Chystá se právo na placenou čtvrtinu života bez práce. Zdroje tu jsou

Vládní komise pro důchodovou reformu přišla s pozoruhodným návrhem, o němž není přehnané říct, že jde totálně proti proudu všech vyspělých a civilizovaných zemí. Všechny přemýšlí, jak udržet lidi do co nejvyššího věku v práci, protože společnost stárne a rodí se málo dětí. Zvlášť tam, kde se rozhodli pro rovnostářské státní penze jako máme my. Kde si lidé navíc nespoří na důchod, ale mladí platí v průběžném systému starším, logicky ubývá těch, kdo platí a přibývá těch, kdo penzi berou.

Obrovský nesoulad stahující státní důchody do schodků v řádu desítek miliard ročně má jen tři řešení. A všechny jsou výrazně nepopulární. První možností je zvýšit sociální pojištění, z něhož se penze platí. To je u nás už těžko představitelné, protože ho máme čtvrté nejvyšší v Evropě. Druhou alternativou je postupně snižovat důchody, což si žádná politická garnitura netroufla. Třetí cestou je postupné zvyšování věku odchodu do penze. To volí většina zemí, protože je to cesta přinejmenším na první pohled nejméně citlivá. Dotýká se těch, kdo půjdou do důchodu až za pár let. Často se to navíc řeší tím, že penzijní věk se posouvá postupně a automaticky, takže si toho nikdo ani moc nevšímá a není z toho politikum.

Nesmělá Nečasova reforma

Právě penze jsou totiž tématem, které vyvolává největší vášně. Nejlépe to vystihuje poprask, který rozpoutala velmi polovičatá a opatrná reforma, k níž se nakonec odhodlala vláda Petra Nečase. Mladší ročníky dostaly možnost, nikoliv povinnost, přesměrovat si část povinných odvodů na soukromé účty. Využilo to jen 83 tisíc lidí. Jedním z dlouhodobých předvolebních slibů ČSSD bylo právě zrušení této možnosti. A přinášelo jí to body. Slib je splněn. Nečasova reforma od roku 2016 končí.

Tato vláda nechce dělat žádnou důchodovou reformu. Proto aby vytvářela dojem, že akutní demografickou krizi nebere na lehkou váhu, zřídila speciální důchodovou komisi. Vede ji profesor sociální politiky Martin Potůček, který jako poradce premiéra Vladimíra Špidly (dnes též člen komise) inkasoval 28 milionů korun na své společenské bádání v Centru pro sociální a ekonomické strategie (CESES). Výsledky zmíněné investice může každý posoudit náhledem do práce pana Potůčka a jeho institutu.

Potůčkova komise teď přichází s návrhem, že každý by měl mít právo prožít čtvrtinu života ve státem placeném důchodu. Ten smělý plán už se chystá předložit vládě. „Odborná komise pro důchodovou reformu přijala návrh revizního systému nastavení hranice důchodového věku, kterou připravil druhý pracovní tým pod vedením Tomáše Kučery. Tento mechanismus vychází z demografických prognóz a bude garantovat občanům, že v průměru stráví čtvrtinu z celkové délky života v důchodu.,“ píše komise v tiskové zprávě. Týká se to lidí narozených po roce 1966. Těm starším se budou důchody vyplácet podle současného systému.

Ta čtvrtině života se bude počítat podle aktuální délky dožití. Ženy se dnes dožívají v průměru 81,8 roku, muži 75,2 roků. Ženy by proto podle Potůčkovy konstanty musely odcházet do důchodu podstatně později než muži. To ale diskriminační pravidla Evropské unie zakazují, takže by se to muselo buď zprůměrovat, nebo se rozhodnout pro ženské či mužské měřítko. Při průměrném věku pro obě pohlaví by lidé strávili v penzi 19,5 roku. Takže by obcházeli v necelých 59 letech.

Proti proudu času

Dá se čekat, že délka života se bude dál prodlužovat, takže by se s ní automaticky posunovala i penze. Právo čtvrtiny života v placeném důchodu ale zůstává. Kdyby se třeba prodloužila délka života na 86 let, do penze by se chodilo ve 64,5 letech. Dnes chodí muži do penze v 63 letech. Ženám se důchod odvozuje podle počtu dětí. Matka dvou potomků dnes odchází v necelých 60 letech.

Pohled do čerstvých tabulek asi nejlepší studie o důchodech OECD Pension at a Glance ukazuje, že chodíme do důchodu dřív než je průměr vyspělých zemí. Ilustrativnější než podle oficiálního věku v zákonech je srovnávat podle toho, kdy skutečně lidé přestávají pracovat. Mnoho zemí má totiž nejrůznější zadní vrátka předčasných důchodů. Trend je ale jasný. Naprostá většina zemí věk odchodu do penze oddaluje.

Někteří sociální demokraté, k nímž pan Potůček a Špidla patří, se ale rozhodli jít proti proudu času. Už koncem dubna prosadila dřívější penze velká koalice v Německu. Dnes se oficiálně odchází do penze v 65 letech. Od příštího roku už by to pro ty, kdo si během kariéry odpracovali alespoň pětačtyřicet let, mělo být 63 let. Je to cena, kterou kancléřčina CDU platí za koalici se sociálními demokraty. Byl to pozoruhodný manévr. Angela Merkelová vládne s SPD ve velké koalici už podruhé. Právě její první velká koalice rozhodla, že od roku 2012 se bude postupně zvyšovat věk odchodu do penze.

Právo na čtvrtinu života v penzi ale ještě nemají ani Němci. Podmínkou dřívějšího odchodu na odpočinek je naopak dlouhá pracovní kariéra. V návrhu pánů Potůčka, Špidly a spol. nějak chybí odpověď, kdo to zaplatí. Před pár lety by asi zaznělo „zdroje tu jsou“. Dnes je módní tvrdit, že se „najdou díky lepšímu výběru daní a omezení rozkrádání“.

Přejít na diskusi