 72 a v Itálii 52 procent lidí. Jedinou výjimkou je ze známých důvodů Řecko, kde Němce vnímá pozitivně jen 24 procent lidí.

Příliš mnoho německého vlivu zatím Evropané berou smířlivě. Jako realitu, která nevyvolává odpor.

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.