Bruselský náhubek

Evropská unie

Témata:

V době, kdy většina občanů evropských států očekávala od vedoucích činitelů rázná opatření k zastavení nelegálního přílivu lidí z třetích zemí, Komise a Evropský parlament vytáhly do boje proti „nenávistným projevům“ (angl. „hate speech“) vůči migrantům na internetu.

Komise 1. a 2. října 2015 pořádala „první výroční kolokvium o základních právech“ s podtitulem Tolerance a respekt: prevence a boj proti antisemitismu a nenávisti vůči muslimům v Evropě. Komisařka Jourová zde řekla: „Pokud je svoboda projevu jedním ze stavebních kamenů demokratické společnosti, projevy nenávisti jsou na druhou stranu jejím do očí bijícím porušováním. Musejí být přísně postihovány.“ Uvedla, že míní jednat s IT společnostmi, podnikateli, orgány členských států a zástupci „občanské společnosti“ o tom, jak nenávistné projevy na internetu potírat.

Kodex chování

Dne 31. května 2016 Komise představila dokument

Code of Conduct on illegal online hate speech, který dojednala se společnostmi Facebook, Microsoft, Twitter a YouTube. Jde o dobrovolný kodex chování, jímž na sebe uvedené společnosti přijímají závazky v oblasti potírání „nenávistných projevů“ na internetu.

Čtveřice IT společností se zavazuje v rámci svých podmínek pro uživatele zakázat „jakoukoli podporu podněcování k násilí a nenávistnému chování“ a provádět „dostatečnou osvětu“ a zvyšování povědomí o tomto zákazu mezi uživateli. Pokud jde o vymezení „hate speech“, jde o veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti namířené proti skupině osob nebo proti příslušníkovi této skupiny vymezené podle rasy, barvy pleti, náboženského vyznání, původu nebo národnostního či etnického původu.

Boj proti „nenávistným projevům“ není ničím jiným než útokem na svobodu slova. Představuje snahu o umlčení nepohodlných názorů, o elitářský diktát toho, co se smí a co nesmí říkat.

IT společnosti slibují „usilovat o posílení partnerství s organizacemi občanské společnosti“, rozuměj tím úzkou spolupráci s lidskoprávně-aktivistickými „neziskovkami“. Ty a případně další vybraní „odborníci“ mají mít úlohu „důvěryhodných zpravodajců“, kteří budou poskytovat „vysoce kvalitní oznámení“.

Vaporizace nevhodných názorů

Boj proti „nenávistným projevům“ vedený v rovině trestního práva, hrozby kariérního postihu, mediálních lynčů nebo vlezlých propagandistických kampaní typu HateFree patří do ideologického arzenálu moderní levice. Přes všechny vznešené řeči o demokracii, svobodě slova, lidských právech, toleranci apod. není ničím jiným než útokem na svobodu slova a ostnem politické korektnosti. Představuje snahu o umlčení nepohodlných názorů, o elitářský diktát toho, co se smí a co nesmí říkat.

Přístup IT společností může být přísnější než zákon. Je tak dobře možné, že bude smazán obsah, který by si veřejné orgány za nelegální označit netroufly.

Nový kodex chování k potírání „hate speech“ na internetu posouvá celou tuto agendu na vyšší úroveň. Vytváří propracovaný systém honu na čarodějnice založený na odstraňování či řečeno s Orwellem vaporizaci nevhodných názorů, síti udavačů („důvěryhodných zpravodajů“), indoktrinaci („podpora nezávislé protiargumentace“ a „organizování efektivních kampaní“) a podpoře NGO-ismu a exaltovaného lidskoprávního aktivismu („posílení partnerství s organizacemi občanské společnosti“).

Dohoda Komise s velkými IT společnostmi, která vznikla zcela mimo legislativní proces EU i členských států, a tedy bez jakéhokoli demokratického mandátu, vlastně soukromé subjekty v rozsáhlých oblastech on-line prostředí pod jejich kontrolou staví do role „policistů“. IT společnosti jsou pobízeny, aby namísto orgánů veřejné moci dohlížely nad přípustností názorů a argumentace ve veřejné diskusi. Přístup IT společností přitom může být přísnější a pro svobodu slova více omezující, než kdyby otázku posuzovaly veřejné orgány podle zákona. Je tak dobře možné, že bude smazán obsah, který by si veřejné orgány za nelegální označit netroufly.

Svázanější, regulovanější, vyměklejší

Ostatně už před přijetím kodexu provozovatelé sociálních sítí „nevhodné“ příspěvky mazaly a blokovaly účty uživatelů. Britský komentátor Douglas Murray si v článku Facebook‘s War on Freedom of Speech všímá přístupu Facebooku, který si pojmy rasismu a xenofobie zjevně vykládá velmi široce, až se zdá, že „zahrnují cokoli kritického k současné katastrofální imigrační politice EU“.

Nepřekvapí, že v České republice Facebook např. opakovaně odstranil stránku iniciativy Islám v České republice nechceme. Závažnější už je případ, kdy 1. května 2016 na dobu jednoho dne zablokoval účet stránek ECHO24.cz a Týdeníku Echo kvůli článku Lenky Zlámalové Ministr Pelikán žádá za vtipy o sexuálních menšinách kriminál. Článek pojednával o tom, že z Východu i Západu k nám pronikají trendy, které omezují kritiku a svobodu nazvat věci pravými jmény. Autorka v textu mimo jiné uváděla: „Míříme do doby, kdy veřejná debata bude čím dál svázanější, regulovanější a vyměklejší. Bude ji svazovat strach. Strach z ostrakizace, vyhazovu z místa nebo přímo kriminalizace. Je to nebezpečný trend, který v poslední době zasahuje v různé míře všechny vyspělé západní země.“

Nenechme si vzít svobodu slova

Není bez zajímavosti podívat se do internetových diskusí u článků, které třeba jen suše a někdy i v pozitivním vyznění o novém kodexu chování referovaly. Drtivá většina komentátorů „z lidu“ moc dobře pochopila, o co jde, a zahrnula tento počin jadrnými slovy odsudku a výsměchu. Příklad: „Pravým cílem je cenzura nepohodlného názoru, jakkoliv by byl tento vyjádřen slušnou formou. Tak jako jiné konstrukty z neolevicového spektra, je i tento oficiálně zabalen za ‚konáni dobra‘.“ Žijeme vskutku ve zvláštní době, kdy už se najde více zdravého rozumu na tolik vysmívaných internetových diskusních fórech než mezi vedoucími představiteli evropských zemí a v prostředí unijních institucí.

Nový Code of Conduct on illegal online hate speech a obecně snahy o omezování svobodyslova v souvislosti s migrační krizí je třeba rezolutně odmítnout a postavit se jim na odpor. Totéž platí o všech neomarxistických tlacích k potírání svobodné diskuse o společenských otázkách pod hlavičkou boje proti projevům nenávisti. Jak říká Viktor Lošťák, vytrvalý komenátor a oponent podobných iniciativ: „Nedejme si vzít svobodu mluvit o všem, o čem se nám zachce, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Svobodu nelze vyměnit za bezpečí, svobodu nelze vyměnit za nic. Nenechme si namluvit, že ztrátou svobody vstoupíme z temného věku nenávisti do světlé budoucnosti, v níž se všichni milují. Bude to právě naopak.“

 Všechny Newslettery ve formátu PDF najdete zde na webu Pravého břehu.

Přejít na diskusi