„Za ČT mají platit jen ti, kdo si ji objednají.“ Sdružení kolem Nielsena žádá zrušení poplatků
KONCESIONÁŘSKÉ POPLATKY
Institut Pro Libertate, k jehož členům patří právník Tomáš Nielsen nebo senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, žádá zrušení povinných koncesionářských poplatků České televizi (ČT). Petici v pátek představili zástupci institutu na pražské Letné na shromáždění k připomenutí 17. listopadu, kde se sešla přibližně stovka lidí. Příspěvky by podle petice měly být dobrovolné a ČT by neměla být veřejnoprávním médiem, což ji podle dokumentu zvýhodňuje proti komerčním televizím. "Chceme, aby za vysílání České televize platili jen ti, kdo si ho objednají," píše se v textu petice.
Česká televize neplní základní úkol média veřejné služby, kterým je tvorba a šíření programů k naplňovaní demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti, uvedl Nielsen. Podle výzvy způsob financování ČT nutí k platbám i ty, kteří ji nesledují. Stát není schopný zajistit kontrolu ČT a s přechodem do internetového prostředí neexistuje zákonný důvod pro její zvýhodňování, píše se v petici, kterou podepsala část přítomných na pátečním shromáždění.
Zrušení koncesionářských poplatků chce prosadit i největší opoziční hnutí ANO, pokud se vrátí do vlády, uvedla v září stínová ministryně kultury Jaroslava Pokorná Jermanová. Reagovala tak na záměr zvýšit od začátku roku 2025 koncesionářský televizní poplatek o 25 korun na 160 Kč měsíčně a rozhlasový o deset korun na 55 Kč za měsíc. Proti růstu rozpočtu České televize jsou také zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu. Česká televize i Český rozhlas ale mají proti komerčním subjektům omezené příjmy z reklamy.
Institut Pro Libertate chce podle svého webu hájit svobodu rozhodování, lidskou důstojnost a právo na soukromí a na soudní ochranu. V době covidové pandemie někteří jeho členové vystupovali proti opatřením k zastavení šíření nákazy. Nielsenovi letos v únoru Česká advokátní komora uložila pokutu 12 000 korun za to, že v době koronavirové pandemie rozesílal ředitelům škol dopisy, ve kterých vyhrožoval trestním oznámením za dodržování vládních protiepidemických opatření.