„Řítíme se proti zdi,“ říká šéf Mercedesu. Evropské automobilky brojí proti regulacím EU

Řada evropských automobilek tento týden na autosalonu v Mnichově v záři reflektorů představuje pokroky v elektromobilitě a ambiciózní plány v oblasti elektroaut. V zákulisí se však zuřivě debatuje o problémech, jako je klesající odbyt a zhoršující se konkurenceschopnost a špatná elektroinfrastruktura. Velkou hrozbou jsou pak čínské automobilky. V poslední době začíná na evropský trh proudit záplava čínských značek, které nabízí levnější elektroauta, ale i hybridy, informuje Forbes či Die Welt.

Na autosalonu řada evropských automobilek představila nové elektrovozy. Například Mercedes-Benz novou zcela elektrickou verzi svého SUV GLC a BMW elektrickou verzi iX3, oba modely mají dojezd přes 700 km a BMW deklaruje nabití 80 % baterie do 21 minut. Mercedes pak nabízí dojezd až 260 km po pouhých deseti minutách. Šéf Volkswagenu Oliver Blume pak představoval nová elektroauta Volkswagenu, Seatu a Škody. „Elektromobilita pro každého, za atraktivní cenu a ekonomická,“ dodával na podiu.

V soukromých konverzacích mezi novináři už mluvil jinak. Podle Blumeho už automobilky ukázaly konkurenceschopná elektroauta, ale jejich prodej vázne, podle něj to ukazuje, že problém není u elektroaut, ale v nedostatečné infrastruktuře a nezájmu zákazníků o tato auta. Podle Blumeho současný stav elektroinfrastruktury a ceny elektřiny umožňují elektromobilitu především ve městech. Ještě temnější budoucnost naznačil minulý měsíc šéf Mercedesu Ola Kaellenius. „Musíme se podívat realitě do očí. Jinak se řítíme plnou rychlostí proti zdi,“ řekl a dodal, že evropský automobilový trh by se mohl zhroutit, pokud bude tvrdě vyžadován emisní plán EU.

Jak Volkswagen, tak Mercedes proto stojí v čele iniciativy evropských automobilek, která si klade za cíl zrušení konce spalovacích motorů a zmírnění některých emisních cílů v následujících letech. Prosazují například delší využívání spalovacích motorů pomocí využití syntetických paliv, větší podporu hybridů či zmírnění regulací a pominutí hrozby masivních pokut, pokud je automobilky nesplní.

V pátek se konal už letošní třetí strategický dialog Evropské komise s autoprůmyslem. Komise na základě debat přesune rozhodnutí o revizi konce spalovacích motorů na konec roku. Konkrétní závěry však nejsou zatím známy.

„Technologická neutralita je základním předpokladem úspěchu. Elektromobily budou hrát významnou roli, ale nesmíme uměle regulací zavírat dveře jiným technologickým řešením, jako např. plug in hybridům, range-extenderům, CO₂ neutrálním palivům, vodíku či dalšímu vývoji moderních spalovacích motorů. Jedině pestrá nabídka takových technologických řešení, která jsou efektivním řešením všech zákaznických potřeb, je cestou, jak rychleji a realističtěji snižovat emise, aniž bychom ohrozili evropský průmysl, jeho globální konkurenceschopnost a pracovní místa,“ uvedl pro Echo24 Zdeňek Petzl výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu. Ten také upozornil, že EU podle současných regulací požaduje, aby 25 % prodaných automobilů bylo elektrických, když reálná tržní poptávka se pohybuje kolem 15 %.

„Pro nás je klíčové, aby se legislativní rámec pro snižování emisí co nejvíce přiblížil skutečné zákaznické poptávce i rozdílné realitě v jednotlivých státech. Potřebujeme sladit politické ambice s reálnou poptávkou zákazníků, zajistit cenově dostupnou energii a vytvořit podmínky, ve kterých budou evropské firmy schopny investovat a udržet výrobu i pracovní místa v Evropě,“ uvedl Petzl.

Evropské automobilky však na autosalonu řešily i další ožehavý problém. A to čínskou konkurenci. V Číně prodeje evropských automobilek rapidně klesají a například Renault už se kvůli cenovým válkám z čínského trhu před více než pěti lety stáhl.

A v době, kdy evropským automobilkám klesají prodeje a letos se očekává pokles přibližně o jedno procento, přichází čínské automobilky masivně do Evropy. Čísla z Mnichova mluví jasně – z 29 přítomných automobilek je 14 čínských a jen 10 evropských. Z nových modelů tvoří naprostou většinu elektromobily. Čína přitom neohrožuje jen levnými EV, ale také pozici Evropy v oblasti spalovacích motorů, která se ještě donedávna zdála nedotknutelná. A to svými plug-in hybridy.

Nedávno například čínský gigant BYD oznámil, že do konce roku rozjede v maďarském Segedíně výrobu hatchbacku Dolphin Surf. Vyhne se tak evropským clům, zároveň je schopen automobil nabízet o přibližně 7 000 eur levněji než evropská konkurence.

Na autosalonu se však představily i další čínské značky Nio, XPeng, MG (patřící čínské SAIC Motor) či Hongqi, které chtějí nabízet v Evropě své modely. A to se týká i Česka. V Česku už registrovalo své vozy hned 17 čínských automobilek. Podle Svazu Dovozců Automobilů dominoval MG, který je za první čtvrtletí tohoto roku na 11. místě s více jak 1 300 vozy. Letos ohlásily oficiální vstup na český trh hned tři velké čínské automobilové koncerny. Nejdříve to byl Chery s dvojicí značek Omoda a Jaecoo a následně BYD. V Evropě letos čínské automobilky téměř zdvojnásobily podíl na trhu na 5,1 %.

„Čínské značky nejsou jen hrozbou, ale i impulsem pro evropské automobilky, aby zrychlily tempo inovací a zlepšily svou konkurenceschopnost. Potřebujeme ale rovné podmínky – tedy aby se na náš trh nedovážela auta za ceny, které jsou možné jen díky masivním státním dotacím,“ uvedl Petzl.