Ukrajina přiškrtila Družbu

KOMENTÁŘ

Ukrajina přiškrtila Družbu
Válčící Ukrajina, jejíž situace na frontě je zoufalá, uvalila sankce na ruskou firmu Lukoil, čímž znemožňuje transport velkého množství ropy, která teče jižní větví Družby do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Vidina dražšího benzinu o dvě koruny – anebo taky až o deset korun – přiměla minulý týden českou vládu, aby odložila projednání strategických klimadokumentů. Byl za tím hlavně strach ODS, že získá image strůjců „zeleného teroru“ (Blesk). Benzin se ale uměle politicky může zdražovat i z jiných příčin, než je Green Deal. Válčící Ukrajina, jejíž situace na frontě je zoufalá, uvalila sankce na ruskou firmu Lukoil, čímž znemožňuje transport velkého množství ropy, která teče jižní větví Družby do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Z těch tří zemí se brání první dvě, kde taky takto způsobený výpadek jednoho milionu barelů ropy měsíčně hrozí bezprostřednějšími dopady.

 

Praha už v minulých dvou letech, když musela být nejprve vyjednána a poté prodloužena výjimka z unijní sankce na produkty z ruské ropy, nechala za sebe pracovat Budapešť a Bratislavu. Nejmenovaný politik ODS to zhodnotil jako českou vstřícnost, kdy Maďarům a Slovákům „neházíme klacky pod nohy“. Tento pozorovatelský status ve vlastní věci jsme si podrželi.

Ukrajinská sankce na Lukoil má válečnou i politickou rovinu. Kyjev by rád omezil přísun ropných dolarů do ruské státní kasy, což je pochopitelná, avšak poněkud donkichotská snaha. Rusko například v dubnu vyvezlo ropy a zemního plynu za 14 miliard dolarů, z čehož Maďarsko odebralo asi za 200 milionů. Lukoil přitom do této země dováží jen polovinu ropy z Ruska, další ruští dovozci zatím Kyjevem sankcionovaní nejsou. Už z toho vidíme, že jen prizmatem hospodářských potíží způsobených Kremlu toto pro Maďary (a v menší míře pro Slováky) infarktové rozhodnutí Ukrajinců nepochopíme.

Politická rovina je zajímavější. Nechuť mezi Viktorem Orbánem a Volodymyrem Zelenským je určitě faktor, přesto se oba muži jsou schopni pragmaticky domluvit. Orbán teď od něj z Kyjeva mimo jiné dokázal přivézt slib navrácení školní výuky pro maďarskou menšinu v rodném jazyce, která byla po Majdanu silně omezena. Jistěže obě strany mohou jedna druhou přivést do potíží: Ukrajinci Družbou, Maďaři dodávkami elektřiny. Přes Maďarsko jde asi 40 procent elektřiny, kterou Ukrajina musí dovážet. Ruské rakety cíleně demolují ukrajinskou elektrickou síť, spíš transformační stanice než elektrárny samotné, a podle ukrajinských pesimistů bude v zimě chybět asi polovina nutné elektřiny. Elektřina je hypoteticky silnější páka v Orbánových rukou, než když teď hrozí blokovat společnou pomoc Evropské unie. Ale je to „jaderná opce“ v sousedských vztazích.

Na webu Politico čteme neuvěřitelná slova opoziční poslankyně a členky energetického výboru parlamentu Inny Sovsunové. Jednak prý Ukrajina musela vzít sankční politiku Západu do vlastních rukou: „Dva roky čekáme na to, kdy EU a G7 uvalí skutečně pořádné sankce na ruskou ropu.“ Jednak Maďaři svým východním sousedům nechtějí dodávat zbraně a zdržují jednání o vstupu Ukrajiny do EU. Po neplodných hovorech na diplomatické úrovni „se zdá, že musíme najít jiné cesty, jak se s nimi bavit“.

Je to hra s ohněm. Těžko se zbavit pocitu, že Ukrajinci tu i schválně nadbíhají velkým hráčům Západu, kteří Orbána už dlouhá léta nesnášejí a potírají z úplně jiných, totiž ideologických důvodů. Rozhodně to tak pochopí Orbán. Velkoprodukce zlé krve ve středovýchodní Evropě zdárně pokračuje.

×

Podobné články