Kdo se obohacuje na šokujícím růstu cen potravin

SALON O VYSOKÝCH CENÁCH POTRAVIN

Kdo se obohacuje na šokujícím růstu cen potravin
Zákazníci se nestačí divit prudce rostoucím cenám. Foto: Shutterstock
2
Týdeník
Daniel Kaiser
Sdílet:

Zásadní téma – proč jsou u nás tak drahé potraviny, proč za rok jejich zdražování předehnalo celkovou inflaci – řešíme v tomto čísle Echa po analýze Lenky Zlámalové také s lidmi z oboru, zástupci takzvané potravinové vertikály: za zemědělce, respektive jejich odborově organizovanou část, přišel předseda Asociace svobodných odborů, mezi nimi i Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy Bohumír Dufek, za zpracovatele potravin prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová, za supermarkety prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Svým pohledem je doplňuje agrární analytik Petr Havel.

Potravinový řetězec má tři hlavní články: zemědělec–zpracovatel–obchodník. Který z nich nese hlavní zodpovědnost za ten šokující růst cen potravin během posledního roku?

Prouza: Hlavní zodpovědnost nese ten čtvrtý. Jmenuje se Vladimir Putin. Cenovou spirálu přece nastartovaly zdražující se energie, což začalo před rokem a půl. Vstupy jako například hnojiva letěly nahoru dokonce už od poloviny roku 2021. Druhým zásadním vlivem je výrazně se měnící nákupní chování. Ve strachu z budoucnosti, který panuje někdy od loňského léta, lidi nakupují míň. A ty výrazně vyšší náklady na energie, mzdy či logistiku pak musíte rozpouštět na menší objem prodejů. To se prvovýrobců, zpracovatelů a obchodu týká úplně stejně.

Havel: Na vaši otázku se korektně, objektivně odpovědět nedá. U různých typů potravin je to různě. Někdy mají vyšší náklady a promítají je do svých cen zemědělci, někdy potravináři, někdy obchodníci. Ukázat jednoznačně prstem na kohokoli z tohoto řetězce by bylo strašně zavádějící.

Dufek: No tak my v Asociaci si to rozklíčováváme důkladně, máme dost slušné analýzy. Ne až poslední rok, patnáct, dvacet let dozadu v celé Evropě tahají za nejkratší konec zemědělci. Jednoznačně jsou dnes u nás nejsilnější obchodní řetězce. Supermarkety mají nejvyšší nárůst marží. Chápu, ony se snaží vyrovnat propad, který přišel s ruskou válkou. Některým řetězcům – vím to od nich – klesl obrat meziročně až o deset procent. Zkrátka největší podíl na růstu cen potravin mají řetězce.

Havel: Použít tu pojem marže je velmi zavádějící. Marže je totiž rozdíl mezi cenou, za kterou obchodník, ale i potravinář nebo zemědělec nakupuje, a cenou, za kterou prodává své produkty. V marži se tedy skrývají i všechny jeho náklady plus zisk. Prostě marže není zisk, ten je obvykle jen velmi malou součástí marže.

Večeřová: Potravináři jsou v dané situaci někde uprostřed. Zemědělci od nich požadují vyšší cenu, u mléka se například proti loňskému ledna zvedla o 35 procent. I já chápu, že zemědělci měli dražší hnojiva, energie, asi se k tomu ještě dostaneme. Z druhé strany nás tlačí řetězce, které se opět logicky řídí zákonem obchodu: levně koupit, draze prodat. Řetězce na nás tlačí, abychom jim dodávali za optimální cenu. Ve výsledku potravináři nemají moc kde brát. Bohužel 80 až 90 procent českých potravin se prodává přes řetězce.

Vy jste jinde říkala, že obchodní řetězce mívají přirážku 100 procent.

Večeřová: Ano, když to není ve slevě… Což je další česká bolest: běžné ceny v regálu jsou u nás enormně vysoké, ale za ně prakticky nikdo nekupuje. U zboží ve slevě přirážka řetězců dělá už jen – v uvozovkách jen – 40, 50 procent. Máme to celkem spolehlivě spočítané z očištěných dat od našich zpracovatelů, víme, za kolik oni dodávají v běžné ceně a za kolik v akci. A za kolik se pak jejich výrobky prodávají.

Čili tady byste souhlasila s panem Dufkem?

Večeřová: Určitě obchodní řetězce mají prostor, kde by svou marži mohly snížit. Úplně nechápu, jak to, že v nejmenovaném řetězci stojí konkrétní drogistické zboží 500 korun, a s kartičkou jen polovinu. Záhada. Ale ukazuje to, že marže v ceně samozřejmě hrají roli. Ovšem problém je, že u nás se za běžnou cenu prakticky nenakupuje. Proč pak máme běžné ceny tak vysoké, když stejně všichni nakupují v akci?

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy