Berlínské muzeum získalo dokument, který vedl k Valdštejnově smrti

Německé historické muzeum v Berlíně získalo ze soukromého vlastnictví takzvaný první plzeňský reverz, což byl slib věrnosti císařských vojenských velitelů Albrechtovi z Valdštejna. Dokument, jehož další exempláře již zřejmě neexistují, v konečném důsledku vedl k zavraždění Valdštejna, který upadl v nemilost císaře Ferdinanda II. Muzeum, jak sdělilo v tiskovém prohlášení, si spolu s dokumentem zakoupilo i druhý plzeňský reverz s protokolem.

Šéf Německého historického muzea Raphael Gross prohlásil, že zakoupené dokumenty jsou výjimečné a pro Německo mají charakter národního významu, nyní je čeká restaurování. „Chceme je návštěvníkům představit v co nejlepším stavu. V naší budoucí stálé expozici o německých dějinách, kterou v současné době připravujeme, mohou mít ústřední význam pro dobu třicetileté války,“ řekl.

První plzeňský reverz je datován 12. ledna 1634, kdy přední důstojníci podpisem slíbili věrnost a oddanost vrchnímu veliteli habsburské císařské armády Albrechtovi z Valdštejna. Dokument i okolnosti jeho podpisu vyvolaly značné pobouření. Přísahu si totiž Valdštejn na důstojnících vynutil bez ohledu na jejich slib věrnosti císaři, podepisování po předchozí pitce pak s kordem v ruce řídil jeho blízký spolupracovník Kristián von Ilow.

Generál Ottavio Piccolomini, který reverz podepsal, poté poslal do Vídně udání, v němž se podrobně zmínil o údajných Valdštejnových ambicích a mocenských plánech na úkor císaře. Vídeň to považovala za zradu, proto Ferdinand II. následně patentem zbavil Valdštejna vrchního velení a nařídil jeho zadržení spolu s von Ilowem. Tajný dodatek uváděl, že pokud je nepůjde zadržet, je možné je zabít.

Následně vznikl ještě druhý plzeňský reverz s datem 20. února 1634, který důstojníci rovněž podepsali a ve kterém navíc Valdštejn slibuje věrnost císaři. Protokol k tomuto reverzu pochází z 19. února 1634. Nový reverz Valdštejnovi už nepomohl a 25. února 1634 ho důstojníci věrní císaři zabili v Chebu.

První plzeňský reverz vznikl v pěti exemplářích. Ferdinand II. po nich nechal pátrat, čtyři z nich pak byly podle všeho zničeny. Pátý odvezl Jan Oldřich ze Schaffgotsche do Slezska, kde se později dostal do rodové knihovny ve Slezských Teplicích (Warmbrunnu), které jsou součástí polské Jelení Hory. V roce 1945 utekla rodina před postupem Rudé armády na Západ a s sebou si odvezla důležité dokumenty včetně obou reverzů. Listiny nyní patří Německému historickému muzeu.

Valdštejn, kterého Češi spojují spíše s vlastními dějinami, má jako výrazná osobnost třicetileté války (1618 až 1648) velký význam i pro Němce. Dokládá to mimo jiné série hraných dokumentů o nejvýznamnějších postavách německé historie, kterou v roce 2008 představila veřejnoprávní televize ZDF. Německá stanice jeden díl věnovala právě Valdštejnovi, který podle ní stvrdil federální uspořádání německé říše, jež se přeneslo až do dnešního spolkového státu.