Bude ECB hlídat klima?

ÚHEL POHLEDU: Když se politici začnou až moc zajímat o centrální banky, končívá to průšvihem. Francouzský prezident Emmanuel Macron přichází s receptem na „lepší“ fungování Evropské centrální banky. Ta by podle něj měla mít hned trojí mandát. Měla by totiž cílovat nejen inflaci, ale také ekonomický růst, a do toho by měla zohledňovat dekarbonizační úsilí.

Přidávat dva nové úkoly instituci, která nezvládá plnit ani svůj základní inflační cíl, je neodpovědné. Připomínáme, že Evropská centrální banka v roce 2022 úplně zaspala příchod zvýšené inflace. Konkrétně byla tou poslední z velkých centrálních bank, které začaly brzdit inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Do té doby se nás snažili zástupci Evropské centrální banky konejšit slovy o pouze dočasně zvýšené inflaci. Bohužel už nyní je mandát Evropské centrální banky složitě splnitelný. Je těžké držet inflaci na uzdě za situace, kdy musíte nízkými úrokovými sazbami nebo (ne)pravidelnými masivními nákupy státních dluhopisů držet zadlužené jižní křídlo eurozóny nad vodou.

Zpět k Macronovi a jeho návrhu na rozšíření cílů. V praxi by to totiž znamenalo, že by Evropská centrální banka kvůli plnění nových cílů měla být tolerantnější k výkyvům inflace. Tedy Evropská centrální banka by v plnění základního inflačního cíle byla podle všeho ještě méně úspěšná než dosud. A k čemu by to všechno bylo? Snazší cesta k financování zadluženého jižního křídla eurozóny. Nejde jen o Řecko, Itálii a spol. Ani Francie by nepřišla zkrátka. Během pandemického období její vládní dluh pořádně nabobtnal a i dnes přesahuje 110 % HDP. Za situace, kdy sazby Evropské centrální banky už neleží u nuly (ale u 4,50 %), je financování vysokých nákladů na obsluhu státních dluhů stále bolestivější.

Proč je Macronův návrh nesmysl? V první řadě se jedná o formu skrytého financování zemí eurozóny s vyššími náklady na obsluhu dluhu. Na ně by se při změně mandátu centrální banky v podstatě skládali jejich odpovědnější kolegové z eurozóny. Zadruhé: občané eurozóny by kvůli tolerování vyšší inflace rychleji ztráceli na kupní síle svých úspor a příjmů. Zatřetí: nový cíl centrální banky by byl světovým unikátem. Americký Fed naplňuje dvojitý mandát – hlídá kromě inflace také zaměstnanost. Trojitý cíl centrální banky by bylo v praxi téměř nemožné dodržovat. Začtvrté: vymlouvat se na dekarbonizační úsilí a přechod na dražší zelené energie za situace, kdy nezvládám ufinancovat svůj dluh, je slabošské. Centrální banky tady nejsou od toho, aby nastolovaly drahou zelenou agendu, která navíc kvůli vysokým nákladům brzdí ekonomický růst.

Zmínili jsme dostatek argumentů pro to, že opravdu není proč spěchat se vstupem do eurozóny. Není ani nutné stanovovat konkrétní datum. Ačkoliv se Macronův návrh může zdát nedůležitý, opak je pravdou. Základní cíle každé centrální banky vlastně říkají, podle jakých pravidel se bude hrát v měnové politice. Pokud neznáme budoucnost měnové politiky Evropské centrální banky, neznáme ani budoucnost eurozóny a eura. Za této situace je nejlepší strategií celou situaci jen v klidu zdálky sledovat. Nikde totiž není psáno, že se rozpočtově odpovědnějšímu Německu nepodaří francouzský plán s Evropskou centrální bankou smést ze stolu.