Neférový boj, nebo levné potraviny pro Čechy? Tuzemští farmáři se bouří proti dovozům z Ukrajiny

Dovoz ukrajinských potravin rozděluje Česko. Na jedné straně stojí supermarkety a zákazníci, kteří levné dovozy vítají. Na druhé straně jsou zase tuzemští producenti potravin a farmáři, podle nichž je Ukrajina zvýhodněna méně přísnými pravidly, bezcelním dovozním režimem a nemusí dodržovat standardy EU. Podle dat Potravinářské komory ČR se v roce 2022 dovezlo 87,8 tisíce tun obilovin za více než půl miliardy korun, což je trojnásobek oproti roku 2019. Nejčastěji jde o pšenici, žito, kukuřici a ječmen. Státní kontrolní orgány přitom provádějí pravidelné inspekce na přítomnost pesticidů, těžkých kovů či mykotoxinů, včetně detailních kontrol drůbežího masa a vajec.

Supermarkety chtějí naopak zvyšovat dovoz ukrajinských potravin, zatímco zástupci zemědělců mluví o neférovém konkurenčním boji. Podle nich východoevropská země nedodržuje pravidla EU, zneužívá bezcelní dovozní režim a ohrožuje podnikání českých farmářů.

Marek Zemánek z tiskového oddělení Potravinářské komory ČR uvedl, že v případě cukru stačil i menší dovoz k tomu, aby se na českém trhu objevil přebytek, který stlačil ceny dolů. "To vytvořilo obrovský tlak na tuzemské producenty, kteří mají kvůli přísným evropským normám vyšší náklady. Jedním z důsledků tohoto tlaku bylo i uzavření cukrovaru v Hrušovanech, což je jasný důkaz, že i relativně malé objemy dovozu mohou mít zásadní dopad na stabilitu českých výrobců," uvedl pro deník Echo24.

S tím nesouhlasí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. „Pro řadu komodit je jediným řešením Ukrajina, která nabízí moderní zemědělství s konkurenčními cenami,“ řekl. Podle něj český stát uměle brzdí dovozy vyhláškami a pravidly, čímž paradoxně škodí spotřebitelům, kteří by díky větší konkurenci mohli mít nižší ceny. "Pokud bychom byli více otevření k dovozům z Ukrajiny, znamenalo by to možnost významného snížení ceny mnoha základních potravin," uvedl Prouza pro Echo24.

Mezi hlavními důvody drahých českých potravin jsou drahé energie a nedostatečná konkurence mezi dodavateli. "Zatímco obchody v Rakousku, tedy ve srovnatelné zemi, mohou vybírat třeba mezi desítkou dodavatelů, v Česku se musíme často spokojit s jedním nebo dvěma dominantními dodavateli, kteří si jsou velmi dobře vědomi toho, že se jejich produkce nedá jednoduše nahradit," sdělil.

Prouza odmítl, že by ukrajinské potraviny byly nějakým způsobem závadné. "Evropa má velmi přísná pravidla pro bezpečnost potravin a máme i velmi dobře fungující kontrolní orgány, takže rozhodně nehrozí, že by do Česka proudily zdravotně závadné potraviny. Ukrajinští zemědělci, kteří se soustředí na vývoz do Evropy, samozřejmě dodržují veškeré předpisy tak, aby splňovali evropské normy," tvrdí Tomáš Prouza.

PODCAST: Češi se musí hlásit ke slovanskému dědictví, zavazuje je úspěšné obrození a první republika

Evropský trh by se tedy měl otevřít zahraniční konkurenci. To by znamenalo i pokles cen potravin. "Hlavně už si čeští velkozemědělci nebudou moci dále dovolovat několikanásobně vyšší zdražování oproti evropskému průměru," uvedl Prouza a připomněl statistiky Eurostatu ze začátku letoška. "V Česku se v prvním čtvrtletí zdražovalo o 9 %, zatímco evropský průměr byl 2,6 % a v Německu zemědělci zdražovali o pouhých 1,6 %," podotkl Prouza.

Největší kritika se snáší na bezcelní politiku dovozu z Ukrajiny. Zavedení bezcelního režimu mezi Evropskou unií a Ukrajinou bylo pochopitelnou a výjimečnou reakcí na situaci, kdy Rusko na území tohoto státu rozpoutalo v roce 2022 válečný konflikt. To je teď ale nejvíce kritizováno ze strany asociací a spolků, kteří sdružují a ochraňují zemědělce.

Například Potravinářská a Agrární komora ČR tvrdí, že by se obchodní dohody mezi Ukrajinou a EU měly vrátit před rok 2022. To podporují i asociace z Polska, Slovenska, Francie a dalších členských států. „Na začátku června letošního roku tento režim skončil a je to dobře. Docházelo totiž k závažnému a dlouhodobému deformování evropského trhu. Agrární komora ČR opakovaně upozorňovala na neférové podmínky pro evropské farmáře, kteří musí plnit mnohem přísnější standardy produkce než na Ukrajině a mají tak mnohem vyšší produkční náklady. Ukrajinským zemědělcům je třeba pomoci, ale nejde to dělat do nekonečna, a především to nejde dělat na úkor našich zemědělců a potravinářů,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal pro Echo24.

Bezcelní dovoz ukrajinského obilí totiž vedl k propadu výkupních cen. „Česká republika je i kvůli propadu živočišné výroby, ke kterému došlo v minulosti vlivem nerovných podmínek na jednotném trhu EU, sama vývozcem obilovin a nepotřebuje proto zemědělskou produkci z Ukrajiny dovážet. Navíc nechápeme, proč jsou našim zemědělcům neustále kladeny další a další povinnosti a jsou fakticky nuceni k neprodukci,“ doplnil Doležal s tím, že ukrajinští farmáři disponují levnějšími energiemi, nižšími náklady, většími zemědělskými pozemky a mohou používat i v Evropě zakázané látky (přípravky na rostliny, hnojivo, krmivo, apod.).

Nově se rýsující dohoda naopak směřuje k navýšení kvót na dovoz například drůbežího masa, vajec, medu, cukru, obilovin a dalších komodit z Ukrajiny. "Několikrát jsme varovali před tím, aby Evropská komise dělala politická rozhodnutí bez toho, aniž by byly vzaty v úvahu ekonomické aspekty a dopad na evropské zemědělce, včetně českých," prohlásil Jan Doležal.

Podle něho by Ukrajina měla snížit export zemědělských komodit a vrátit se na původní světové trhy. Tam se dnes rozpíná zejména Ruská federace a další asijské země. "Návrat na ztracené pozice by měl být zásadní úkol pro ukrajinskou a evropskou ekonomickou diplomacii," říká Doležal.

Na obranu ukrajinských komodit se postavil například agrární analytik Petr Havel. Ten řekl, že dovozní kvóty jsou regulované a dopad na český trh omezený. „Například objem cukru, který se smí z Ukrajiny do Evropské unie dovézt, je šestkrát nižší, než je jenom tuzemská produkce,“ řekl pro Echo24.

Za propadem cen cukru vidí logické vysvětlení. "Většinou uspěje ten, kdo je levnější. A to většinou není český výrobce," uvedl s tím, že v budoucnu může být větší hrozbou ukrajinské drůbeží. "Dohoda o obchodování Evropské unie s Ukrajinou sice o něco navyšuje dovozní kvóty oproti stavu před válkou, ale je to stále regulované a není to nic, co by mělo ohrozit domácí výrobce," uvedl Petr Havel pro Echo24.

Tvrdá kritika se snáší hlavně na nedodržování přísných výrobních a enviromentálních pravidel. Ta jsou vyžadována v zemích EU, ale nikoli na Ukrajině. "To se děje i jinde než na Ukrajině. Všude na světě se používají nejrůznější látky, které jsou v EU zakázané. Kdybychom měli vyžadovat zboží bez zakázaných nebo omezených látek, tak sem nikdy nedovezeme žádné tropické ovoce nebo třeba rýži," sdělil Havel redakci. "Dovážet komodity z nečlenských zemí je v zájmu evropského i českého spotřebitele. Ta neevropská je totiž zkrátka a jednoduše levnější," řekl.

Marek Zemánek s tím nesouhlasí, jelikož ukrajinské potraviny jsou sice podrobovány kontrolám a zkouškám, ale pouze namátkově a nikoli plošně. "Zkontrolovat každou jednotlivou zásilku, která překračuje hranice, je jednoduše nereálné. To vytváří prostor pro to, aby se na trh dostaly i produkty, které nemusí splňovat unijní normy. Ochranná opatření EU jsou neefektivní," sdělil. Tento problém se dotýká celého evropského trhu. To potvrzují i protesty v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Francii, nebo na Slovensku.

Zemánek dále pro Echo24 řekl, že se na Ukrajině používají zakázané pesticidy, které mohou ohrozit lidské zdraví i životní prostředí. "Ukrajinské standardy pro pohodu zvířat jsou ve srovnání s EU také podstatně volnější. Například stále využívají zastaralé, neobohacené klecové chovy nosnic, které jsou v EU zakázány už od roku 2012," prohlásil.

Na to zareagoval i šéf Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman. "Je logické, že někteří čeští zemědělci se snaží jakékoli dovozy zvenčí sabotovat, aby mohli monopolně zvyšovat ceny potravin a své zisky na úkor spotřebitelů. Jejich organizace by nejraději jako za komunistů opět zavřely hranice, abychom museli kupovat jen od nich. A pikantní je, že na tom vydělává především Agrofert pana Babiše, který pak vládě předhazuje vysoké ceny potravin vládě, přestože on je tvoří," sdělil deníku Echo24.

EDITORIAL: Vláda Petra Fialy ohrožuje důvěru ve stát

Podle Krogmana ukrajinské potraviny naopak snižují ceny i inflaci v českých supermarketech. "Kdyby čeští zemědělci neblokovali dovoz ukrajinských potravin, tak bychom měli nižší ceny potravin... Dezinformátoři občas zkouší zpochybňovat kvalitu ukrajinských potravin, ale to už bylo i kontrolami vyvráceno a ukázalo se, že ukrajinské suroviny a potraviny jsou stejně kvalitní. Musí být, protože jinak by se nemohly do EU dovážet," podotkl. Kam tedy míří nejvíce potravin z Ukrajiny? Největším odběratelem je Polsko, Nizozemsko a Španělsko. Česko se umístilo až na 38 místě.

Jak to vypadá s cenami potravin v českých obchodech?

A jak to vypadá s cenami v českých supermarketech? Ve srovnání s červencem tento měsíc téměř o devět procent zdražila pšeničná hladká mouka, naopak konzumní brambory zlevnily o 29,6 procenta a bílý jogurt o 15,7 procenta, uvádí Český statistický úřad (ČSÚ). Kilogram pšeničné hladké mouky tento měsíc vyjde na průměrně 18,73 koruny, což je i o 1,57 procenta více než lednu. Proti srpnu minulého roku naopak mouka o 2,85 procenta zlevnila. Z dalších položek podle statistiků meziměsíčně zdražily také máslo a vejce, přičemž cena 250gramové kostky másla se zvýšila o dvě procenta na 67,48 koruny a cena balení deseti vajec o 1,25 procenta na 60,98 koruny.

Kilogram konzumních brambor teď obchody prodávají za v průměru 15,54 koruny. Ve srovnání s lednem cena brambor klesla o 32,49 procenta a proti srpnu minulého roku o 43,82 procenta. Také jogurt je levnější než v lednu a ve stejném období loni, a to o 10,15 procenta a 5,26 procenta. Kromě brambor a jogurtu lidé podle ČSÚ meziměsíčně ušetří i na vepřové pečeni, cukru, pivu nebo jablkách. Nutno dodat, že ceny v zemědělství v červenci meziročně stouply o 11,2 procenta, informoval ČSÚ. V rostlinné výrobě byly ceny vyšší o 5,6 procenta a v živočišné o 17,8 procenta. Ceny potravinářských výrobků proti loňskému červenci zaznamenaly růst o čtyři procenta.

Jan Doležal pro Echo24 řekl, že tuzemské potraviny by byly levnější a dostupnější, pokud budou čeští farmáři méně zatíženi regulacemi a kontrolami. Pokud budou moci více investovat do rozvoje, produkovat víc potravin, a tím vytvoří prostředí s větší konkurencí, které by mohlo nastartovat pokles cen. "Pokud budeme mít větší nabídku a poptávka nám zůstane víceméně stejná, tak by se nám mohlo podařit, že to opravdu půjde s cenami dolů. Pokud budeme tlačit na to, že zemědělce, kteří něco produkují, budeme ještě více omezovat, ať už to bude environmentálně nebo na základě dotací, tak si myslím, že naopak budou ceny potravin dále růst," uvedl Doležal.

Ministerstvo zemědělství kritiku odmítá. Podle resortu je cílem vyhlášek ochrana spotřebitelů, například před rezidui pesticidů, salmonelou v drůbežím mase nebo těžkými kovy v máku. Debata o ukrajinských potravinách se navíc vyostřuje i v souvislosti s blížícími se volbami. Politické strany už začínají téma zapracovávat do svých programů. Piráti chtějí reformovat soutěžní úřad, SPD volá po koncepci potravinové bezpečnosti, STAN a Motoristé sobě slibují podporu malých a středních zpracovatelů. Koalice Spolu i hnutí ANO své programy teprve představí.