Týdeník ECHO

Čas katastrof a nenávisti. Co zastaví hysterii?

Rok, který rozhodne

Rok 2017 bude rokem katastrof. Přinejmenším půjde o období, jehož průběh budou určovat obavy z teroristických útoků, dalšího přílivu uprchlíků, ze zdražení ropy, rozpadu Evropské unie, utažení vykořisťovacích šroubů světových i národních koncernů až po návrat komunistického Velkého bratra, který znovu ovládne životy prostých občanů. Nejpravděpodobnějším termínem, kdy se některá z obav naplní, jsou říjnové volby do sněmovny, kterou mohou suverénně ovládnout nebezpeční populisté.

Proč se bát roku 2017

Obavy z roku 2017 nejsou českou specialitou a také se neobjevily náhodou. Atlantická civilizace a zvláště její evropská část si neví rady s dopady globalizace. Zrušit jakékoli hranice pro pohyb kapitálu, firem i občanů se neukázalo jako úplně skvělý nápad, ale jako příčina dosud nevídaných problémů. Konkrétně Evropská unie stále nedokáže zvládnout důsledky krize společné měny eura ani uprchlické krize, a už musí čelit brexitu, který nastal jako přímá reakce Britů na rušení hranic uvnitř Evropy.

Poučení z globalizace formuloval britský ekonom Philippe Legrain. „Příliš málo jsme respektovali pohyby v ekonomice a propadli slepé víře, že všechny budoucí potíže půjde řešit bez politiky, jen technokratickými úpravami,“ řekl v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard. Utopie rušení hranic měla přinést prospěch úplně všem, pak se však ukázalo, že to nejde. „Jako při každé ekonomické změně jsou také při globalizaci poražení,“ připomíná Legrain, že právě poražení z globalizace hlasovali pro brexit a Donalda Trumpa. Letos mohou hlasy nespokojenců změnit kontinentální Evropu.

Jedním z bitevních polí se stane Česko. Volby do sněmovny v říjnu a jejich epilog, volba prezidenta v lednu 2018, už předem rozhodly, že politika bude od začátku roku jedinou volební kampaní. Stejně jako jinde i v Česku se najde dost poražených z globalizace a už to nemůže popřít ani tuzemská politická elita.

„O nás Češích se říká, že jsme nejskeptičtější národ v Evropě a že když nám někdo podá sklenici, která je z poloviny naplněná, tak každý Čech řekne, že ta sklenice je poloprázdná. A nikdo z nás neřekne, že je poloplná,“ připustil široce sdílenou nespokojenost ve vánočním poselství prezident Miloš Zeman. Jenom údajně skeptickou českou náturou si dokázal vysvětlit, že lidem nestačí hospodářský růst, ani to, že se „promítá do životní úrovně“ a že „průměrná mzda vzrostla o více než tisíc korun měsíčně“. Valorizace důchodů by měla dosáhnout minimálně 300 korun, „máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii a také je zde nejnižší podíl relativní chudoby v Evropské unii“, lépe se vybírají daně, a stejně to nestačí, dodal prezident.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime nebo v aktuálním vydání Týdeníku Echo

Předplatné EchoPrime a Týdeníku Echo pořídíte zde

Z nového čísla Degenerace myšlení českých dětí. Proč umíme čím dál hůř počítat a logicky myslet?

Echo týdne: Džihádista, na kterého se zapomnělo ● Komentář: Sněmovna ztraceného času ● Komentář: Jak Trump poráží fakta ● Analýza: Privatizace nemocnic se blíží ● Salon: Koho ještě zajímají Oscaři? ● Historie: Fučíkovo srdce na oprátce ● Svět: Tajemství synopse a katedrály ● Fokus: Jako v House of Cards ● Esej: Limity fikce ● Rozhovor se scenáristkou Terezou Brdečkovou: Nemáme právo soudit, ale každý může říct své ● Umění a kritika: Namaluj to hodně černě, umělče! ● Recenze: Antonín Dvořák, vyhlášený řezník ● Kulturní tipy ● Styl: Cena Klubu Za starou Prahu ● Styl: Moser v Obecním domě ● Přeceňovaný vs. podceňovaný: Martin Komárek vs. Jiří Komárek ● Technologie ● Aplikace ● Auto    

Trump je stejně důležitý zlom, jako byl rok 1989 V dobách epochálních změn nezáleží na institucích, ale na lidech. Možné je všechno, říká známý politolog Ivan Krastev
Jaromír Jágr: naše slunéčko Nejlepší český hokejista je konstantou této společnosti. Navíc plní skvěle i roli, kterou má veřejná osoba hrát

Přejít na diskusi