Kdy vlítne Blesk na Kleslovou?

Kdy vlítne Blesk na Kleslovou? 1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

TOP 09 v Praze prodělává těžkou krizi. Primátor Tomáš Hudeček a jeho první náměstek Jiří Vávra se do sebe po volbách pustili tak, že byli pro jistotu oba ze strany vypuzeni. K fotografii uveřejněné v pondělním Blesku, která to celé spustila, se Miroslav Kalousek (viz rozhovor pro nové číslo Týdeníku ECHO) už vracet nechce. Ale příběh té fotografie je vzorová dezinformační kampaň a nad tou by se neměla hned zavřít hladina. Ukázalo se bohužel, že nasazená metoda byla vysoce účinná, dá se tedy předpokládat, že může být znovu použita.

O co jde? Zmíněná fotografie Blesku vypadala jako jedna, ve skutečnosti byla složena ze dvou. Ta první ukázala pražského lobbistu a kmotra ODS Tomáše Hrdličku z Prahy 10, kterak v jednom nejmenovaném pražském podniku slaví narozeniny. Druhá půlka fotky ukázala náměstka Vávru s přítelkyní (Gábina Kloudová, historická kamarádka či přítelkyně mocných mužů české či pražské politiky, od modrého Mirka Topolánka ke Karlu Březinovi z ČSSD) přicházející na onu oslavu. Nedokonalá koláž vytvářela ve čtenáři dojem, že Hrdlička na levé straně obrázku čeká jako hostitel na Vávru přicházejícího do obrázku zprava. Žádná nesmontovaná fotografie ale nikde nezachytila Vávru s Hrdličkou spolu, Vávrova obrana, že tam šel za někým jiným a s Hrdličkou nemluvil, není vyvrácena. Blesk (a po něm politici Hudeček a Andrej Babiš) tvrdil, že Vávra přišel na Hrdličkovy narozeniny, Hrdlička sám tvrdí, že to byly narozeniny místostarosty Prahy 10 Vinše. Ve skutečnosti měli kolem tohoto dne narozeniny oba, mohla to být společná oslava. Ale vůbec to nedokazuje, že by Vávra šel gratulovat Hrdličkovi. Celá fotografie vůbec nedokazuje legendu, která kolem ní obtéká v textu.

Druhá rovina je naprostá účelovost, s níž je u nás přípustné zacházet se jménem Hrdlička. Pokud je Tomáš Hrdlička skutečně tak toxická figura, že ocitnout se s ním pod jednou střechou vyvolává politickou smrt, otevírá se široké pole pro politické atentátníky. Jenže kdo vybírá oběti? Spravedlnost to asi nebude.

Například Babišova důležitá právnička a kamarádka z Prahy 10, šéfka pražské organizace ANO Radmila Kleslová, tvrdí, že se s Hrdličkou, ač oba působí ve stejné čtvrti, nijak nezná. Prý to jsou novinářské lži, podobně jako když se o ní píše, že byla před rokem 1989 rozvědčice připravovaná k vysazení do ciziny pod krycím jménem. Když se tvrzení Kleslové o Hrdličkovi parafrázují insiderům z této pražské části, chytají záchvaty huronského smíchu. Člověk by odhadl, že minimálně takovými „důkazy“ a možná průkaznějšími, než byl teď použit proti Vávrovi, by se stránky Blesku daly plnit tak dlouho, než by to paní Kleslová sama vzdala.

Můžeme se ale vsadit, že vazby mezi Kleslovou a hrdličkovským prostředím nebude zkoumat ani Blesk, který v poslední době dělá podprahovou kampaň pro ministra financí a jeho stranu (dosavadním vrcholem v mojí soukromé hitparádě tendenčního zpravodajství Blesku je gastronomická sonda z volebních rautů o tomto víkendu: „Mňamky u ANO, hnusy u ODS“), ani Babišovy deníky. Takhle málo – říká se o něm, že se potkal s tímhle – podané s účelovou selektivnostní je dnes v české politice třeba, aby se z někoho stala politická mrtvola.

Jedna věc je vývoj Blesku. Jednička mezi bulváry byla dlouhá léta zodpovědná jen za stlačování vkusu a banalizaci veřejného života. Nově k tomu přibyla politická záludnost. Ještě jiná věc je ale chování dosavadního primátora Hudečka. Ochota, s níž Hudeček na tu dosti průhlednou hru naskočil, je argumentem pro ty, kdo ho podezírají, že se světem, který si v politice pomáhá fízlovsko-zpravodajskými hrami, nějak kooperuje. Sám byl přitom podobným praktikám – zveřejňování sms zpráv jedničkou ANO v Praze Adrianou Krnáčovou - vystaven minulý týden. Ani Krnáčová nemohla svým kvaziobjevem nic dokázat, jen vyrábět dojmy pro povrchní ochutnávače mediálních titulků. To jsme ještě nevěděli, že se Hudeček pokusí uvést do života zásadu: čím člověk schází, tím potom zachází.

Sdílet:

Hlavní zprávy