Drahé, neekologické, EU už to nepožaduje. Zálohování PET lahví narazilo

Zbytečně drahé, neekologické, zvyšující nebezpečí požárů, bezdůvodné. To jsou jen některé z řady připomínek, které se objevily vůči návrhu zálohování PET lahví. Kromě několika asociací sdružující obce, které kritizují finanční náklady celého nového systému a jeho zbytečnost, se proti návrhu svých kolegů postavilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. To například upozorňuje, že jeden ze stěžejních důvodů pro zavedení celého systému už neplatí. Ministerstvo životního prostředí odůvodňovalo návrh nutností zvýšit efektivitu využívání odpadu k 90 %. Na konci prosince však Rada ministrů životního prostředí původní průběžný požadavek snížila na 78 % do roku 2026.

Ministerstvo novelu zákona představilo na podzim 2023. „Díky systému zálohovaných PETek a plechovek se nám podaří vysbírat až 90 % těchto odpadů k efektivnější recyklaci. Dnes z PETky může vzniknout například mikina nebo kobereček do auta. Našim cílem je vytvořit z PET lahve znovu PET lahev. Zavedením zálohování nejenže splníme naše evropské závazky, ale především ulevíme české přírodě, protože právě tyto obaly jsou jedněmi z nejčastěji ledabyle odhazovaných,“ uvedl při představování zákona ministr životního prostředí Petr Hladík.

Podle ministerstva má navrhovaný systém přinést do rozpočtu obcí až 39 korun na osobu navíc. Předpokládá, že by cena na zálohovanou PET lahev mohla být 4 koruny za kus. Při představování zákona ministerstvo také apelovalo na tlak z EU, která předpokládala, že by do roku 2026 měly země EU být schopny vysbírat 90 % plastových obalů.

Proti návrhům ministerstva se však ozvala tvrdá kritika z řady asociací či státních úřadů. Například Svaz obchodu a cestovního ruchu v lednu minulého roku publikoval odhad, že zavedení celého systému bude stát přes 5 miliard korun a roční náklady na provoz budou přes 1,3 miliardy. Právě kvůli nákladům se do návrhu ostře pustil i Úřad na ochranu hospodářské soutěže, který roční provoz odhadl dokonce ke dvěma miliardám korun.

"Přibližně 5,5 mld. Kč na jeho zavedení, cca 2 mld. Kč ročně na jeho provoz, paralelní síť svozu a třídění, nutnost domácností skladovat neslisované PET lahve a plechovky před jejich vrácením, zvýšení ceny za jeden balený nápoj o cca 4 Kč, zásadní problémy pro malé prodejny neschopné zajistit zřízení automatu na sběr či skladování množství PET lahví (vysoce hořlavý odpad, hrozící kontaminace potravin), odčerpání prostředků obcím," vyjmenovává několik problémů ÚOHS v připomínkovém řízení. Úřad také uvádí, že neopovažuje tak vysokou investici v dnešní době za ekonomickou.

Právě ekonomické dopady celého systému kritizuje i Hospodářská komora. Té vadí, že se novela týká pouze PET lahví a kovových obalů a neřeší ostatní odpad. Podle Komory je přitom Česká republika premiantem právě v třídění plastů. Kritizuje také, že novela neřeší moderní systémy separace odpadu například skrz QR kódy a přenáší náklady na uskladňování na obchodníky místo na výrobce.

„Není možné, aby stát nestavěl přípravu zásadních zákonů na odborných a ekonomických faktech. S ohledem na celospolečenský dopad obalového zákona není prostor na výhradně politické rozhodnutí, naopak musí jít o ekonomicky podložené zodpovědné rozhodnutí, to si my v byznysu uvědomujeme mnohem lépe něž ministerští úředníci,“ uvedl Jan Mraček z Hospodářské komory. Komora zároveň vyzvala ministerstvo aby celou novelu přepracovalo.

S ostrou kritikou přišel také Svaz měst a obcí. Podle něj oddělení plastových obalů od ostatního odpadu povede u obcí k ekonomickým ztrátám, protože právě plastový odpad a jeho separace je pro obce nejlukrativnější složkou při dalším zpracování odpadu. "Povinný zálohový systém by jednoznačně naboural stávající systém separace. Obcím by se uměle odebrala nejlépe tříditelná a recyklovatelná komodita s nejlepší cenou v celkové hodnotě cca 500 mil. Kč (průměr za poslední roky pro celou ČR), aby pak novela část této ztráty kompenzovala zákonným přerozdělením financí z nevybraných záloh (ovšem jen po dobu 5 let) a tedy z peněz zákazníků - našich občanů,". Podle obcí by se jednalo o také o vytvoření nepoměru mezi ostatním odpadem a jeho nejlukrativnější složkou.