Proč vláda daňovým poplatníkům tají, co udělá s jejich penězi?
KOMENTÁŘ
Proč nebylo zveřejněno celé znění notifikace na první blok? Proč teď vláda tají dokument o modelu financování? A kdo nové Dukovany postaví? Bude to zcela státní společnost?
Foto: Shutterstock
1
Řidiči se od soboty mohou těšit z dalších 28,4 kilometru dálnice D3, která byla slavnostně otevřena v Jihočeském kraji. Nový úsek spojuje Úsilné na Českobudějov ...
Vláda slibovala do konce roku oznámit model financování dvou zamýšlených jaderných bloků v Dukovanech. Tedy dost zásadní informaci. Nedělo se absolutně nic – až do jednání vlády 18. prosince. Na něj byl totiž materiál, tedy návrh ministerstev financí a průmyslu ve spolupráci s ČEZ, tajně zařazen. A byl schválen. Víc vědět daňoví poplatníci nesmějí, dokument byl předložen „v utajovaném režimu, jelikož obsahuje citlivé a kurzotvorné informace“.
Ministerstvo financí ještě dodalo, že stále probíhají jednání se společností Dukovany II (to je stoprocentní dceřiná společnost ČEZ, tedy má stejnou akcionářskou strukturu) a preferovaným dodavatelem, tedy korejskou KHNP. A že smlouva se má podepsat v březnu, proto do té doby nebudou zveřejněny žádné podrobnosti.
Samozřejmě, jde o strategickou jadernou investici a celá zakázka znamená, jak už bylo řečenou, největší investici za posledních více než 30 let. Ovšem způsob, jakým česká vláda jaderný tendr od začátku komunikuje, dohromady s tím, jaké kroky skutečně činí a jaké informace dosud máme, je žalostný. A především silně netransparentní. Nové bloky mají prý stát 400 miliard korun, což jsou zaprvé dnešní ceny bez finančních nákladů, které v budoucnu zcela jistě vzniknou, takže cena může být klidně dvojnásobná. A také KHNP nikdy tuto cenu jakožto konečnou nepotvrdila.
Pokud se bavíme o takových částkách, kde je nějaká transparentnost směrem k daňovému poplatníkovi, který to nakonec celé zaplatí? A proč si vláda a vedení ČEZ myslí, že takto je dobré se chovat k minoritním investorům? Když už ne všichni daňoví poplatníci, alespoň oni by mohli vědět, jak se dál kdo bude ke společnosti, do níž investovali, chovat. Stačilo, že premiér v roce 2022 sliboval transformaci ČEZ a zestátnění minimálně jeho jaderné části. Stejně tak že se vláda neúspěšně snažila protlačit účelový lex ČEZ, aby minoritáře snáz vystrnadila a společnost ovládla. A nakonec raději zavedla windfall tax s brutálně vysokou sazbou, pomocí níž dál uměle snižuje hodnotu ČEZ.
Vyvstává několik zásadních otázek. První se týká toho, proč dosud nebylo zveřejněno celé znění notifikace na první (pátý) dukovanský blok. Z toho, co je známo, je Evropskou komisí schválená podoba státní podpory silně nevýhodná. Jaderný zdroj totiž podle ní musí fungovat na trhu omezeně, aby měly v síti přednost uměle dotované zelené zdroje. Takže by nový blok nejel na plný výkon, ale musel by se regulovat. To jde naprosto proti celé technologii i proti ekonomice zdroje.
Samozřejmě je zvrácené už to, že nám Evropská komise vůbec musí odsouhlasit, jak bude vypadat náš výrobní mix a povolit stavbu a financování zdrojů. Nová Komise se téměř neliší od té předchozí, fanatické uvažování o celém Green Dealu je přítomno úplně stejně. A ještě má nyní dozor nad udělováním notifikací protijaderná místopředsedkyně Komise Teresa Riberová. Proto je logické obávat se, že notifikace na druhý blok bude ještě větší katastrofa.
Další otázkou je to, proč vláda podrobnosti o modelu financování tají. Víme o tom, jak by měl vypadat model podle zmíněné první notifikace. Nešlo by o žádnou „bezúročnou“ půjčku, jak se vláda snažila veřejnosti tvrdit. Financování pátého bloku by mělo proběhnout formou třicetileté půjčky od státu s po dobu výstavby nulovým úrokem pro společnost Elektrárna Dukovany II. Následně by mělo jít o úrok, který nemá být nižší než dvě procenta, odvíjí se ale od toho, za kolik si půjčuje stát. Jenže už na onu „bezúročnou“ půjčku si bude muset stát půjčit. Půjčí si prostřednictvím státních dluhopisů a náklady na jejich splácení ponese daňový poplatník. A jak ukázaly zkušenosti ze stavby jiných jaderných projektů, finanční náklady jsou nakonec násobně vyšší než náklady, do kterých je započítána samotná stavba a použité technologie.
Pro ČEZ v současné podobě je tedy silně rizikové, spíš nemožné pustit se do stavby jednoho bloku, natož do dvou. Na to jednoduše nemá kapitál. Takže další nezodpovězená otázka je: Kdo nové Dukovany postaví? Proč vláda logicky nepřistoupila k transformaci ČEZ tak, aby nové bloky stavěla plně státní firma?
A stejně tak je otázkou, jak bude vypadat zapojení českého průmyslu do celé stavby. Protože jeho podíl je zcela zásadní. Vláda a KHNP slibovaly že půjde o 60procentní podíl. To by bylo krásné, ale od začátku docela nevěrohodné. Bylo jasné, že téměř plně státem vlastněné jihokorejské KHNP se to nakonec nebude líbit. I kvůli tomu, jaká je nyní v Koreji vnitropolitická situace, kdy jádru byl nakloněn hlavně prezident, který odchází ze scény.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček už přiznal, že firmy si asi budou muset podíl na zakázce vyjednat jednotlivě, že ve smlouvě nebude přímo zanesen. Což se samozřejmě nikomu nelíbí. A je to tak správně. Pokud se opravdu nové bloky stavět budou (potřebujeme je nutně, a to oba, protože jeden blok svým výkonem pouze nahradí stávající bloky v Dukovanech) a pokud je budou opravdu stavět Korejci, bude to pro ně vstupenka na evropský trh. Nechtějí je tady v tendru neúspěšní Francouzi, kteří se snaží a budou snažit je sem nevpustit, jak jen to půjde. A zájem má o to stejné i americký Westinghouse. Pro Korejce je tedy Česko zásadní. A česká strana má v ruce obrovsky silnou kartu. Proč ji tedy nevyužije a netrvá na co nejlepších podmínkách a možnostech pro české firmy? I tady vláda ukazuje svou neschopnost, která ale je (bude) pro českou energetiku smrtící.
00:08
