NOVÉ

Přežila Osvětim. Teď se svým tancem vyprodává divadelní sály

,

Neuplyne den, aby si nevzpomněla

Témata: , , ,

Zajímavý způsob prezentace svých vzpomínek z dob holocaustu zvolila devadesátiletá Eva Fahidiová. K besedám a vypravování svých vzpomínek připojila i taneční vystoupení. Při tom ji doprovází o dvě generace mladší baletka. Představení se po velkém úspěchu v Maďarsku přesune do Berlína, kde by měla pamětnice vystoupit u příležitosti uctění památky obětí holocaustu.

Fahídiové bylo osmnáct let, když ji společně s 440 tisíci dalšími maďarskými Židy odvezli nacisté do koncentračního tábora Osvětim. Na rozdíl od jejích rodičů a jedenáctileté sestry se jí ovšem hrůzy války podařilo přežít, po více než půl století od návratu domů se navíc rozhodla o strašlivých zážitcích vyprávět veřejnosti. Ve svých devadesáti letech se navíc k původně mluveným vystoupením rozhodla přidat i prvky baletu.

„Z počátku jsem cítila limity, za které nebylo možné jít, pak jsem se ale naučila rozcvičovat. Je nádherné vidět, že mé staré tělo může opět něco dělat,“ svěřila se Fahídiová agentuře AFP před jedním ze svých vystoupení v Budapešti.

Celkem stominutový výstup má název Limonka aneb euforie bytí. Devadesátiletou pamětnici při ní doprovází profesionální tanečnice Emesa Cuhorkaová. Ta doplňuje seniorčin monolog formou návodných otázek, při složitějších tanečních prvcích navíc své kolegyni pomáhá.

S nápadem převést formu debaty na taneční výstup přišla před rokem ředitelka divadelní společnosti Reka Szabóová před rokem, když poprvé navštívila jedno z původních vystoupení. „Mluvila o holocaustu a všech těch hrůzách způsobem, který vás nutil vnímat ji jako lidskou bytost, a ne jako oběť,“ popsala své pocity.

Společný projekt tří žen různých věkových kategorií sklízel už od počátku pochvalná slova kritiky i diváků. Slavné maďarské divadlo Vígszínház se jim od loňského října, kdy mělo představení premiéru, podařilo vyprodat hned osmkrát. K nejemotivnějším částem vystoupení patří moment, ve kterém mladá tanečnice drží svou starší kolegyni v náručí jako malé dítě.

„Lidé obvykle pláčou, když tuhle scénu uvidí. Přitom to ani nemá nic společného s holocaustem,“ svěřila se režisérka. „Gesta a pohyby jsou mnohem volnější než slova, často mohou daleko lépe popsat skutečnou osobnost jednotlivých lidí,“ dodala k tomu mladší z tanečnic Cuhorkaová.

Svůj divadelní projekt se nyní umělkyně chystají představit v Berlíně. Datum tamější premiéry bylo navíc stanoveno jen tři dny před Mezinárodní den památky obětí holocaustu, jenž je stanoven na výročí osvobození Osvětimi Rudou armádou.

„Neuplyne den, abych si na ten tábor nevzpomněla. Zjistila jsem ale, že nenávist je jenom břemeno. Teď jsem naživu a snažím se co nejvíce si užít života,“ uzavřela Fahídiová.

Čtěte také: Neobvyklý dar obdrželo muzeum v Osvětimi

Bratr nacisty pomáhal Židům. Němci natočili film o ‚dobrém Göringovi‘

Přejít na diskusi