Masivní stávky se zúčastní více než polovina škol v Česku. „Nezodpovědné,“ kritizoval je Fiala

Do pondělní školské stávky se v různé míře zapojí více než polovina základních a středních škol v Česku. Některé budou zavřené, jiné budou fungovat v omezeném režimu, uvedla mluvčí školských odborů Jana Kašparová. Školské odbory vyhlásily celodenní výstražnou stávku základních, středních a mateřských škol na pondělí 27. listopadu. Zapojení do výstražné stávky dosud potvrdilo přes 100 z celkových 921 školských zařízení v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá stávku za neodůvodněnou a uvedl, že nerozumí zejména stávce ve školství, kde vláda meziročně zvyšuje rozpočet a učitelům garantuje plat na 130 procentech průměrné mzdy.

Odbory chystanou stávkou usilují o více peněz pro školství. Kritizují také to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství – tedy například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků. Zároveň se jim nelíbí návrh nařízení vlády, který by měl snižovat maximální počty hodin výuky financované ze státního rozpočtu.

Odbory jednají nezodpovědně a pokračují v konfrontační politice, s níž začaly ihned po nástupu současného kabinetu, řekl Fiala. Podle Fialy vláda udělala vše proto, aby stávce zabránila, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) do poslední chvíle s odbory jednal. "To, co se chystá v pondělí, je nezodpovědné. Už jen proto, že je zapojeno školství, které patří k oblastem, kde navzdory složité rozpočtové situaci vláda zohledňuje, že je důležité, takže přidává prostředky," řekl premiér.

Podle něj není jasné, co je požadavkem odborů. Připomněl, že učitelé mají garantované mzdy na úrovni 130 procent průměrné mzdy a že ministerstvo školství je jednou z mála rozpočtových kapitol, která se v příštím roce dočká zvýšení prostředků. Očekával by jednání s odbory o budoucnosti školství, tato debata se ale podle něj nevede. "Jim jde o protest a využití složité situace, ve které naše země je, a to pokládám za nezodpovědné," řekl Fiala.

Hlavní formou protestu bude podle Kašparové celodenní stávka. Někteří učitelé budou mít na sobě tmavomodré označení. Tmavě modrá je barvou školských odborů. Část stávkujících se podle mluvčí odborářů připojí k pondělnímu pochodu v Praze a demonstraci na Malostranském náměstí poblíž Sněmovny. Na náměstí by měl vystoupit i šéf školských odborů František Dobšík.

Do stávky se zapojí i 13 fakult veřejných vysokých škol, hodinovou výstražnou stávkou od 12:00 do 13:00 podpoří požadavky pracovníků v regionálním školství. Stávkovat by se mělo například na Univerzitě Karlově v Praze. Požadavky regionálního školství symbolicky podporuje celý vysokoškolský odborový svaz, řekl předseda Vysokoškolského odborového svazu (VOS) Petr Baierl.

Podle Kašparové stávku podporují i vychovatelé, kteří pracují například v domovech dětí a mládeže nebo ve výchovných ústavech.

Zapojení do výstražné stávky, kterou na pondělí 27. listopadu vyhlásily školské odbory, dosud potvrdilo přes 100 z celkových 921 školských zařízení v Praze. Přesné informace o zapojení do stávky má zatím část městských částí. Někde školy, které se zapojí, ještě přibývají. Vyplývá to z odpovědí mluvčích městských částí a magistrátu. Podle předsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS) pro Prahu Evy Dvořáčkové se zapojuje vysoké procento pražských škol. Některé školy budou zavřené úplně, jiné budou fungovat v omezeném režimu.

V hlavním městě je podle statistik ministerstva 291 základních, 440 mateřských a 190 středních škol. Základní a mateřské školy zřizují městské části, zřizovatelem středních škol je magistrát.

„Zapojení je masivní a velice mě překvapilo, jaké vysoké procento pražských škol se zapojí. A to jak základních škol, školek, středních škol nebo uměleckých škol,“ řekla Dvořáčková. Žádná konkrétní čísla podle ní však zatím nejsou k dispozici, protože školy svou účast mohou teprve hlásit. Jasno by mělo být ve čtvrtek.

Stávku podle mluvčího metropole Víta Hofmana podpoří 72 škol, které jsou zřizované hlavním městem. Asi 99 škol se pak do stávky nepřipojí. „Nicméně je nutné podotknout, že některé školy, které se vyjádřily, že se do stávky zapojí, se zapojí jen symbolicky nebo bez omezení provozu,“ uvedl Hofman.

Nedostatek peněz ve školách by podle odborů způsobil výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce a omezení možnosti škol dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější. Zároveň by se zvyšoval počet žáků ve třídách, školy by omezovaly volitelné předměty nebo by se ohrozila existence malotřídek. Stávkou chtějí odbory také zabránit poklesu platů nepedagogických pracovníků a dalších zaměstnanců, jako jsou vychovatelé, asistenti pedagoga nebo školní psychologové. Odmítají, aby ředitelé škol museli z peněz na platy hradit stonajícím zaměstnancům dávky v nemoci.

Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) po úterním jednání s Dobšíkem řekl, že se rozpočet českého školství na příští rok se nezvýší. Zopakoval, že vláda je připravená zvážit převedení čtyř miliard korun do rozpočtu školství z rozpočtové rezervy, ale až počátkem příštího roku po bilanci letošního státního rozpočtu a čerpání evropských fondů. Peníze by tak měly být připravené při rozepisování rozpočtů jednotlivých škol na konci ledna.

V Česku je podle ročenky ministerstva školství celkem přes 4200 základních, téměř 1300 středních a asi 5400 mateřských škol. Většinu základních škol zřizují obce, zhruba 300 škol je soukromých a necelých 50 zřizují církve. Obce zřizují i většinu mateřských škol, soukromých je přes 400 a církevních 50. U středních škol platí, že je většinou zřizovatelem kraj. V Česku je asi 300 soukromých středních škol a necelých 50 církevních. Některé školy zřizuje i ministerstvo školství či další resorty.