Evropa se obává bilionové půjčky Ukrajině. Skupině G7 ji navrhli Američané

Země skupiny G7 by mohly Ukrajině poskytnout půjčku v přepočtu ve výši přes bilion korun, která by byla krytá výnosy ze zmrazeného ruského majetku. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové se jedná o hlavní cestu, kterou se vydávají úvahy této skupiny, napsala agentura Reuters. Žádná definitivní dohoda však na stole není, uvedl italský ministr financí Giancarlo Giorgetti, který zasedání ministrů financí G7 v severoitalské Strese předsedal. Podle německého ministra financí Christiana Lindnera musí země posoudit ekonomické a právní důsledky.

Yellenová potvrdila, že dohoda o poskytnutí půjčky kryté výnosem ze zmrazeného ruského majetku ještě není zcela dojednaná. Podle agentury AFP Spojené státy navrhly, aby Kyjev dostal půjčku ve výši 50 miliard dolarů (1,14 bilionu korun). Podle ní musí návrh na půjčku ještě projednat Evropská unie, která ve skupině G7 rovněž zasedá. Do budoucna však Yellenová nechtěla vyloučit i jiná opatření vedle této speciální půjčky.

Podle Giorgettiho Ukrajina naléhavě potřebuje fondy pro financování svých potřeb. Dohoda o využití budoucích výnosů ze zmrazených ruských aktivit je podle něj velmi komplikovaná „z technického a právního hlediska“. „Otázka ohledně ruského majetku nebyla zcela dojednána,“ uvedl Giorgetti, podle kterého mezi zeměmi skupiny G7 existuje silná vůle najít řešení. To by mohli projednat lídři zemí na červnovém summitu.

Půjčka by podle Giorgettiho mohla podpořit ukrajinský státní rozpočet na dva či tři roky. Peníze z půjčky však nebude možné použít na nákup zbraní a další vojenské výdaje kvůli omezením, jež vyplývají z ústavy Japonska, které je jednou ze zemí G7. „Americký návrh (na půjčku) je flexibilní a pragmatický,“ uvedl Giorgetti.

Musíme posoudit ekonomické důsledky, uvedl Lindner

Obavy z ekonomických a právních důsledků pak projevil i německý ministr financí Christian Lindner. „Musíme posoudit ekonomické a právní důsledky, takže je příliš brzy na to, abychom byli konkrétní ohledně některých prvků takového nástroje,“ uvedl podle serveru Politico Linder.

Evropští členové G7, tedy Německo, Francie a Itálie, se obávají, že souhlas s americkým návrhem přinese prospěch Washingtonu a zlepší jeho obraz ve společnosti, ale nakonec Evropa bude tím, kdo uhradí účet. Podle plánu by se na splácení půjčky použil roční úrok z aktiv, ale evropští představitelé by rádi načrtli záložní plán pro případ, že by aktiva byla po skončení války předána zpět Rusku, píše Politico.

Státy G7 a EU zmrazily po začátku ruské invaze na Ukrajinu zhruba 300 miliard dolarů ruského majetku. Jedná se především o prostředky, které měla uložená ruská centrální banka v Evropě. V květnu se v rámci EU dojednalo zabavení výnosů z ruského majetku ve prospěch Ukrajiny.