Dopadl by soud s Ferim po redefinici znásilnění jinak? Nemá to být o něm, říká Urbanová

Na sociálních sítích i v médiích se řeší, jak by dopadl soud s bývalým poslancem TOP 09 Dominikem Ferim, pokud by v době spáchání činů již byla v platnosti aktuálně projednávaná redefinice znásilnění. Podle poslankyně Kláry Kocmanové (Piráti) by byly totiž kvalifikovány podle nového znění zákona jako znásilnění i další případy. Další z iniciátorek redefinice Barbora Urbanová (STAN) pro Echo24 uvedla, že se debata nemá zúžit jen na Feriho.

Bývalý poslanec TOP 09 Feri půjde za znásilnění dvou dívek – z toho jedné nezletilé – a pokus o znásilnění jedné další na tři roky do vězení. Rozhodnutí odvolacího soudu je pravomocné. Podle předsedy odvolacího senátu pražského městského soudu Libora Vávry byly všechny tři napadené dívky mladé, nesporně relativně nezkušené a trpěly nejistotami, případně i psychickými problémy. Násilí vyvinuté proti nim nemuselo být podle Vávry razantní. „Souhra okolností, která ovšem byla vytvořená panem Ferim, vedla k tomu, že postavení obětí bylo v danou chvíli velmi zeslabené,“ uvedl soudce. Sedmadvacetiletý Feri, který kvůli trestnímu řízení rezignoval na poslanecký mandát a opustil politiku obvinění odmítá.

Mezitím se rozjela debata o tom, jak by soud rozhodoval, pokud by již byla v platnosti redefinice znásilnění, která už úspěšně prošla sněmovnou. Návrh mění trestný čin znásilnění tak, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku. Nahrazuje jej konceptem pohlavního styku nesouhlasného (nekonsensuálního) – ve smyslu „ne znamená ne“.

Poslankyně Klára Kocmanová (Piráti) na sociální síti X uvedla, že soud by v případě, že by již redefinice byla v platnosti, musel vzít do úvahy i další případy. „Odvolání Dominika Feriho proti tříletému trestu vězení zamítnuto. Odvolací soud dal znovu za pravdu obětem, které našly odvahu a ozvaly se. Ač jsou nakonec v této kauze posuzována pouze tři obvinění, jde o pozitivní signál justice směrem k obětem. S novou definicí znásilnění, kterou jsme úspěšně poslali do Senátu, by od příštího roku měly být kvalifikovány jako znásilnění i další případy. Například, i tady bylo pět případů vyřazeno jen proto, že oběti nevyjádřily dostatečně nesouhlas,“ uvedla Kocmanová.

Urbanová: Nezjednodušujme to

Jedna z iniciátorek změny Barbora Urbanová z hnutí STAN pro Echo24 řekla, že debata se nemá zúžit jen na Feriho případ. „Bylo by až příliš jednoduché použít kauzu Dominik Feri jako potvrzení, že se něco mění, že je třeba redefinice znásilnění nebo naopak, že zákony tu máme dostatečné. Vypovídá to o nepochopení toho, co se nám tu v oblasti ochrany obětí sexualizovaného i domácího násilí děje,“ uvedla Urbanová.

„První věc je, že přeživší začínají mluvit. Máme tu hned několik projektů, které zveřejňují příběhy lidí, kteří domácí či sexualizované násilí zažili. A mnohdy zažili i trestní řízení, často s pro ně ne příliš uspokojujícím výsledkem. Co to značí? Že pohled veřejnosti se přesunul od pachatele k těm, kterým bylo ublíženo,“ míní Urbanová.

„Druhá věc pak je, že se aktivně nejen na odborné, ale i na politické scéně mluví o tom, že judikáty nestačí. Ano, existují případy, kdy soudy došly k názoru, že zamrznutí je bezbrannost a za takovou ji považovaly, tudíž rozhodly v intencích toho, že se oběť nemohla bránit. Stejně tak existuje rozhodnutí soudu, které říká, že malé dítě nerozumí tomu, co se mu děje když na něj někdo začne sahat. Pachatel tak nemusel ke znásilnění dítěte použít násilí, což je to, co nyní měníme v redefinici znásilnění,“ uvedla Urbanová.

Zmíněné rozhodnutí soudu se podle ní týkalo případu spojeného s pětiletým dítětem. „Tedy, pokud by se soudy tohoto judikátu držely, musely by za tzv. znásilnění z podstaty (tak jsme do češtiny přeložili tzv. statutory rape) považovat jen sexuální aktivity s dětmi do pěti let. Protože u osmileté holčičky jiný soud k podobnému nedošel respektive nikdo se neodvolal… Navíc český právní řád nepředpokládá závaznost judikátů,“ poukázala Urbanová.

Jde podle ní o složitou tematiku, ale je důležité pochopit, že tady judikáty sice byly, ale neplatily univerzálně a soudy se jich ne vždy držely. „A proto už druhý den odpovídám na otázku ‚ale vždyť rozsudek v kauze Feri je přece důkaz, že je všechno v pořádku‘ rozhodným ‚ne‘. Máme tady řadu případů, nad kterými zůstává rozum stát,“ uvedla Urbanová.

Připomněla případ, kdy se v nákupním středisku útočili tři pachatelé, jeden z nich oběť držel, ostatní z ní strhli oblečení, všichni ji znásilnili. Trestem byla podmínka. „Anální znásilnění po naprosto zjevném nesouhlasu partnerky. Trest? Podmínka. Mnohonásobný recidivista znásilnil cizí ženu ve stanu u řeky. Podmínka. U recidivisty mě to dost překvapilo. Anální styk s třináctiletou dívkou, od které dlouhodobě lákal nahé fotky přes internet. Podmínka. Znásilnění pětileté nevlastní vnučky. Podmínka,“ vypočítala Urbanová příklady pochybných rozsudků.

Iniciativa Pod Svícnem, jíž je Urbanová spoluzakladatelkou, sbírá případy lidí, kteří se mnohdy neodhodlali útok nahlásit. „A tak se postupně dostávám ke třetí věci: práce v systému. Není to ani o jednom zákonu, ani o jedné Úmluvě, ani o jednom případu. Je to o systematické práci na tom, aby se všechno, co se po nahlášení znásilnění či týrání děje, dělalo s největším zájmem o oběť. Ne o pachatele,“ míní.

Řešením je podle ní mimo jiné financovat preventivní programy, respektive práci s osobami se sklony k násilí a celkově se více věnovat duševnímu zdraví. „Redefinice znásilnění přináší to nejlepší z těch judikátů plus chrání děti do 12 let. Důkazem, že to je fakt dobrá práce, je i to, že prošla všemi hlasy ve sněmovně. Ministerstvo spravedlnosti tu práci odvedlo a za to patří ministrovi a jeho týmu velký dík. Ještě za ten zákon budeme všichni rádi, protože násilníky vůči osmiletým dětem dostane do vězení. Podmínky by za to už padat fakt neměly,“ dodala Urbanová.