Dohoda o Credit Suisse vstoupí do dějin finančnictví
KOMENTÁŘ
Ve Švýcarsku se zkrátka o tomto víkendu psaly dějiny tamního bankovnictví, které alpské zemi dalo ve světě proslout jako máloco jiného.
Foto: Shutterstock
1
Úterní protržení Kachovské přehrady připravilo ruské síly o obranná postavení na levém břehu řeky Dněpr, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském ...
Švýcarská banka UBS kupuje v přepočtu za necelých 73 miliard korun v akciích svého arcirivala, kolabující Credit Suisse. Poprvé od finanční krize roku 2008 tak dochází ke spojení dvou globálně systémově relevantních bank. Spojují se také dvě banky, které patří mezi čtveřici nejdůležitějších investičních bank v Evropě.
Tržní hodnota Credit Suisse přitom činí citelně více, bezmála 180 miliard korun, alespoň tedy podle její tržní kapitalizace při ukončení pátečního burzovního obchodování.
UBS může v rámci převzetí Credit Suisse počítat s úvěrovou linkou švýcarské centrální banky v objemu v přepočtu až více než 2400 miliard korun. Zároveň jí švýcarská vláda poskytuje garanci za v přepočtu bezmála 220 miliard korun. Tyto prostředky mají krýt potenciální ztráty z převzetí rivala.
Dluhopisy Credit Suisse za v přepočtu takřka 390 miliard korun se stávají bezcenné, takže náklady nouzového převzetí nesou nejen soukromí akcionáři a státní instituce, ale také soukromí věřitelé.
Nouzové sloučení proběhlo v režii švýcarské vlády a švýcarské centrální banky, ale jednání byli přítomni také například představitelé Spojených států nebo člen vrcholného vedení největšího správce aktiv na světě, společnosti BlackRock. I to podtrhuje, že se jedná o dohodu, jež vstupuje do dějin světového finančnictví.
Prvotní reakce trhů byla v neděli večer středoevropského času pozitivní. Už se obchodovalo v Austrálii a na Novém Zélandu, kde burzovní pohyby tamních měn signalizovaly, že investoři přivítali zprávy ze Švýcarska s jistou úlevou. Také obchodování s korunou, které v mělkém obchodování nedělního večera v reakci na spojení bank zpevňovala vůči euru i dolaru, byť mírně.
Pokud by v neděli v podvečer k dohodě nedošlo, hrozilo další zvýšení nejistoty v mezinárodním bankovnictví. Dohoda by tedy měla být pozitivní také pro českou korunu a tuzemské akciové tituly, až se s nimi v pondělí bude obchodovat „naplno“. Ze stejného důvodu úlevy mezinárodních investorů. Byť je otázkou, jak dlouho tento úlevný pocit bude trvat a jaké síly dozná. Rozhodně nyní nelze říci, že otřesy euroamerických bank posledních dvou týdnů jsou touto nedělí definitivně passé.
Podle šéfky švýcarského regulačního úřadu FINMA Marlene Amstadové mohou za pád Credit Suisse do značné míry i sociální sítě. Ty prý loni v říjnu svými spekulacemi způsobily fatální zesílení odlivu vkladů klientů banky. Ten ještě umocnil pád americké Silicon Valley Bank předminulý pátek a související „šeptanda“, jež se v návaznosti na něj šířila. Podle ní „fundamentální ukazatele“ finanční kondice Credit Suisse byly v pořádku. Mezi řádky je sdělení zřejmé: její úřad za pád banky nemůže, resp. nemohl mu předejít. Nutno připomenout, že Credit Suisse šla od skandálu ke skandálu řadu let, což se projevilo dramatickým propadem ceny jejích akcií, setrvale od roku 2007. Firemní kultura banky byla zcela evidentně pokřivená a je otázkou, zda s tím úřad FINMA mohl něco dělat.
Ve Švýcarsku se zkrátka o tomto víkendu psaly dějiny tamního bankovnictví, které alpské zemi dalo ve světě proslout jako máloco jiného. Spojují se dvě největší banky v zemi, které svým významem ovšem dávno přesáhly její hranice a řadí se mezi vůbec devět nejdůležitějších investičních bank světa – mezi takzvanou „nabušenou devítku“.
Spojením se píšou i dějiny světového finančnictví. Vždyť z devíti světově nejdůležitějších investičních bank jsou jen čtyři evropské. Vedle zmíněných švýcarských už jen britská Barclays a německá Deutsche Bank. Spojení dvou švýcarských obrů, z jejichž ústředí si na curyšském náměstí Paradeplatz vzájemně hledí do oken, tak z perspektivy evropského investičního bankovnictví značí zhruba to, co by pro Česko samotné představovala třeba fúze České spořitelny s ČSOB.
UBS vznikala v běhu uplynulých více než 160 let postupným slučováním menších švýcarských bank a finančních domů, které kulminovalo roku 1998 spojením Union Bank of Switzerland a Swiss Bank Corporation. Základy Credit Suisse zase položil – roku 1856 – průmyslník Alfred Escher; tehdejší Schweizerische Kreditanstalt, jejž založil, se zpočátku zaměřoval na financování výstavby železničních tratí v hornaté krajině alpské země.
Credit Suisse se delší dobu potýkala s fatální ztrátou důvěry klientů. O důvěru přicházela postupně, v řádu let, nikoli dní jako třeba zkrachovalá americká Silicon Valley Bank.
Svoji důvěryhodnost Credit Suisse poztrácela, neboť po dlouhé roky přivírala oči nad tím, co lze zjednodušeně shrnout jako velice špatnou firemní kulturu, plnou pokřivené morálky. Půjčovala nemalé peníze lidem, jimž se ostatní banky půjčit štítily. Figurovala v případu závažného praní peněz. Své nepříliš prověřené zaměstnance nechala hazardovat s penězi významných klientů, aniž ti o tom měli tuchy, tak dlouho, že nakonec došlo i na sebevraždu. Nejvyšší vedení při tom všem se nejvíce zajímalo o vnitřní mocenský boj o posty, kdy vrcholní manažeři na sebe i nasazovali špiony.
Obří ztráty nadnárodní skupiny pak byly už jen celkem očekávatelným důsledkem děsivé firemní „kultury“. S nimi se pojil setrvalý pokles cen akcií banky a pozvolný, ale stále palčivější odliv důvěry veřejnosti, klientů a i jejich vkladů. Poslední kapkou, která fatální pád Credit Suisse spustila, bylo doznání k zásadním nesrovnatelnostem ve finančních výkazech za uplynulá léta, které – navíc – přišlo v pohnuté době, kdy už kolabovala Silicon Valley Bank.
00:01
