Čína bude po USA druhým epicentrem finančního zemětřesení

ÚHEL POHLEDU

Čína bude po USA druhým epicentrem finančního zemětřesení
Je jen otázkou času, než některá obrovská čínská realitní společnost padne, bude převzata státem, a strhne domino-efekt v celém čínském realitním sektoru. A to zase iniciuje propad světových finančních trhů. Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu
Markéta Šichtařová
Sdílet:

Okřídlené rčení „Věřím jen té statistice, kterou si sám zfalšuji.“ dostává nový praktický rozměr. V současné době skutečně velmi praktický. Ale pojďme se na to podívat v kontextu.

Z různých světových ekonomik přicházejí makroekonomické statistiky, které nesvědčí o zrovna dobré výkonnosti a ožívání světové ekonomiky. Spíš naopak. Údaje o současnosti jsou nic moc, přesto se víra v zářné zítřky zarytě drží, ačkoliv ji nic hmatatelného nepodporuje. Shodou okolností zrovna dneska přišla zpráva perfektně do tohoto obrázku zapadající, totiž německý hospodářský institut ZEW zveřejnil index důvěry investorů a analytiků v německou ekonomiku. A zatímco očekávání budoucnosti se mírně zlepšilo, výrazně se zhoršilo hodnocení současné situace.

Podobně vyznívá i jiná zpráva, která obletěla svět, totiž že společnost Credit Suisse vypočítala, že celosvětová hodnota majetku domácností se vloni snížila o 2,4 procenta, což znamená první pokles od globální finanční krize v roce 2008, nicméně v příštích letech podle prognózy stejné společnosti hodnota majetku domácností prý zase poroste. Takže povšimněte si, co obě (plus mnohé další nezmiňované) zprávy mají společné: Víra v dobrou budoucnost, ale stálé zhoršování vnímání současnosti. Jistě kuriózní je například to, že hodnota majetku domácností se vyvíjela dokonce hůř než během paralyzování ekonomik během lockdownů.

Dobře tedy, víme, že nyní svět moc neroste. Víme, že už bylo neudržitelné, aby to finanční trhy nereflektovaly, takže ceny cenných papírů již opět začaly klesat. Například dneska je celá Evropa v červených číslech, odpoledne je německý akciový index DAX v minusu o 1,08 %. Víme také, že pokud zhoršování makroekonomických statistik bude pokračovat, patrně potrvá i pokles cen cenných papírů, což zase povede ke zhoršování bilancí finančních institucí se vším, co se k takovému zhoršování bilancí finančních institucí váže. A jak toto všechno nyní souvisí se zmíněným falšováním statistik:

Leccos začíná ukazovat na to, že případné zhoršení globálního finančního zdraví by mohlo mít dvě různá epicentra. Prvním epicentrem by mohly být USA, protože americkým bankám se soustavně zhoršuje rating a řada (nejen) amerických bank v současném systému frakčních rezerv stojí na hodně vratkých nohách, které by nemusely unést potenciální runy na banky. A druhým epicentrem by se mohla stát Čína. Čína je přitom už dlouhý čas proslulá falšováním statistik. Když její statistiky nevypadají dostatečně honosně na lidovědemokratický totalitní režim, prostě se upraví. Jenomže když se upraví, není z nich tak dobře vidět, kde jsou skryta rizika. Ovšem nyní začínají prosvítat i pod falešnou fasádou.

Zaprvé Čína dnes zveřejnila další sérii statistických dat, která prokazují, že druhá největší ekonomika světa roste výrazně pomaleji, než si čínská vláda naplánovala. Čínský statistický úřad navíc přestal zveřejňovat údaje o nezaměstnanosti mezi mladými, která byla v posledních měsících rekordní. Mluvčí statistiků řekl, že je nutné před dalším zveřejňováním ukazatele „přehodnotit metodologii“, což jest eufemistický název pro falšování statistik. Takto otevřeně Čína dosud svou kreativitu nepřiznala.

Ekonoma ovšem nemůže překvapit, že se Číně nedaří. Čína, která na začátku 90. let vpustila do své ekonomiky trh, čímž vyvolala „čínský ekonomický zázrak“, v poslední době začíná od trhu zase ustupovat, protože propadá stejnému nešvaru jako západní svět: Nevydrží do své ekonomiky neintervenovat. A všechny státní intervence bez ohledu na to, jestli se jmenují „podpůrné balíčky“, nebo „státní záruky“, nebo „vládní pomoc“, nebo „prorůstové opatření“, v konečném důsledku VŽDY vedou k nižšímu růstu, nižší efektivitě, vyššímu zadlužení a menšímu finančnímu zdraví.

Vrcholem ledovce této kontraproduktivity státních intervencí se stává hrozící platební neschopnost developerské společnosti Country Garden Holdings. Stát se pokusil zabránit bankrotu skupiny stavebních firem, které postavily státem dotovaná prázdná města duchů, a poskytl jim státní záruky na prodej dluhopisů v jüanech. Jestliže situaci v USA v posledních dvou letech velmi často přirovnávám k vývoji těsně před rokem 2008 po stránce vývoje úrokových sazeb, pak situaci v Číně můžeme k témuž období připodobnit ani ne tak vývojem úrokových sazeb, jako spíš ohromným objemem prašivých úvěrů do podobně prašivých nemovitostí.

Domnívám se, že je jen otázkou času, než některá obrovská čínská realitní společnost padne, bude převzata státem a strhne dominový efekt v celém čínském realitním sektoru. A to zase iniciuje propad světových finančních trhů. Stále to směřuje ke stejnému závěru: Ceny cenných papírů musí jít výrazně níž, než kde jsou.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

uhel-pohledu
×

Podobné články