Přísný zákaz spalovacích motorů spadl zřejmě pod stůl. EK se dohodla s Německem na syntetických palivech

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory. Na twitteru to dnes uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Německý ministr Volker Wissing na twitter napsal, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva.

Podle německého ministra dopravy se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem. Německé ministerstvo dopravy ve čtvrtek večer poslalo do Bruselu rozhodující kompromisní návrh a podle informovaných zdrojů ho Evropská komise z velké části přijala, píše deník Süddeutsche Zeitung (SZ). O tom, že je dohoda s EK o možnosti využívat syntetická paliva neboli e-paliva pro spalovací motory i po roce 2035 na cestě, hovořil ve čtvrtek německý kancléř Olaf Scholz.

Spolkový ministr dopravy Volker Wissing (FDP) v sobotu uvedl, že, že dohody bylo dosaženo v pátek pozdě večer. „Cesta je jasná: Evropa zůstává technologicky neutrální,“ napsal na Twitteru. Podle Wissinga jsou závazně stanoveny konkrétní procesní kroky a konkrétní harmonogram. „Chceme, aby byl proces dokončen do podzimu 2024,“ dodal ministr.

We have found an agreement with Germany on the future use of efuels in cars.

We will work now on getting the CO2-standards for cars regulation adopted as soon as possible, and the Commission will follow-up swiftly with the necessary legal steps to implement recital 11.

— Frans Timmermans (@TimmermansEU) March 25, 2023

Klimaticky neutrální e-paliva by podle SZ měla mít svou vlastní kategorii vozidel. Měla by tak být začleněna do nového evropského nařízení. Berlín začátkem března znovu otevřel pravidla dohodnutá v říjnu za českého předsednictví, která měla po roce 2035 prakticky znemožnit prodej nových aut se spalovacími motory. Obsahovala sice výjimky pro využívání syntetických paliv, Německo však s jejich zněním nebylo spokojeno.

K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a také Česko. Spor Německa s Evropskou komisí o budoucnost spalovacích motorů po roce 2035 měl dopady nejen na Evropskou unii, ale také na německou politiku, kde se stal jedním z několika kontroverzních témat.

Za naplnění jednoho z výsledků českého předsednictví EU označil premiér Petr Fiala (ODS) páteční dohodu Německa s Evropskou komisí (EK), která se týká zachování aut se spalovacími motory i po roce 2035. Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš naopak řekl, že takovým slibům nevěří a že je třeba „zelený fanatismus“ revidovat. „Vítám, že se v EU podařilo dosáhnout dohody ohledně závazných podmínek pro syntetická paliva do motorů osobních aut. Znamená to, že se nové spalovací motory budou moci prodávat i po roce 2035,“ řekl premiér Fiala.

Dohodu o možnosti registrovat nové vozy se spalovacími motory, pokud budou používat uhlíkově neutrální paliva, označil Fiala za důležitý úspěch, „protože se tím naplňuje jeden z vysledků našeho předsednictví v Radě EU“. „Díky tomu získáme také lepší výchozí podmínky pro vyjednávání o navrhované normě Euro 7,“ dodal premiér.

Podobně se vyjádřil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), podle něhož se podařilo dosáhnout dohody na právní závaznosti výjimky pro syntetická či uhlíkově neutrální paliva. Celé téma bude podle ministra možné uzavřít pravděpodobně už v příštím týdnu a zaměřit se pak na změnu návrhu o emisní normě Euro 7, která by měla od roku 2025 mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Česko ji požaduje změnit, aby neohrožovala občany v dostupnosti především malých aut.

Babiš řekl, že slibům Evropské komise a jejího místopředsedy Franse Timmermanse nevěří. „V minulosti mluvili o biopalivech druhé a třetí generace, při nahrazení výroby elektřiny z uhlí o technologiích, které neexistují,“ uvedl Babiš s tím, že syntetické palivo stojí aktuálně 235 korun za litr. „Zelený fanatismus, který likviduje Evropu, průmysl a zemědělství, nedopadne dobře, bude tady plno nezaměstnaných,“ varoval expremiér. Doufá, že volby do Evropského parlamentu přístup EK změní a plán EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality bude rozumně revidován.

Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) naopak dohodu ocenil. „Je to dobrý krok, který částečně napravuje chyby českého předsednictví EU,“ podotkl Brabec. Podobně jako Babiš ovšem poznamenal, že syntetická paliva jsou zatím v komerčním měřítku stále hudbou budoucnosti. „Vždyť jeden litr tohoto paliva dnes stojí kolem 230 korun,“ dodal exministr.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že se jedná se o příznivou zprávu nejen pro německý, ale také český autoprůmysl. „Výroba aut se spalovacími motory tak totiž bude moci být – coby ekonomicky rentabilní – zachována i po roce 2035, byť jistě v dosti odlišné podobě oproti dnešku. Česko představuje světovou velmoc ve výrobě aut právě se spalovacími motory. Takže dnes dohodnuté opatření zmírní potenciální šok, který by české ekonomice mohl přinést až příliš ostrý řez v podobě nástupu elektromobility bez alternativy zachování možnosti výroby aut se spalovacími motory,“ komentoval Kovanda.

Der Weg ist frei: Europa bleibt technologieneutral. Fahrzeuge mit Verbrennungsmotor können auch nach 2035 neu zugelassen werden, wenn sie ausschließlich CO2-neutrale Kraftstoffe tanken. 1|2

— Volker Wissing (@Wissing) March 25, 2023

Syntetická paliva, označovaná často jako e-paliva, jsou vyráběná chemickou cestou bez použití ropy. Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.