Méně přesčasů? Lékařům už stačí renta. Místo systémových změn přichází boj o peníze
PROTESTY LÉKAŘŮ
V příběhu lékařských protestů, který původně odstartoval boj proti neúměrné přesčasové práci, se zjevuje stále více požadavků na peníze z „eráru“. A zatímco otázka systémového řešení přesčasů zdánlivě ustupuje do pozadí, do popředí se v době snah o konsolidaci rozpočtu derou další finanční požadavky lékařů. Jejich zástupci na nich trvají poté, co se vláda pod tlakem rozhodla využít veřejné zdravotní pojištění k navýšení mezd zdravotníkům i dalším zaměstnancům nehledě na to, zda pracují ve státních či soukromých zařízeních.
Nespokojení lékaři mají v pátek stvrdit dohodu s vládou a největší pojišťovnou VZP. Ta nakonec přiřkne peníze nejen lékařům, ale i desetitisícům zdravotníků a také nezdravotnického personálu v nemocnicích. Peníze přitom dodá z rozpočtu svých klientů právě VZP, která tak nejen v soukromých i nestátních zařízeních, ale i „za klienty“ ostatních pojišťoven uhradí mzdy nespokojených zaměstnanců (více jsme o tom psali například zde), ať už jde o zdravotníky či nikoliv. Tedy jen v nemocnicích, s kterými má smlouvu VZP, těm zbylým podle vlády nikdo nebrání zvýšit mzdy ze svého.
Nejhlasitější bod protestů za to zůstává spíše bez povšimnutí, neprošla sice „legalizace“ dalších stovek hodin přesčasů skrze novelu zákoníku práce, ten se však vrátí do původního stavu. Tedy do stavu, v kterém docházelo kvůli kapacitám k jeho výraznému porušování a právě zmiňovaným nezákonným přesčasům.
Další požadavek, s kterým přišla Česká lékařská komora, působí poněkud jako smíření se s tímto stavem. Lékařská komora navrhuje, že by měli někteří lékaři získat za svou práci výsluhovou rentu, podobnou té, která náleží vojákům či policistům. Argumentují právě tím, že lékaři v rámci zajišťování pohotovostních služeb odpracují takové množství přesčasů, že s předstihem naplní fond pracovní doby odpovídající věku odchodu do řádného starobního důchodu.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče dlouhodobě prosazuje sjednocení výše platů ve státních nemocnicích se mzdami u krajských či jiných zřizovatelů. Chce také výsluhy, nárok na lázně nebo zachování benefitů. O požadavku odborů na doživotní výsluhy informovaly Lidové noviny. Zajistit by to podle nich měl nový zákon o odměňování zdravotníků, který začne ministerstvo připravovat během příštího roku. Zatímco se tak debatuje nad problémy neefektivity současného systému, objevuje se další návrh, který má složitou situaci lékařům kompenzovat „přiléváním“ peněz.
Ačkoliv se Česká lékařská komora spoléhá na jednání s ministerstvem zdravotnictví, z reakcí se zdá, že se k návrhu zatím nechce přihlásit spíše žádné ministerstvo. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že výsluhy nejsou v jeho gesci, obecně podotkl, že na něm spočívá morální podpora žadatelů. Odpovědnost za jednání přehodil na ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) se však k návrhu postavil negativně, považuje ho za nelogický; výsluhy se podle něj vztahují na profese, jejichž zaměstnávání se neřídí zákoníkem práce. „Návrh na výsluhy zdravotníků nedává logiku, jsou to zaměstnanci pod zákoníkem práce a tam je nemá žádná z profesí. Tento benefit je specificky pro některé profese v rámci bezpečnostních sborů, kde to má jisté souvislosti s nároky a omezeními pro tyto pracovníky bezpečnostních složek“, uvedl Jurečka.
Podle prezidenta Petra Pavla by měla být možnost výsluh pro lékaře součástí větší systémové diskuse. Podle něj nelze jednat pouze o tomto jediném řešení. Bez vazeb na další opatření by přiznání výsluh lékařům mohlo podle něj rozkolísat celý systém. „Mnoho dalších profesí by se mohlo oprávněně cítit poškozeno, že se na ně takovým opatřením nepamatuje,“ uvedl.
Problematika výsluh přitom mezitím budí otázky i v případě těch již existujících. Jak ukazují data (více jsme se tomu věnovali například zde), miliardové výdaje na výsluhy rychlým tempem rostou a patří tak k dalším povinným výdajům, které mohou do budoucna výrazně zatěžovat státní rozpočet. Co mohou vyvolávat nové, zákonem ukotvené výdaje, bylo možné vidět například i při debatě u nově uzákoněných 130 % průměrné mzdy pro učitele.
A možné přidání výsluh pro lékaře pak vzbudilo ostrou kritiku i z řad samotných lékařů či dalších politiků. „Stomatologie to nechce. Chceme být placeni za kvalitní práci pro pacienty a hned. Ne, že jako vojáci budeme na stará kolena mít dva platy. Celé to začali mladí, ale vítězi jsou lékaři před penzí. Politikům se to musí líbit – lékař dostane rentu a půjde do politiky. Značka ideál! Dělejme zdravotnictví konečně pro pacienty a ministr-lékař, to je prostě incest zájmů,“ reagoval ostře prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
„V českém zdravotnictví panuje socialismus dlouho: v lidech se vytváří dojem, že jsou zdravotní služby zadarmo, máme minimální podíl soukromých zdrojů na jeho financování, pacienti nejsou nijak motivováni přemýšlet, co a jak čerpají, de facto k němu přistupují jako ke švédskému stolu. Stát zvyšuje dokonce už automaticky platby za státní pojištěnce, aniž by nás zajímala efektivita nově vynaložených peněz. Požadavek lékařských odborářů je pak v duchu tohoto socialismu,“ kritizoval návrh také místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).
Dohoda na zvýšení platů v nemocnicích se podle ministerstva zdravotnictví dotkne 160 000 zaměstnanců v 316 nemocnicích akutní i následné péče, lékařů z nich bude 22 000. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba ministerstvo při jednáních počítalo se zvýšením platů a mezd 4827 lékařů L1, 3193 lékařů L2 a 14 057 lékařů L3. Pětiprocentní zvýšení měsíční odměny se dotkne také 105 812 zdravotníků, kteří nejsou lékaři, a 32 620 ostatních pracovníků nemocnic.
