Tahle architektonická soutěž se nepovedla

Existuje určitý segment veřejnosti sledující stavební dění v Praze, pro nějž esenci všeho zla vyjadřuje pojem developer a komplementárně k němu představuje nejvznešenější kauzu současnosti zachování tzv. brutalistických památek – před úklady developerů. Teď přichází zajímavý test – útok na stavbu, již lze zařadit mezi tzv. brutalistické památky, který není veden developerem, nýbrž městem. A nevzešel z nízkého developerského imperativu postavit co největší užitnou plochu za co nejméně peněz, nýbrž z architektonické soutěže. Dokonce ze soutěžního dialogu, kde by měly tím spíš být zohledněny všechny zájmy, účely a vyšší hodnoty.

Jde o návrh proměny pražského hlavního nádraží. Návrh dánského studia Henning Larsen Architects, který vzešel z dialogu vítězně, se na sociálních sítích nesetkal s pochopením. A negativní reakce nepřicházely jen od obvyklých zapšklých nepřátel moderní architektury ani jen od ochránců socialistického brutalismu, ale i od lidí, kteří nové architektuře fandí. Ani zaříkávadla vzývající v doprovodných textech udržitelnost a cyklodopravu projekt před odmítáním neochránila.