V Německu se kouří méně, zvláště mezi mladými

V Německu klesá spotřeba cigaret a postupně se snižuje i počet kuřáků. Nejvýraznější je tento trend u mladých lidí do 25 let, řekla dnes na tiskové konferenci německá vládní zmocněnkyně pro otázky drog Marlene Mortlerová. Vyzvala zároveň k dalšímu boji proti kouření, které podle ní způsobuje německé společnosti ročně škody ve výši 80 milionů eur (2,2 miliardy Kč).

„Pozorujeme sice pomalý, ale stálý trend směřující k nekuřácké společnosti,“ řekla Mortlerová. Za posledních pět let podle ní klesla spotřeba cigaret v Německu o osm procent na 79,5 miliardy prodaných kusů.

„Odklon od kouření se projevuje zejména u mladých lidí, u starší populace není příliš znatelný,“ uvedla Mortlerová. „Ukazuje to však, že fungují naše preventivní programy, protože začíná kouřit méně lidí,“ doplnila.

Mezi mládeží do 18 let se podíl kuřáků snížil z 20 procent v roce 2009 na polovinu. U lidí mezi 18 a 25 lety klesl podíl kuřáků ve stejném období z 44 procent na současných 30 procent. Ve skupině osob starších 25 let však zůstává podíl kuřáků dlouhodobě neměnný na 31 procentech.

Počet kuřáků v populaci je stále příliš vysoký. Považujeme proto kouření za největší zdravotní riziko současnosti, kterému se lidé mohou vhodným chováním vyhnout,“ řekla Mortlerová. Loni podle ní zemřelo na následky kouření 121 000 Němců, cigarety tak byly příčinou každého sedmého úmrtí v zemi.

Podle Mortlerové způsobují tabákové výrobky mimořádné hospodářské škody celé společnosti. Vládní studie vyčíslily společenské náklady kouření na 80 milionů eur ročně; v této částce jsou zahrnuty náklady na léčbu kuřáků i ušlý zisk způsobený tím, že kuřáci musí kvůli cigaretám přerušovat práci. „Pokud bychom chtěli tyto náklady kompenzovat, musela by se průměrná cena krabičky cigaret zvýšit ze současných pěti eur přinejmenším na dvojnásobek,“ řekla Mortlerová.

V Česku jsou statické údaje u vývoji kouření dlouhodobě stabilní; podle aktuálních údajů Státního zdravotního ústavu kouří okolo 30 procent dospělých a tři čtvrtiny z tohoto počtu vykouří denně více než jednu cigaretu. Nejvyšší míra kuřáctví je ve věkové skupině 15 až 24 let, kde kuřáci představují asi 38 procent populace. S rostoucím věkem počet kuřáků ubývá, v kategorii nad 65 let tabáku holduje necelých 19 procent lidí. Výrazný rozdíl v počtu kuřáků je i podle dosaženého vzdělání, zatímco z vysokoškoláků jich kouří 26 procent, tak u lidí se základním vzděláním či výučním listem je to 34 procent.

Čtěte také: Cigarety zdraží. Poslanci schválili růst daně z tabáku

E-cigarety lákají děti ke kouření třikrát více než tabák