Úroky razantně klesají, ekonomika je slabá

Česká ekonomika je slabá. Hodně slabá. Dokonce tak slabá, že si to spekulanti vyhodnotili jako signál, že čeští centrální bankéři uleví ekonomice výraznějším snížením úrokových sazeb. No, a měli pravdu.

Čeští centrální bankéři skutečně přihlédli k současné slabosti české ekonomiky, přestali se bát lednového efektu přecenění a snížili úrokové sazby o 50 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba se tak dostává na hladinu 6,25 %. Předtím během prosince si bankovní rada vystačila se snížením sazeb o 25 bazických bodů. Došlo tedy na slova viceguvernéra České národní banky (ČNB) Jana Fraita. Ten v minulém týdnu mimo jiné uvedl: „Měli bychom přistoupit k odvážnější, silnější akci, a dostat se tím na úroveň, která už pak bude vyžadovat pouze jemné ladění.“

Předpokládám, že s ohledem na viditelné zpomalování inflace bude Česká národní banka i nadále na nejbližších zasedáních snižovat úrokové sazby o více než o „standardních“ 25 bazických bodů. A to bude znamenat ztráty pro kurz koruny. Už dneska je koruna nejslabší od května roku 2022. Tím ztráty koruny do dalších týdnů nekončí, protože bude dál klesat její úroková atraktivita.

A co to znamená pro dlužníky a věřitele? Že úrokové sazby na spořících účtech půjdou směrem dolů, a to obdobným tempem, jako klesají sazby ČNB. Takže pokud sazby ČNB klesnou do konce roku k úrovni 4 %, úrokové sazby na spořících účtech se budou pohybovat jen kolem 3 %. Zároveň budou klesat sazby hypoték. Uleví se tedy všem, kteří chtějí sjednávat novou hypotéku nebo jim končí fixace úrokové sazby u stávajícího úvěru. Tady bude platit jednoduché pravidlo: stejně jako bude ČNB snižovat sazby níž a níž, budou banky s každým novým týdnem nabízet zajímavější úvěry s nižšími sazbami. Vyplatí se tedy nespěchat.

Nicméně řekla jsem, že snižování úrokových sazeb je reakcí na slabost české ekonomiky. Jak to s tou slabostí tedy je: po mizerných číslech o HDP přišla špatná čísla o průmyslu, a tento týden je doplnila ještě pomalu se zhoršující čísla o nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti ukončila svoji stagnaci. Připomínám, že během října a listopadu zůstávala na hladině 3,5 %. Následně během prosince míra nezaměstnanosti narostla k úrovni 3,7 %. No a nyní jsme se dozvěděli, že během ledna míra nezaměstnanosti vyskočila až k hladině 4,0 %. To byl větší nárůst nezaměstnanosti, než se čekalo.

Části zaměstnanců s koncem roku pravidelně končívají pracovní smlouvy nebo dohody, ale tentokrát některým z nich už evidentně nebyly v lednu obnoveny. Nesmíme zapomínat ani na živnostníky, kteří s koncem minulého roku dočasně přerušili činnost. Také část průmyslových podniků dál marně čeká na zakázky. Tyto firmy proto zkracují úvazky části zaměstnanců, další část zaměstnanců musí propustit. Výsledkem je, že nezaměstnanost je nyní nejvyšší za skoro tři roky, konkrétně od dubna 2021.

Z nadhledu deseti let se ale nic dramatického nemění. Na začátku roku 2014 na jedno volné pracovní místo připadalo přes 17 nezaměstnaných. Čistě z pohledu čísel se dnes práce hledá o poznání jednodušeji. Horší už je to, že ne každý může nyní najít vysněnou pracovní pozici. Dál totiž vidíme velký hlad po zaměstnancích v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je také po kvalifikovaných řemeslnících. Jinak řečeno, tři čtvrtiny volných míst jsou v poslední době určeny pro uchazeče se základním nebo nižším vzděláním.

Je potřeba říct, že všechno zlé je pro něco dobré. Nárůst počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo přináší určitou úlevu zaměstnavatelům. V roce 2023 míra nezaměstnanosti v průměru dosáhla 3,6 %. V roce 2024 ji čekáme v průměru na hladině 3,9 %.