Konec zvýhodňování menšin na univerzitách. Verdikt nejvyššího soudu zklamal Bidena

Americký nejvyšší soud ve čtvrtek znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší agentury. Čtvrteční rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Amerického prezidenta Joea Bidena rozsudek zklamal. Podle něj soud opustil letitý precendens,

Zvýšit podíl studentů etnických menšin se tímto způsobem podle Harvardu snaží 40 procent vyšších odborných a vysokých škol v USA, píše Reuters. Zpravodajský server Politico poznamenal, že rozhodnutí soudu je "velkou ranou pro pozitivní diskriminaci ve vyšším školství".

Soud konzervativní většinou svých členů rozhodl ve prospěch aktivistické skupiny Students for Fair Admissions (Studenti za spravedlivé přijímačky), která severokarolínskou univerzitu u soudu už v roce 2014 obvinila, že znevýhodňuje bělošské uchazeče o studium a také ty s asijskými kořeny.

UNC jakožto veřejná univerzita podle skupiny a soudu porušovala 14. dodatek americké ústavy o rovném postavení před zákonem, pokud při výběru studentů brala v potaz jejich etnickou příslušnost. V případě Harvardu skupina argumentovala zákonem z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy či státní příslušnosti při rozdělování federální finanční podpory.

Zastánci vstřícnějšího přístupu vůči lidem etnických menšin na kampusech amerických univerzit byly po desetiletí mnohé vzdělávací a vojenské instituce i firmy, které usilovaly o zmírnění rasového vyloučení v americké společnosti a také o dosažení větší diverzity na školách a pracovištích, která podle podporovatelů institucím přinese větší množství užitečných pohledů a přístupů.

Kritici tohoto přístupu argumentují, že je vlastně sám o sobě diskriminační. Mnoho amerických konzervativců, především z Republikánské strany, uvádí, že zvýhodňování jakékoli rasy je protiústavní, a to nehledě na účel, který má plnit.

Verdikt naopak kritizoval prezident USA Joe Biden, podle něhož soud opustil desítky let trvající precedens. Verdikt označil za zklamání a zdůraznil, že vysoké školy jsou silnější, když jsou rozmanitější. Univerzity by podle Bidena měly přihlédnout k životním nástrahám, kterým hlásící se studenti museli čelit, a to včetně možné rasové diskriminace.

Případ vedoucí k dnešnímu rozhodnutí se týká zohledňování etnicity uchazečů v přijímacím řízení na Harvardově univerzitě a Univerzitě Severní Karolíny. Podporování menšin se pod názvem "affirmative action" zrodilo v USA v šedesátých letech s cílem odstranit rasovou segregaci a dát všem Američanům stejnou příležitost v práci a ve vzdělávání.

Biden dnes poznamenal, že nejvyšší soud "opět upustil od desítky let starého precedentu" a dodal, že s rozhodnutím silně nesouhlasí a že pozitivní diskriminace je špatně chápána.

"Nemůžeme dopustit, aby toto rozhodnutí bylo posledním slovem," uvedl prezident USA s tím, že soud "nemůže změnit to, co Amerika představuje".

"Věřím, že naše vysoké školy jsou silnější, když jsou rozmanitější," zdůraznil šéf Bílého domu a vyzval univerzity, aby nadále usilovaly o rozmanitost studentů a zohledňovaly nepřízeň osudu, kterou musel každý uchazeč překonat. To podle prezidenta znamená zkoumat, kde budoucí možný student vyrůstal a s jakými problémy se setkal, "včetně rasové diskriminace". "V Americe stále existuje diskriminace," zdůraznil Biden.

Naopak Bidenův předchůdce, republikánský exprezident Donald Trump, rozhodnutí soudu uvítal, stejně jako řada dalších prominentních republikánů.