Staré dobré rouhání, model 2023

KOMENTÁŘ

Staré dobré rouhání, model 2023
Dánská vláda, jinak ve věcech migrace a kulturního vývoje celkem rozumná, se rozhodla k těžko uvěřitelnému kroku: navrhne zákon, jež by veřejné pálení svatých textů prohlásil za trestný čin a trestal jej potenciálně i vězením. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Dánská vláda, jinak ve věcech migrace a kulturního vývoje celkem rozumná, se rozhodla k těžko uvěřitelnému kroku: navrhne zákon, jenž by veřejné pálení svatých textů prohlásil za trestný čin a trestal jej potenciálně i vězením. Už i pokuta by byla dost špatná, ale vězení?

 

Oficiálně se mají chránit různé svaté texty, bible, tóra i korán, ale prakticky jde samozřejmě jen o ten korán. Žádné jiné náboženství totiž mír v Dánsku a bezpečnost dánských občanů v cizině neohrožuje. Veškeré to pokorné přihrbení před tyrany a jejich korány se týká islámu, jehož středověký prorok při šíření nové víry používal stejně ochotně meč jako slova a jehož následovníci na jeho krvavé úspěchy samozřejmě nezapomínají. Bez hojného násilí na nevěřících by dnes islám dost možná ani neexistoval, v Cařihradě by stále ještě seděl řecký císař-basileos (či snad prezident), v Persepoli zoroastriánský šáh na pavím trůně (či snad opět prezident) a severní Afrika by byla produktivní, bohatou a rozvinutou civilizací úzce svázanou se středozemní částí Evropy. Leč bylo to jinak, a proto se roku 2023 dánští politici bojí hněvu muslimů natolik, že jsou ochotni zahodit i dlouhou tradici svobody projevu, jen aby uklidnili jejich horké hlavy.

Jsou i dobré zprávy: mnoho Dánů ta myšlenka rozhořčila a je možné, že neliberální zákon neprojde parlamentem, ve kterém nemá současná vláda nijak silnou pozici; nebo snad že jej příští vláda zase zruší. Rozhodně na něm nepanuje žádný dusivý konsenzus napříč politickým spektrem, aspoň že tak. Ale samotná skutečnost, že v zemi, která jinak netrpí přehnanou politickou korektností, prošel tento druh represivního opatření vládou a míří do parlamentu, je trochu děsivá. Zákony o rouhání si spojujeme se středověkem, a pokud je někdo chce obnovovat, znamená to, že mu nevadí kontaminovat dnešní svět kouskem středověku.

Svoboda projevu nemůže pokrývat jen věci, které se všem líbí; naopak, její hodnota je v tom, že dokáže ochránit i projev, který je značně nepopulární. Část „paličů koránu“ ve Skandinávii jsou lidé blízkovýchodního původu, sami odpadlíci od islámu (mimochodem, tradiční islámské právo trestá odpadnutí od islámu smrtí); proč by měli být nuceni předstírat respekt k něčemu, co zavrhli? Jenom proto, aby byl takzvaně klid? Pak se ale Dánsko nebude moci divit, když stejný postup napodobí i jiné znepřátelené entity světa. Moskvě, Pekingu nebo třeba Pchjongjangu zase vadí urážky jejich zbožštělých lídrů, stran a systémů. Pokud stačí pohrozit několika Dánům smrtí k tomu, aby dánská vláda začala tancovat podle jejich píšťaly, proč by to ty státy neudělaly?

Odvaha má svoji cenu, ale za zbabělost se platí ještě mnohem víc. Nejenom že utrpíte škody, ještě vámi budou pohrdat. I mně, nemuslimovi, asi zabere dost času, než si při pohledu na dánskou vlajku přestanu připomínat tuhle epizodu z nekonečného seriálu jménem appeasement.

×

Podobné články