Zeman vetoval služební zákon, Sobotka chce veto přehlasovat

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu služebního zákona. Zákon podle něj vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání až po neurčitá nebo nejasná ustanovení.

O kroku hlavy státu dnes informoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zeman veto již dříve avizoval zejména kvůli takzvaným politickým náměstkům, které odmítá. Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že koalice se pokusí veto co nejdříve přehlasovat. Nevyloučil svolání mimořádné schůze Sněmovny. Prezidentovo veto naopak uvítali zástupci Úsvitu.

Zeman zároveň s vetem napsal dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi, ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil. Prezident v něm připomíná své zářijové vystoupení před dolní komorou, kdy vysvětlil svůj názor na projednávaný zákon a uvedl, za jaké podmínky ho podepíše. 

Čtěte také: Mnoho slimáčků, málo kapustičky, zhodnotil Zeman služební zákon

„Poslanecká sněmovna však mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala. Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení,“ píše také Zeman v dopise. 

Premiér Sobotka s výtkami prezidenta nesouhlasí, veto jej ale nepřekvapilo. „Předpokládám, že teď uděláme všechno pro to, abychom o vetu hlasovali co nejdříve. Očekávám, že budeme mít dostatek hlasů proto, abychom veto zvrátili a zákon začal od ledna platit,“ řekl novinářům premiér. Pokud se podle Sobotky nepodaří zařadit hlasování o služebním zákonu na říjnovou schůzi Sněmovny, nevylučuje koalice svolání mimořádné schůze. 

Čtěte také: Kacířské úvahy o služebním zákonu. Napomůže korupci?

Na podobě zákona se po dlouhých neshodách dohodla koalice s pravicovou opozicí. Normu poté schválila Sněmovna a následně Senát. Zeman nejvíce kritizoval zřízení funkce takzvaných politických náměstků. Nebudou podle něj mít na ministerstvu co na práci, protože nebudou mít na starosti žádnou konkrétní agendu. Navíc prý budou zátěží pro státní rozpočet. 

Zastánci zákona oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona. 

Spory okolo služebního zákona mohou pokračovat, prezident dříve řekl, že pokud jeho veto Sněmovna přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud. Sobotka se ale domnívá, že prezident nemá pro podání ústavní stížnosti, při kterém jej chtějí podpořit i zástupci Úsvitu, důvod.

Čtěte také: Babiš a Zeman na jednom laně. Nechtějí politické náměstky

„Nezaznamenal jsem názor žádného právního experta, který by potvrzoval domněnku pana prezidenta, že tady snad jsou nějaké důvody pro podání ústavní stížnosti,“ uvedl premiér. Podle něj je kritizovaný paragraf o náměstcích součástí zákony od doby, kdy byl Zeman předsedou vlády. „Předpokládám, že když to nebylo protiústavní tehdy, nebude to protiústavní ani dnes,“ dodal Sobotka.

Veto kvůli lesním školkám

Zeman dnes také vetoval zákon o dětské skupině. Nelíbí se mu, že poslanci neschválili senátní verzi, která by umožnila pokračování lesních školek. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v tiskové zprávě uvedl, že prezident plně podporuje existenci alternativ péče o dítě a občanských iniciativ tohoto typu.

„Schválený zákon jde ale přesně v opačném směru - alternativy péče o dítě omezuje pouze na jeden druh registrovaných subjektů splňujících přísné podmínky plynoucí ze zákona. Dochází tak k omezování společensky prospěšných občanských aktivit, na kterých stojí moderní demokratická společnost,“ uvedl podle sdělení Hradu prezident v dopise předsedovi Sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD). 

Zeman také upozornil, že v normě zůstal termín nabytí účinnosti 1. září letošního roku. Sněmovna si přitom musela být vědoma, že zákon bude vyhlášen později. Norma má dát zákonný rámec dětským skupinám, které začaly vznikat v reakci na nedostatek míst v obvyklých mateřských školách. Poslanci ji schválili 23. září. 

Čtěte také: Konec lesních mateřských školek? Rozhodnou senátoři

Senátoři navrhovali, aby registrace skupin byla nepovinná. Povinná znamená, že všechna zařízení s pravidelným programem pro děti od jednoho roku do nástupu do školy by musela do roka splnit veškeré hygienické požadavky. V případě 120 lesních školek, v nichž se na 2500 dětí vzdělávalo převážně v přírodě a jídlo měly z domova, by to ale vedlo k jejich zániku. Změnu zákona po senátorech požadovala petice, pod kterou Asociace lesních mateřských škol získala podpisy 11 000 lidí. Podporu měla také od Českého svazu ochránců přírody nebo od organizace Člověk v tísni. 

Záměrem zákona není podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové Tominové ublížit lesním školkám. Nesouhlasí ani s názory, že bude regulovat taky spolky, skauty a další organizace, které pracují s malými dětmi. 

V dětské skupině má být podle normy nejvýš 24 dětí. Provozovatel skupiny by s rodiči uzavíral smlouvu. Musel by mít plán výchovy a péče a zajistit vhodné prostory a personál. Požadavky ale mají být mírnější než u školek. Provozovatel by také určoval výši úhrady nákladů za péči o dítě. Náklady na zřízení skupiny odhadlo ministerstvo zhruba na půl milionu korun, podobnou částku by stál roční provoz. Zřizovatelům by byly daňově uznány náklady spojené s provozem dětské skupiny. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče. 

Podle propočtů ministerstva by v roce 2015 mohlo v Česku fungovat přes 1100 dětských skupin. Kritici normy si myslí, že dětské skupiny povedou k rušení mateřských škol. Zastánci ale tvrdí, že půjde jen o alternativu ke školkám. 

Čtěte také: Vzniká alternativa ke školkám: hlídání pro děti od 1 roku