Dvě třetiny Evropanů by mohly jezdit na železnici přes 300 km/h. Má se to týkat i Čechů

Do roku 2050 by mohly mít dvě třetiny Evropanů přístup k vysokorychlostní železnici, která by propojila všechny evropské metropolitní regiony a velká města. V nově zveřejněné studii o rozvoji evropských rychlotratí to uvádí německé dráhy Deutsche Bahn (DB). Výhody by z toho měla i Česká republika, neboť by se zkrátila dostupnost Prahy ze vzdálenějších evropských regionů, jak vyplývá z dokumentu, na kterém DB spolupracovaly s dalšími evropskými železničními společnostmi včetně Českých drah (ČD).

Rychlá železniční spojení se neobejdou bez investic, které podle DB musí Evropská unie a členské státy navýšit. „Nyní plánovaná infrastrukturní opatření a současná výstavba nejsou dostatečné, aby se do roku 2030 vysokorychlostní železniční doprava zdvojnásobila,“ uvedly DB.

Výchozím bodem studie je takzvaný Green Deal, což je unijní dohoda o přechodu k obnovitelným zdrojům energií. Tato dohoda počítá se zdvojnásobením evropských vysokorychlostních tratí do roku 2030 a s jejich ztrojnásobením do roku 2050. To by znamenalo, že v polovině století by síť vysokorychlostní železnice měla okolo 32 000 kilometrů místo asi 11 000 kilometrů, což je stav podle údajů z Eurostatu k roku 2019.

„Ztrojnásobení vysokorychlostních tratí v Evropě je možné. Jakmile bude hotová infrastruktura, bude to pro miliony lidí na kontinentu znamenat výhody atraktivních spojení a kratší cestovní doby,“ řekl Michael Peterson, který je v DB ve vedení sekce dálkové dopravy. „Výhody z toho získají země ve střední a západní Evropě a ještě více v jižní a východní Evropě. Podle našich propočtů a simulací to bude znamenat rychlejší cesty na zcela nových koridorech a přes nové dopravní železniční uzly,“ uvedl.

Východní a střední Evropě dosud vysokorychlostní železniční propojení zcela chybí, což před několika dny kritizovali premiéři východoněmeckých spolkových zemí. Saský premiér Michael Kretschmer k tomu řekl, že Německo stále ještě není provázáno vysokorychlostními tratěmi s Polskem a Českou republikou, což brání ekonomickému a společenskému rozvoji regionu.

Na nových vysokorychlostních tratích, kterých je do roku 2050 potřeba zrekonstruovat a postavit okolo 21 000 kilometrů, by vlaky mohly jezdit rychlostí okolo 300 kilometrů za hodinu. V případě Česka by rychlovlaky do roku 2050 mohly propojit Prahu nejen se Saskem, ale také s Bavorskem, Rakouskem, Slovenskem a Polskem. To by podle studie zvýšilo rychlou železniční dostupnost Prahy, která je nyní omezena na okolní státy, i ze vzdálenějších regionů, včetně Francie, Balkánu, Pobaltí nebo Dánska a jihu Švédska.

Rozvoj vysokorychlostní železnice by největší výstavbu podle studie znamenal pro Německo, kdy by se tratě do roku 2050 prodloužily ze současných zhruba 1600 kilometrů na více než 6000 kilometrů. V regionu střední Evropy označují DB za dalšího vítěze budování vysokorychlostní sítě také Polsko, kde by se délka takových tratí do roku 2050 více než zdesetinásobila na asi 2800 kilometrů. Česko by získalo zhruba tisíc kilometrů vysokorychlostní železnice.

V Česku je nyní ve fázi plánování vysokorychlostní trať mezi Drážďany a Prahou, jejíž součástí bude nejméně 26kilometrový tunel pod Krušnými horami. Cesta z hlavního města České republiky do saské metropole se po dokončení celé trati zkrátí ze současných 2,5 hodiny na jednu hodinu. Stavba prvního úseku by měla začít v roce 2027.

Správa železnic nedávno v prezentaci o financování vysokorychlostní trati na území ČR uvedla, že do výstavby 784 kilometrů tratě bude podle odhadů nutné investovat 807 miliard Kč, do nákladů na provoz a údržbu dalších 220 miliard Kč. Model financování se bude podle Správy železnic řešit zvlášť pro každý úsek. Plánují se investice ze Státního fondu dopravní infrastruktury, financování pomocí zelených dluhopisů a také formou PPP, tedy partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.