Von der Leyenová chystá nové místo komisaře pro obranu, oznámila to v Praze

Stále je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Při zahájení 19. ročníku bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ruskem napadené země, je to podle něj v zájmu všech. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že bude jmenovat eurokomisaře pro obranu.

Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků, řekla v Praze předsedkyně EK von der Leyenová. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. Válka na Ukrajině podle ní ukázala, že mír nesmí být braný za samozřejmost. Ti, kdo argumentují pro konec podpory Ruskem okupované země, podle ní nejsou pro mír, ale pro takzvaný appeasement a podrobení Ukrajiny. Jako appeasement se běžně označuje pacifistická politika 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.

Evropané mají podle von der Leyenové rozdíly v historii i jazycích, kterými mluví. „Ale v žádném jazyce není mír synonymem pro vzdání se, svrchovanost není synonymem pro okupaci,“ řekla. Mír podle ní není pouze absence války, ale uspořádání, které udělá válku nemožnou a nepotřebnou. „Proto musíme Ukrajinu dostat do pozice pro vyjednávání takového míru,“ podotkla. Je proto třeba, aby byla v základech každé mírové snahy integrace Ukrajiny do Evropské unie.

Esej Terezy Matějčkové: Nácviky v netečnosti. Jak naložit s dotěrným světem a přemírou informací

Je podle ní novou realitou, že střední Evropa není jen geograficky v srdci Evropy, ale je také politicky a strategicky zásadní pro budoucnost Evropské unie. Odolnost většiny zemí střední Evropy tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině podle ní byla a je pozoruhodná. „Od té doby co ruské tanky vjely na Ukrajinu, stali jste se tlukoucím srdcem evropské solidarity,“ řekla.

Ruská agrese na Ukrajině podle ní ukázala, že ekonomická vzájemná závislost není zárukou bezpečí, ale zranitelností. „Byla to iluze. (Ruský prezident Vladimir) Putin vyměnil prosperitu své země za své vlastní imperiální ambice,“ uvedla.

Evropa podle ní překonala svou dlouhotrvající neochotu utrácet dostatek peněz za svou vlastní obranu. „Ochrana Evropy je především povinnost Evropy,“ řekla. Přestože NATO zůstává centrem společné obrany, jsou podle ní potřeba silnější evropské pilíře. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. „Je to strategická odpovědnost Evropy,“ dodala.

Pavel: Ukrajině můžeme pomáhat i efektivněji

Na Ukrajině se odehrává dlouhodobý konflikt s nejistým výsledkem. Čas ale může hrát ve prospěch Ukrajiny i jejích podporovatelů, pokud se sjednotí a poučí z předchozích dvou a půl let, míní Pavel. Rusko se v tuto chvíli stále domnívá, že nemá důvod měnit svůj přístup. K dosažení míru je nutné zajistit dostatečnou a předvídatelnou podporu Ukrajiny, řekl prezident Petr Pavel.

Podle Pavla je nutné posílit materiální kapacity, aby bylo možné napadené zemi poskytnou veškeré nezbytné zdroje. Stále podle něj existuje prostor pro větší efektivitu.

„Žijeme ve stále více konfliktním světě. Přesto stále pevně věřím, že mezinárodní pořádek založený na pravidlech a spolupráci je výhodný nejen pro Západ, ale pro všechny členy mezinárodní komunity,“ řekl prezident. Pravidla a instituce z doby po druhé světové válce někdy možná mohou vyžadovat reformy, fragmentace ale všechny oslabuje, poznamenal.

„Otevřený konflikt je katastrofální cestou pro každého. Platí to i pro Rusko, které je určitě slabší a křehčí dnes, než před rokem 2022,“ uvedla hlava státu. Prezident zmínil také roli Číny, která má podle něj nejsilnější pozici k tomu, aby pomohla ukončit ruskou agresi proti Ukrajině.

Evropa podle Pavla čelí strukturálním ekonomickým výzvám, nízká soběstačnost v surovinách, lécích či polovodičích brání jejímu hospodářskému rozvoji. Dřívější energetická závislost na nepředvídatelných partnerech ukázala, že „krátkodobé ekonomické výhody mohou přinést dlouhodobé bolesti hlavy“.

Přestože Evropa zůstává lídrem v mnoha oblastech, propadá se za Spojenými státy, některými asijskými zeměmi či Indií v řadě technologických odvětví. „Je čas si uvědomit, že naše technologická kompetence a vývoj silně tvaruje naši geopolitickou relevanci a bezpečnost našich občanů,“ uvedl Pavel.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Stanjura nedokáže vysvětlit, proč účelově mění čísla. Pokračování mimořádné daně je neobhajitelné

Ocenil tak vznik nového GeoTech centra, které podle prezidenta propojí politické a technologické lídry k diskusím o společné odpovědnosti v ochraně demokracií a prosperity. „Není pochyb o tom, že potřebujeme více kooperace nejen mezi vládami a byznysem, ale také mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Ale spíše bych řekl mezi Evropou, USA a demokratickými zeměmi po celém světě,“ dodal.

Vyzval ke zbourání bariér a prohloubení spolupráce ve vědě, výzkumu, vývoji a například v kvantových výpočtech, umělé inteligenci, kybernetické bezpečnosti či moderních obranných technologiích.

V době, kdy si mezinárodní prostředí klade značné nároky, se Severoatlantická aliance (NATO) vrací ke svému původnímu úkolu, a to ke kolektivní obraně, řekl Pavel. Je podle něj potřeba také obnovit kapacity evropského obranného průmyslu, umět čelit sabotážím a kybernetickým útokům. Společnosti se musí stát odolnější vůči dezinformačním kampaním, dodal prezident.