Fiala má problém. Premiérovu pochybnou kampeličku pokutovala finanční rozvědka i ČNB

FIALŮV TAJNÝ ÚČET

Fiala má problém. Premiérovu pochybnou kampeličku pokutovala finanční rozvědka i ČNB
Premiér Petr Fiala musí čelit prvním pochybnostem týkajících se jeho majetkových poměrů. Foto: Úřad vlády ČR
1
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Premiér a předseda ODS Petr Fiala se musí potýkat se dvěma problémy. Prvním je pokuta hrozící za zamlčení majetku uloženého v družstevní záložně, za což mu hrozí pokuta 50 tisíc korun. Vážnější je ovšem reputační problém, který mu spojení s pochybnou kampeličkou přináší. V předchozích letech totiž dostala záložna pokuty od Finančně analytického úřadu i České národní banky a je namočena i do kauzy „ztracených“ 140 milionů korun určených původně na zbraně pro Ukrajinu.

Premiér Fiala byl několik let podílníkem v Podnikatelské družstevní záložně (PDZ), kam vložil podle svých slov od roku 2015 celkem 950 tisíc korun. Nikdo o tom neměl tušení, protože premiér tuto skutečnost v rozporu se zákonem zamlčel ve svých majetkových přiznáních, které každý rok povinně podával jako poslanec.

Na Fialův podíl upozornil až nyní server Seznam Zprávy, který sledoval podezřelé finanční operace související se „ztracenými“ miliony na zbraně pro ukrajinskou armádu a stopy dovedly reportéry do sídla této kampeličky v Celetné ulici v centru Prahy.

Pokuty a praní špinavých peněz

Fialova kampelička nepřitahuje pozornost jen kvůli kauze zmizelých milionů eur. Z veřejných zdrojů se lze dočíst, že ji v minulosti pokutovala centrální banka (ČNB) i Finančně analytický úřad spadající pod ministerstvo financí, tedy takzvaná „finanční rozvědka“. V obou případech souvisel trest mimo jiné s nedostatečnými opatřeními proti praní špinavých peněz.

Za porušení povinnosti při dohledu na možné praní špinavých peněz FAÚ pokutoval záložnu v roce 2021 sankcí ve výši 150 tisíc korun. Od ČNB dostala později kampelička ještě vyšší pokutu, a to 200 tisíc korun. Kromě pochybení při řízení družstva vadila centrální bance také nedostatečná prevence proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy lidově řečeno praní špinavých peněz.

Fiala: Bral jsem to jako běžný účet

Za pozornost stojí rovněž Fialovo vyjádření, v němž současný premiér a bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně tvrdí, že nevěděl o tom, že účet v družstevní záložně znamená i vlastnický podíl.

„Já to bral jako běžný bankovní účet. Moje chyba, mrzí mě to,“ uvedl Fiala ve svém prohlášení, kde také uvedl, že ho do záložny přivedl jeho dnešní poradce Miloš Růžička (zakladatel PR agentury Bison & Rose). Růžička je podle premiéra jedním z dlouholetých podílníků pochybné kampeličky. Deník Echo24 zaslal Růžičkovi dotazy týkající se investiční strategie této kampeličky. Fialův poradce na ně ale v době vydání článku neodpověděl.

Kampelička není banka

Rozdíl mezi vložením peněz do družstevní záložny, které se někdy jinak říká i kampelička, a otevřením účtu v klasické bance je přitom zásadní. Kampeličky například obvykle slibují vyšší zhodnocení vkladu za cenu vyššího rizika a členové družstva sou současně i vlastníky záložny.

Jak vysvětluje pro Echo24 hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek, záložny jsou sice stejně jako banky dozorovány centrální bankou, hlavní rozdíl ale spočívá v tom, že družstevní záložny poskytují služby pouze svým členům. „Pokud tam chcete peníze ukládat nebo si půjčovat, musíte být členem, a tzn. vložit členský vklad. Tím se vlastně stáváte spolumajitelem záložny. Na tento členský vklad se ovšem logicky nevztahuje systém pojištění depozit. Záložna může přijímat vklady od svých členů, avšak jen do výše desetinásobku splacených členských vkladů. Chcete-li si uložit například sto tisíc, měli byste zároveň vložit členský vklad deset tisíc korun,“ říká Dufek.

Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti Roklen, zase upozorňuje, že kampeličky mají v ČR relativně dlouho tradici a využití jejich služeb není samo o sobě nic nestandardního.

Podle Seznam Zpráv se o záložnu kvůli kauze zmizelých milionů z ukrajinského ministerstva obrany zajímá nejen pražská hospodářská kriminálka, ale také detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu. „Zabývá se tím i NCOZ, spolupracuje s ukrajinskými vyšetřovateli,“ řekl serveru zdroj blízký vyšetřování.

Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej nicméně nechtěl v pondělí tuto informaci deníku Echo24 potvrdit. „K vašemu dotazu mohu pouze v obecné rovině sdělit, že náš útvar (NCOZ) zpravidla nesděluje, zda se nějakou konkrétní věcí zabývá či naopak nezabývá,“ odpověděl Ibehej.

Fiala dostal před volbami varování

Premiér Fiala také uvedl, že si svých 950 tisíc korun ze záložny rozhodl vybrat v roce 2020. „Účet jsem zrušil na podzim 2020 v souvislosti s rozhodnutím naší rodiny koupit byt v Brně.“ Server ale přinesl informaci, že Fialův tým měl dostat před sněmovními volbami varování od jednoho z dalších podílníků Pavla Wursta, jenž o Fialovi věděl. Ten se měl se svými kolegy po letech rozejít ve zlém a rozhodl se podat na další členy záložny trestní oznámení pro podezření z praní špinavých peněz.

„Před volbami jsem volební tým Petra Fialy upozornil, že Podnikatelská družstevní záložna je problematická firma a není dobře, aby tam měl peníze. Bylo mi řečeno, že to vyřeší,“ popsal Wurst.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články