Klid pro vládu na účet klientů VZP. Pokusí se k navýšení mezd přinutit i soukromé nemocnice

Dohoda s protestujícími lékaři je na spadnutí. Mzdy nespokojených zdravotníků mají sanovat rezervy VZP, která „na pokyn“ vlády nabídne všem nemocnicím úhradové dodatky. Stát sice podle kritiků nemá nástroje, jak rozdělení prostředků garantovat či vymáhat, dohodnuté strany však počítají s tím, že soukromým či nestátním nemocnicím nic jiného nezbude. Donutit k navýšení mezd je má konkurenční tlak. A zatímco ministr zdravotnictví mluví o potřebě reforem, kritici označují dohodu za socializaci českého zdravotnictví.

Návrh podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) počítá s tím, že od 1. ledna 2024 lékaři po absolvování lékařské fakulty budou mít příjem o 5000 korun vyšší, po ukončeném základním kmeni o 8000 korun a po atestaci o 15 000 korun vyšší. Podle viceprezidenta ČLK Jana Přády, lídra protestní akce lékařů, bude konkrétní dohoda vypracována během několika dní. V pátek ji všechny zúčastněné strany podepíšou a nespokojení lékaři, kteří od prosince vypověděli přesčasovou práci, akci odvolají.

Vláda však zvolila k řešení situace kontroverzní mechanismus. Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeňka Kabátka se peníze přímo k zaměstnancům dostanou po podepsání úhradového dodatku mezi pojišťovnou a nemocnicí. Jejich přijetí chce zajistit speciální bonifikací pro nemocnice. „Součet bonifikačního úhradového mechanismu a základu, který je ve vyhlášce, tvoří těch 9,8 miliardy,“ dodal.

Peníze ve všech zařízeních tak půjdou jen z rozpočtu VZP, ostatní pojišťovny zůstanou stranou. Tento krok však čelí od počátku tvrdé kritice ze strany některých odborníků či místopředsedy správní rady VZP a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. „Je to malý krok pro lidstvo. Je to ale velký krok k socializaci českého zdravotnictví, k jeho nižší efektivitě a postupnému znárodňování a snižování kvality a dostupnosti,“ komentoval Miroslav Kalousek domluvené kroky, které na pondělní tiskové konferenci oznámil ministr zdravotnictví se zástupci odborů, komory či VZP.

Problém vidí kritici i v postupu, kdy největší pojišťovna ze svého rozpočtu nebude nakupovat péči pro své klienty, ale uhradí „díru“ ve mzdách zdravotníků od státních po soukromá zařízení, protože to potřebuje vláda. Ta navíc neumí garantovat, že se k nim opravdu prostředky dostanou, v tom mají dohodnuté strany spoléhat na konkurenční tlak.

„Každá nemocnice dostane nabídku na podepsání toho dodatku,“ řekl ministr Válek, podle kterého s nabídkou souhlasí i obě asociace nemocnic. Podobná situace byla podle něj v roce 2008, kdy se řešilo odměňování zdravotních sester, a dodatky podepsaly všechny nemocnice. Podle Kabátka na tyto bonifikace nemocnic akutní i následné péče, které dodatek podepíšou, VZP počítá zhruba se třemi miliardami korun. Podle dřívějších informací z peněz, které získala VZP od státu v roce 2022 jako pojistné za ukrajinské uprchlíky, zbylo VZP asi 2,6 miliardy korun, protože příchozí málo čerpali zdravotní péči.

Pokračovat bude dál i příprava samostatného zákona o odměňování zdravotníků. „Musíme změnit způsob odměňování zdravotníků. Pokud to jenom trochu půjde, tak ho provázat s úhradovou vyhláškou,“ řekl ministr Válek v pondělí. Úhradová vyhláška je dokument, kterým ministerstvo stanoví rozdělení meziročního nárůstu peněz z veřejného zdravotního pojištění mezi jednotlivé segmenty zdravotní péče. Bude podle něj také třeba znovu změnit zákoník práce a zavést směnný provoz tam, kde lékaři nepřetržitě pracují.

Lékaři začali podávat výpovědi z přesčasové práce v létě poté, co Sněmovna schválila změnu zákoníku práce, který zdvojnásobil maximální počet hodin dobrovolné přesčasové práce až na 832 hodin za rok. Sekce mladých lékařů ČLK lékaře vyzvala, aby od prosince tyto přesčasy odmítli. Chtěli tak upozornit na to, že lékaři měli i původně nadměrné množství přesčasů, zároveň jsou na nich ale často ekonomicky závislí, protože tvoří až polovinu jejich měsíčního příjmu. Žádali proto spolu s odbory zvýšení základních mezd a platů na úrovni 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, o 60 000 až 120 000 korun, tedy navýšení o 50 až 80 procent více proti současnosti.

Splnění takového požadavku by ale podle dřívějšího Válkova vyjádření znamenalo desítky miliard navíc. Veřejné zdravotní pojištění má být přitom příští rok schodkové, pojišťovny budou muset sáhnout pro zhruba devět miliard do svých rezerv z předchozích let. Celkové náklady jsou plánovány přes 500 miliard korun, do lůžkové péče z nich jde téměř 280 miliard. Ministerstvo zdravotnictví zřizuje 11 fakultních nemocnic, nemocnice psychiatrické a další zařízení. Většina ze 160 nemocnic v ČR je ale zřizována kraji, městy, soukromými společnostmi nebo církví.