Polovina mladých Čechů se obává nákladů na bydlení, výrazně se mění představa ideální práce

DRAHÉ BYDLENÍ

Polovina mladých Čechů se obává nákladů na bydlení, výrazně se mění představa ideální práce
Skoro polovina mladých lidí se obává nákladů na bydlení. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Sdílet:

Mladí Češi se v současnosti nejvíce obávají nákladů spojených s bydlením. V průzkumu poradenské a technologické společnosti Deloitte tak odpovědělo 44 procent lidí narozených mezi lety 1983 až 1994, z takzvané generace Y, a 36 procent narozených kolem roku 2000, kterým se říká generace Z. Ve srovnání se zahraničím je to o jednotky procent více. Zároveň je pro 80 procent z nich důležitá spokojenost a pohoda v zaměstnání, oproti zahraničním respondentům mladí Češi také méně věří v podnikání. Podle jiné analýzy personální agentury Advantage Consulting se u generace Z oproti předchozím generacím výrazně mění představa ideální práce.

Ze serveru Platy.cz vyplývá, že u lidí ve věku 25 až 34 let je medián mezd 46 000 korun. Někteří experti už dříve uvedli, že obdobná suma loni činila také takzvanou důstojnou mzdu, která pokrývá potřeby dospělého s dítětem. Na tuto částku v ČR ale nedosahovaly dvě třetiny lidí. Medián mezd u lidí pod 24 let je pak ještě o přibližně 10 000 korun nižší.

„Mladé Češky a Češi vnímají smysluplnost svých zaměstnání i spokojenost a pohodu v práci podobně důležitě jako stejně mladí lidé v zahraničí. Vypovídá to o tom, že si dobře uvědomují, jak velký vliv na ně práce má a že nevhodná pozice nebo zaměstnavatel mohou mít velmi negativní dopad na kvalitu jejich života,” řekla Andrea Černá, expertka na HR trendy v Deloitte.

Z dat různých společností dříve vyplynulo, že mladí Češi od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží téměř 40 procent z mediánu hrubé mzdy. To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii. Poměr se ale může lišit podle lokality, například v hlavních a velkých městech jsou nájmy výrazně vyšší. Více než Češi dají ze svého výdělku na bydlení mladí lidé například v Itálii.

Podle posledních dat společnosti Deloitte činil v letošním prvním čtvrtletí průměrný nájem v ČR 295 korun za metr čtvereční. Měsíční nájemné bytu o 60 metrech čtverečních by tak bez poplatků stálo 17 700 korun. Průměrná prodejní cena bytu v ČR byla v loňském čtvrtém čtvrtletí 95 000 korun za metr čtvereční.

V dostupnosti vlastního bydlení bylo loni v srpnu Česko předposlední ze všech zemí Evropy, pořídit nemovitost v ČR stálo v průměru více než 13 hrubých ročních mezd. Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti (LTV) při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 5,52 procenta byla v letošním květnu 21.540 korun. Meziměsíčně klesla o 90 korun, od začátku roku zhruba o tisícovku, vyplývá z údajů Swiss Life Hypoindexu.

Průzkum Deloitte Gen Z and Millennials 2024 obsahuje odpovědi 500 respondentů z ČR, z toho 300 dotázaných z generace Z a 200 respondentů z generace Y. Odpovědi doplňují globální průzkum, kterého se dohromady účastnilo 22.841 respondentů napříč téměř celým světem.

Generace Z na pracovním trhu

Personální agentura Advantage Consulting se ve své analýze věnovala nástupu generace Z na pracovní trh. „Jsou to lidé, kteří vyrostli v plně digitálním světě, neznají svět bez internetu, digitálních technologií a sociálních sítí, právě nyní vstupují na pracovní trh. Jsou velmi technologicky zruční a chtějí se zapojovat do projektů především environmentálního a sociálního charakteru. Jsou považováni za ty, kteří budou řešit environmentální krize a přizpůsobovat se nástupu umělé inteligence na pracovní trh. Zetkaři dokáží velmi rychle fungovat s úplně novými technologiemi. Dokáží velmi efektivně přijímat změny, naopak nemají rádi zdlouhavé procesy. Jsou velmi schopní v online komunikaci, v osobním kontaktu ale zaostávají. Nejsou tak odolní vůči kritickému hodnocení a mnohdy jsou přecitlivělí,“ vypočítává vlastnosti mladé generace výkonná ředitelka agentury Advantage Consulting.

Zatímco předchozí generace Y je podle obchodní ředitelky agentury Gabriely Hanslíkové plná „mladých idealistů, kteří touží po tom, aby byli objeveni“, v generaci Z převažují realisté, kteří chtějí na svém úspěchu pracovat. „Zatímco mileniálové tíhnou spíš ke spolupráci a kolektivní zodpovědnosti, zástupci generace Z jsou soutěživí, draví a na rozdíl od svých předchůdců přesně vědí, co od svých zaměstnavatelů požadovat. Nechtějí být vázáni na klasickou pracovní dobu, upřednostňují home office a flexibilní pracovní dobu a možnost pracovat odkudkoliv,“ uvedla Hanslíková.

Oproti mileniálům, kteří si na pracovním trhu zvykli klást až nesmyslné požadavky, mají podle Hanslíkové reálná očekávání a chtějí na sobě pracovat. Lidé z generace Z jsou více otevření osobnímu rozvoji, mentoringu a koučinku. „Při hledání zaměstnavatele kladou velký důraz na to, zda je sociálně odpovědný a respektuje principy udržitelného rozvoje,“ dodala.

Podle Hyklové mladí lidé přikládají význam hlavně tomu, aby se v zaměstnání cítili dobře a měli dostatek volného času. „Chtějí dělat práci, která je bude naplňovat, dávat jim smysl, důležitá je pro ně možnost kariérního růstu. Budoucí zaměstnavatel je osloví benefity, jako jsou zdravotní péče, možnosti osobního a profesního růstu a udržitelné pracovní prostředí. Tato generace často vyhledává zaměstnavatele, kteří nabízejí komplexní balíček benefitů, který podporuje jak jejich profesní, tak osobní život,“ dodala.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články