Vláda má velký plán: změnou zákoníku chce vyprázdnit věznice

Česko má moc vězňů a ti zatěžují státní rozpočet. Na to opakovaně upozorňuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ministerstvo spravedlnosti od loňska připravuje velkou novelu trestní politiky, která má přinést mimo jiné možnost ve větší míře ukládat peněžitý trest, trest v podobě obecně prospěšných prací nebo domácího vězení. To by mělo vést právě k částečnému vyprázdnění věznic. Předloha nedorazila ještě ani do sněmovny, vládní koalice přesto doufá, že změny do konce tohoto volebního období prosadí.

Debaty o možných změnách parametrů trestní politiky byly předjímány již v programovém prohlášení vlády. Vláda Petra Fialy (ODS) se ve svém programovém prohlášení zavázala k tomu, že bude prosazovat rozšíření konceptu tzv. restorativní justice, zaměří se na problém nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí a bude se zasazovat o rozšíření výkonu alternativních trestů, prevence a snižování recidivy. „Odlehčíme tak věznicím a urychlíme návrat odsouzených do normálního života,“ avizuje vláda v prohlášení.

NERV v jednom ze svých doporučení uvádí, že Česko vykazuje jeden z nejvyšších počtů vězňů v EU a vysokou míru recidivy (cca 70 %). „Příčinou je špatně nastavený trestní zákoník a také systém probačních služeb, asistence po ukončení výkonu trestu a prevence recidivy. S tím jsou spojeny nejen vysoké přímé náklady na vězeňství, sociální systém a vnitřní bezpečnost, ale i náklady ušlých příležitostí ve formě potenciálně vyššího počtu pracovní sílu, potenciálně více produktivní,“ uvádí NERV s tím, že nezanedbatelné jsou i dopady na rodiny odsouzených.

Náměstek ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) Antonín Stanislav vloni v květnu avizoval velkou novelu trestního zákoníku, která by měla vést ke snížení počtu vězňů. „Průměrná částka na jednoho vězně je 1800 korun, podle míry zabezpečení to může dosahovat až 2500 korun. Při současném počtu vězňů nad 19 tisíc se dostáváme na částky 34 milionů denně, což je v podstatě 12 miliard ročně,“ vypočítával Stanislav. Při započtení ostatních výdajů stát nyní na výkon trestu ročně vynaloží 13,5 miliardy korun.

Stanislav hovořil o tom, že by v platnost mohla reforma vejít už od letošního ledna, což se nicméně nepodařilo. Vláda přesto má ambici stihnout novelu schválit do konce volebního období. „Ano, stihnout by se to mělo. Do sněmovny ale reforma, jejímž hlavním přínosem je soubor opatření v oblasti trestního zákoníku, které by měly snížit počet vězňů, ještě nedorazila,“ řekl pro Echo24 šéf poslanců KDU-ČSL a místopředseda podvýboru pro justici Aleš Dufek.

Podobně hovoří i předseda pirátských poslanců a člen téhož podvýboru Jakub Michálek. „Návrh je připraven, plánuje se představení odborné a široké veřejnosti. Hlavním přínosem je právě snížení počtu vězňů, za které dnes platí daňoví poplatníci mnoho miliard korun a kteří nepřispívají do státní kasy daněmi a odvody,“ uvedl Michálek s tím, že odstranit se mají chybně ukládané příliš represivní tresty, které se sčítají a urychlit se má návrat odsouzených do normálního života. „Naopak tím snížíme recidivu, což ve výsledku zvýší bezpečnost lidí a podaří se nám tak dohnat západní Evropu,“ dodal.

Opoziční poslankyně a místopředsedkyně ústavně-právního výboru Vladimíra Lesenská (SPD) pro Echo24 řekla, že ministr Blažek avizoval, že návrhy projedná i s opozicí. „Jednání je panem ministrem avizované, ale ještě k němu nedošlo, protože to ještě nejspíš není vládou definitivně dohodnuté,“ uvedla Lesenská s tím, že záměr snížení počtu vězňů vítá. „Myslím si, že některé trestné činy by si zasloužily alternativní tresty. Naopak některé tresty možná i ve světle nedávných událostí by zasloužily zpřísnění,“ dodala Lesenská.

Omezení trestnosti u zanedbání povinné výživy

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka pro Echo24 řekl, že přestože se již podařilo v právním řádu přijmout změny, které vedly například k vyššímu počtu ukládaných peněžitých trestů, je potřeba i nadále pracovat i na dalších oblastech trestního práva. „Například na struktuře ukládaných trestů, které se pak promítají do velikosti a složení vězeňské populace. Podněty NERV pak byly jedním z příspěvků do této debaty,“ řekl Řepka.

„Na základě těchto i dalších podnětů se debatuje o možné změně trestního zákoníku, a to především v rámci politické reprezentace. Diskuse nicméně stále probíhají, a to i se zástupci příslušných resortů, dotčených neziskových organizací a dalších relevantních aktérů,“ uvedl Řepka.

Tyto debaty vyústily v návrh, který přináší změny jak v obecné části trestního zákoníku upravující podmínky pro ukládání sankcí, tak i ve zvláštní části trestního zákoníku, kde dochází k některým změnám, které mají za následek dekriminalizaci některých trestných činů či snížení možného postihu za jejich spáchání. Detaily bude podle Řepky možné sdělit později, v tuhle chvíli se stále ještě některé návrhy finalizují a diskutuje se o nich například se státními zástupci, soudci, s vedením policie či ministerstvem vnitra.

„Již nyní lze říct, že naší snahou je například umožnit ukládání peněžitého trestu ve větší míře než dnes, rovněž tak umožnit soudu, aby, pokud to bude s ohledem na okolnosti případu vhodné, mohl uložit alternativní trest obecně prospěšných prací nebo domácího vězení u širšího okruhu trestných činů, či omezit trestnost u zanedbání povinné výživy,“ řekl pro Echo24

„Co se týče možných dopadů na vězeňskou populaci, záleží na tom, v jaké podobě bude návrh schválen a v jaké podobě bude návrh zaslán do připomínkového řízení. V této souvislosti lze nicméně říct, že návrh by se neměl podle současných představ dotknout již pravomocně odsouzených osob, tedy neměl by mít vliv situaci osob již pravomocně odsouzených,“ dodal.