Mnichovské dohody – co odhalila bezpečnostní konference o západním uvažování

Mnichovská bezpečnostní konference je nejprestižnější událostí svého druhu. Založil ji v roce 1963 německý aristokrat Ewald-Heinrich von Kleist-Schmenzin, poslední přeživší Stauffenbergova spiknutí proti Hitlerovi. Jeho cílem bylo shromáždit největší bezpečnostní experty, kteří by diskutovali, jak zabránit velkým konfliktům, jako byla druhá světová válka. Prvního ročníku se účastnilo 60 hostů, mezi nimi budoucí německý kancléř Helmut Schmidt a Henry Kissinger, tehdy profesor mezinárodních vztahů na Harvardu. Časem konference nabobtnala a stala se oblíbeným místem pro neformální vyjednávání a zásadní vyjádření. Zvlášť památný je díky Vladimiru Putinovi ročník 2007.

Tehdy vládce Kremlu kritizoval světové uspořádání po studené válce. „Domnívám se, že unipolární model je v dnešním světě nejen nepřijatelný, ale i nemožný,“ prohlásil. Zpětně někteří projev hodnotí jako vyhlášení války Západu. Na nynější ročník, který probíhal 16. až 18. února, Putina nepozvali, ale i tak se dá říct, že byl hlavní hvězdou. Jedním z hlavních témat – nepřekvapivě – byla jeho invaze na Ukrajinu, dalšími budoucnost NATO a válka v Gaze.

Přítomnost Putinova ducha znásobily dvě události, které během konference proběhly: ústup Ukrajinců z Avdijivky a smrt Alexeje Navalného. Sami Ukrajinci tvrdí, že jedním z důvodů pádu Avdijivky je nedostatek dělostřelecké munice, Rusové je prý dokážou přestřílet zhruba deset ku jedné. Důvodem nedostatku je západní neschopnost dodat Kyjevu slíbené zásoby.

To se pojí se strachem ohledně budoucnosti západní aliance, pokud se prezidentem USA znovu stane Donald Trump. Jedním z důvodů nedostatku munice je v Kongresu republikány zablokovaná pomoc Ukrajině. Pro posílání dalších prostředků Ukrajině přitom existuje poměrně široká shoda, Senát odhlasoval balíček pomoci Izraeli, Tchaj-wanu a Ukrajině v hodnotě 90 miliard dolarů, na Kyjev připadá asi 60 miliard. Většina pro schválení pomoci je nejspíš i ve Sněmovně reprezentantů, to by ji ale její předseda Mike Johnson nesměl blokovat. Předseda totiž určuje agendu sněmovny, a pokud bod nezařadí na program, tak není způsob, jak o něm hlasovat.

Johnson by nejspíš byl i svolný k tomu, nechat o balíčku pomoci rozhodnout, ale neměl by být v zajetí protrumpovského křídla, které odmítlo jakoukoli spolupráci s demokraty a je skeptické ohledně pomoci Ukrajině. Republikáni mají ve sněmovně většinu jednoho jediného hlasu. Stačí tudíž jeden nespokojenec – a Johnson bude svržen.

Celý text si můžete přečíst ve speciálu Best of Echo 2024. Koupit si jej můžete ZDE