Přijel jsem se od vás učit, řekl Zeman v Číně. Doslovný přepis rozhovoru
Interview v Číně
PŘEPIS ROZHOVORU
4
Prezident Miloš Zeman poskytl během své návštěvy Číny rozhovor čínské státní televizi CCTV. Mimo jiné řekl, že jel do Číny nikoli, aby poučoval o lidských právech, ale aby se naopak naučil, jak stabilizovat společnost. Svými výroky pobouřil nejen veřejnost, ale také českou politickou scénu.
ECHO24.cz vám přináší kompletní rozhovor, který z čínštiny přeložil Denis Molčanov. „Tento text jsem překládal z televizního záznamu, rozhovor byl veden v angličtině, ale protože prezidentu Zemanovi nebylo vždy dobře rozumět, byl jsem nucen přihlédnout k čínskému, dosti věrnému překladu zveřejněnému na stránkách Čínské centrální televize. Případná doslovnost je záměrná,“ říká Denis Molčanov.
Hlasatel (čínsky): Dámy a pánové, vítám vás při sledování informačního kanálu Čínské televize a jeho pravidelného programu „Zaměřeno na svět“, který pro vás v přímém přenosu vysíláme. Ve dnech 24. – 27. října k nám na pozvání prezidenta Si Ťin-pchinga zavítal prezident České republiky Miloš Zeman. Dnes, právě 65 let poté, co byly mezi Čínou a Českou republikou navázány bilaterální vztahy, jsme svědky jejich znovuzrození, plného vitality a síly. Podle slov českého ministra zahraničních věcí, který naší zemi navštívil letos v dubnu, naše vztahy zažívají stádium „resetu“. Český prezident navzdory nabitému programu si na nás udělal 27. října čas a mému kolegovi Jung Ťün-jimu poskytl následující rozhovor.
Jung Ťün-ji (anglicky): Vážený pane prezidente, především vám velmi děkuji za to, že jste svolil s tímto rozhovorem. Vůbec první návštěva československého prezidenta v Číně, jak známo, proběhla před téměř padesáti lety. Toto je vaše druhá návštěva po patnácti letech, avšak první návštěva české hlavy státu za posledních deset letech. Mohl byste nám prosím sdělit, s jakými pocity přijíždíte?
Prezident Miloš Zeman (anglicky): Tak nejdříve, pane redaktore, musíme říct nĭ hăo [dobrý den pozn. překl.]. No a pak, za patnáct let může v lidském životě dojít ke značným změnám. I pro stát jako je Čína, je to velmi důležité. Nechci tu jen zdvořile opakovat, jak velký ekonomický rozvoj a neobyčejné výsledky Čína v těchto letech dosahuje. Jen se podělím o jeden příklad. Ještě před patnácti lety byl hlavním čínským vývozním artiklem textil. Byl to velmi levný textil, který přivedl většinu evropských textilek ke krachu. Avšak po studiu statistik jsem pochopil, že dnes vývoz textilu nepředstavuje pro Čínu ani deset procent celkového objemu evropského exportu. Z toho usuzuji, že jste v tomto období dosáhli obrovského úspěchu, vyvážíte do Evropy nejnovější technologie, moderní laboratorní zařízení, počítače atd. Díky bohu, že neexportujete pivo, protože to k vám dováží Česká republika, ne opačně. Tento pohled na čínský export je velmi jasným ukazatelem, jak moderní a silnou zemí Čína je.
Redaktor: To tedy nazýváte velkou změnou?
MZ: Ano, velkou změnou. Samozřejmě za to musíme někdy i platit, třeba kouřem. Ale teď jsme všichni na jedné lodi. Nejenom města zamořená popílkem, ale i znečištěné vodní zdroje. Proto také vyrábíme a vyvíjíme čističky ovzduší a vod. Čína také tato čistící zařízení z Česka dováží. Šetří se tím tudíž pracovní síla a zároveň je to zkušenost ve vzájemné komunikaci a obě země z toho mají užitek. Jak u nás často říkáme je to win-win strategie.
Čtěte také: 'Zeman Číně podlézal. Asi se chce učit stavět koncentráky'
Redaktor: V tom máte naprostou pravdu, je to win-win strategie pro obě země. Čína a Česká republika letos oslavily pětašedesáté výročí založení bilaterálních vztahů. Obě naše země se těší dlouhé historii a tradici mezinárodních vztahů. Nemohl jsem si nevšimnout, že před pár měsíci český ministr zahraničí na návštěvě v Číně popsal naše současné vztahy jako „reset“. Že po určité době útlumu je třeba resetovat naše vztahy. Mohl byste, pane prezidente, říci, jakým způsobem chápete tento reset mezi Čínou a Českou republikou vy?
MZ: To máte jako v počítači, když resetujete počítač. Anebo lze říci, že napříště budeme používat lepší, výkonnější počítač. Protože, vážený pane, Česká republika věří, že není dobré vměšovat se do vnitřních záležitostí jakéhokoliv státu, včetně Číny. Neříkal snad již Konfucius: „Kdo danou funkci nemá, o jejích záležitostech ať pomlčí“. Řeknu ještě jeden příklad, včera jsem v rozhovoru pro Českou televizi také použil tento citát z Konfucia, to když se ptali na můj názor na situaci v Honkongu, řekl jsem jim, že jsem prezident České republiky, nikoli guvernérem Hongkongu, takže se do vnitřních záležitostí Hongkongu plést nebudu.
Reportér: Takové je tedy vaše chápání.
MZ: Ano. To je přesně ten „reset“. Takže nebudeme poučovat jiné, jak mají vést tržní ekonomiku ani rozhodovat o lidských právech atd. Naopak, my se musíme, jak můžeme, od ostatních států učit. Já jsem přijel do Číny, abych se od Číny učil, jak zvýšit hospodářský růst, jak stabilizovat společenský řád. A co se týče jiných sfér, pokud i my můžeme s něčím pomoci, například s českým nejoblíbenějším animovaným filmem, s Krtečkem, znáte?
Reportér: Znám.
MZ: Úžasné. Všechny čínské domácnosti znají Krtečka. Krtečkův příběh promlouvá k srdci lidí. Mohu vám tady jednoho představit, vzal jsem si jednu figurku s sebou.
Reportér: Ale jistě.
MZ: I z ekonomického hlediska je to to výtečný vývozní artefakt.
Reportér: Tak to jsem měl přinést pandu.
MZ: Krteček ale není jen vývozní umělecké dílo, je to taky skvělý kamarád pro děti. Dnes mám být s prezidentem Si Ťin-pchingem svědkem slavnostního podepsání smluv k česko-čínské produkci animovaného filmu Krteček a panda. Reprezentativní zvířátka pro naše dvě země. Krásný příklad konkrétní přátelské spolupráce mezi námi. Žádné vzájemné kritizování, právě naopak: vzájemné učení se jeden od druhého.
Čtěte taky: Zeman v Číně: Přijel jsem se poučit, jak stabilizovat společnost
Redaktor: Mám za to, že je to také krásný symbol obnovy a rozvoje dobrých přátelských vztahů. Velmi výmluvný popis. Kolik generací Číňanů, včetně té moje, vidělo Krtečkovy příhody. Taková vizitka České republiky, jeho značka. Jak už jsem řekl, skvělý příklad obnovení přátelských vztahů mezi našimi zeměmi. Jak jste to tu, pane prezidente, sám vyjádřil, jedná se o zcela nový příběh založený na koprodukci čínské centrální televize a českého partnera. Jak se tedy na projekt Krteček a panda díváte vy?
MZ: No, aby se krteček s pandou vešel do jednoho filmového rámečku a byli v poměru, tak krteček bude muset trošku vyrůst a panda se bude muset zmenšit.
Redaktor: Ano, tomu rozumím.
MZ: Ale jinak si myslím, že je to skvělá myšlenka. Protože krteček a panda je každý jakousi značkou své země, každá země má svou historii, ta krtečkova je trochu kratší, ta pandí je o mnoho delší. Čína má dlouhou historii, Česká republika se stala samostatnou až v roce 1993. Československo bylo založeno v roce 1918, proto též musíme vzájemně uznat naši kulturní rozdílnost. Naše značka je nová, či chcete-li mladá.
Redaktor: A taky maličká.
MZ: Ano. Zato vaše značka Panda má velmi starou historii a tradici.
Redaktor: Pravda, pravda. Řekl bych, že i to má pro naše země značkou symboliku. Zaznamenal jsem, že kdosi vaši delegaci nazval doslova „prezidentským plukem“. Naše země tedy mohou rozjet hospodářskou spolupráci ve velkém?
MZ: Kromě prezidentské delegace mě doprovází přes osmdesát zástupců nejvýznamnějších českých firem. Chtěli bychom se zaměřit na několik velmi praktických otázek, jako například na novou Hedvábnou stezku, která by spojovala čínská města s Prahou. Ale vzhledem k tomu, že dnes již nemůžeme použít velbloudy, musíme si vystačit letadly. Dále bychom rádi diskutovali o možnosti zřízení českého generálního konzulátu v jihočínském Čchen-tu. Uvědomujeme si totiž, jak je vízová politika důležitá pro rozvoj turistického ruchu. Doufáme, že se nám podaří rozvinout více vzájemných studentských programů atd. Palackého univerzita již má Konfuciovu akademii. A zároveň máme mnoho badatelů a vědců, kteří se zabývají starou čínskou historií a kulturou. Proto si myslím, ve vztahu k vámi zmíněnému resetu bilaterálních vztahů, že to všechno dobře běží a že ten nový počítač běží, jak má. Dalším velmi důležitým krokem, o kterém jsem diskutoval s Bank of China, je budoucí otevření zastoupení této banky v hlavním městě České republiky, Praze.
Čtěte taky: Zeman uznal jednotnou Čínu a odletěl s miliardáři domů jejich letadlem
Redaktor: V Praze?
MZ: Ano, toto jsou tedy velmi konkrétní kroky do budoucna, žádné zdvořilostní fráze.
Redaktor: Dobře, přejděme k dalšímu okruhu spíše mezinárodních otázek, a sice k Ukrajinské krizi. Česko se jako středoevropská země nachází poměrně blízko tohoto „střetu“. Jak vy se na tuto krizi díváte, stane se z ní nová studená válka, nebo jde jen o střet mezi tím, co nazýváme Západ, a Ruskem?
MZ: Ze všeho nejdřív musím pochopit podstatu této krize. Podle mého jde o občanskou válku, nikoliv o agresi Ruska. Jednoduše řečeno, jde o občanskou válku. A tato válka je pod vlivem Evropské unie, Spojených Států, Ruska atd. Její podstatou však zůstává občanská válka. Takže nejdřív potřebujete klid zbraní a pak vyjednávání. Prvním takovým tripartitním vyjednáváním, jak jistě víte, bylo setkání v běloruském Minsku před pár týdny. Ale pořád je tu třetí fáze parlamentních voleb, jinak řečeno decentralizace ukrajinské ústřední vlády: uznání jistých pravomocí v jistých regionech, včetně užívání úředního jazyka. Prvním krokem nové ukrajinské vlády bylo zrušení ruštiny jako úředního jazyka na Východní Ukrajině. A to byl nesmysl. To byla podle mě věc, která občanskou válku rozdmýchala.
Redaktor: Rozumím. To znamená, že mezinárodní sankce jsou zbytečné.
MZ: Já mám za to, že sankce vedou k nové studené válce. V tomto bodě souhlasím. Sankce vedou k izolaci a krom toho jsou překážkou k ekonomickému rozvoji všech zemí. A to nejen zemí, kterých se týkají. Ale také zemí, které je provádějí. Toto je lose-lose strategie, to není win-win strategie.
Redaktor: Toto je tedy lose-lose strategie. Výborně, dovolte mi tedy, pane prezidente, abych vám poděkoval za rozhovor. Tohle je velmi dobré, díky.
MZ: Děkuji.
Redaktor: Ještě je tady ten krteček.
MZ: Ano, ukážu vám ho ještě jednou.
Redaktor: Vřelé díky.
