NOVÉ

Počet pěstounů ‚na chvíli‘ prudce vzrostl. Jde o byznys?

Děti v ústavech, nebo u pěstounů?

Desetinásobně stoupl za dva poslední roky v Česku počet pěstounů na přechodnou dobu. „Naplňuje se idea, že ohrožené dítě nemusí strávit ani minutu v jakékoliv institucionální péči,“ prohlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Nebezpečí, že původní nadvládu ústavů vystřídá v péči o ohrožené děti  pěstounský „byznys“, podle ministerstva nehrozí.

Pěstouni na přechodnou dobu získávají děti, které rodiče zanedbávají, týrají či je nechtějí, do náhradní péče na dobu maximálně jednoho roku. Zatímco v lednu 2013, kdy začala platit novela, která krátkodobé pěstouny podpořila, úřady evidovaly jen 33 pěstounů, letos v lednu jich už bylo 334.

Ministerstvo podporou krátkodobých pěstounů chtělo zabránit tomu, aby ohrožené děti předtím, než se vrátí do rodiny, případně přejdou k dlouhodobým pěstounům, či budou dány k adopci, trávily čas v ústavech. Česko je v zahraničí dlouhodobě kritizováno za to, že se tu příliš mnoho dětí nachází v kojeneckých a dalších ústavech.

Nový trend ale má i své kritiky. „Pod heslem pro dobré duše Zachraňujeme děti z ústavů rozjíždí se tu obchod s dětmi,“ tvrdí pediatrička a poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková, které se podpora krátkodobých pěstounů nelíbí. Poukazuje na skandinávský či britský systém odebírání dětí z rodin i v případě neprokázaných obvinění z týrání či zanedbání péče a jejich masové předávání pěstounům.

Náborové akce

Marie Vodičková z Fondu ohrožených dětí tvrdí, že počet takzvaných podpůrných organizací krátkodobé pěstounské  péče, dotovaných státem,  roste příliš živelně: „Některé organizace mají stovky rodin a příspěvků, ale počty zaměstnanců tomu neodpovídají.“ Sdružení, která mají podporovat krátkodobé pěstouny, dostávají nyní od státu příspěvek 48 000 korun na pěstounskou rodinu a rok. Pěstounům na přechodnou dobu je vyplácena měsíční odměna 20 tisíc korun hrubého. Podle Vodičkové jsou novelou zákona znevýhodněni dlouhodobí pěstouni.

„Kritice paní Vodičkové rozumím tak, že příliv pěstounů na přechodnou dobu vnímá již od počátku jako jakousi konkurenci vůči svým zařízením pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc,“ říká Petr Habáň, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí. Habáň naráží na komunitní centra zvaná Klokánky, která provozuje Vodičkové Fond ohrožených dětí.

V některých krajích, například Moravskoslezském, se na přijímání krátkodobých pěstounů pořádají náborové akce. Uchazeči ale procházejí podle Habáně náročným výběrem. „V některých krajích dojde do konce procesu jen okolo 40 procent těch, kteří si podali žádost,“ podotýká Habáň.

„Každopádně ministryně Michaela Marksová se nebrání diskuzi např. na půdě Sněmovny o tom, aby odměny dlouhodobým pěstounům začaly být také navyšovány,“ dodal mluvčí.

Sanace rodiny

Experti, například ze sdružení Lumos, upozorňují, že stát by měl v první řadě intervenovat – včetně finanční pomoci – v rodinách v nichž odebírání dítěte hrozí a zabránit jejich předávání do ústavů a pěstounům. Taková „sanace rodin“ také přijde podle výpočtů nejméně desetkrát levněji. Terénní práce s jedním dítětem v krizové rodině stojí stát v Česku v průměru 28 tisíc ročně, pobyt dítěte u pěstounů 430 tisíc a umístění v kojeneckém ústavu 560 tisíc.

„Když jsme před lety sanaci ohrožených rodin prosazovali, ťukalo si hodně lidí na čelo, že se pokoušíme o nesmysl,“ říká Věra Bechyňová ze sdružení Střep, které s rodinami v krizi pracuje. Bechyňová přesto rostoucí počet krátkodobých pěstounů vítá. „Některé rodiny neusanujete, i kdybyste se rozkrájeli,“ dodává.

Přejít na diskusi