Německé reaktory zhasly o půlnoci. Bavorsko chce pokračovat s jádrem na vlastní pěst

Německo v sobotu minutu před půlnocí odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu, a přestalo tak po více než 60 letech vyrábět energii z jádra. Informuje o tom dnes agentura DPA. Bavorský premiér Markus Söder ale listu Bild am Sonntag řekl, že jeho spolková země by v provozu jaderných elektráren ráda pokračovala na vlastní zodpovědnost.

Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům invaze ruských vojsk na Ukrajinu a následnému zhoršení energetické krize se německá vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu. Na základě příslušného zákona musely být definitivně vypnuty v sobotu.

Odstavena byla elektrárna Isar 2 v Bavorsku, Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku, která se od sítě odpojila ve 23:59 SELČ.

První jaderný reaktor byl v Německu spuštěn v roce 1961. Poslední tři jaderné elektrárny se v prvním letošním čtvrtletí podílely na výrobě elektřiny v Německu asi pěti procenty. V nadcházejících letech chce spolková republika přejít výhradně na obnovitelné a ekologické zdroje energie.

Průzkum institutu Forsa z tohoto týdne ukázal, že dvě třetiny Němců podporují prodloužení životnosti reaktorů nebo připojení starých elektráren zpět do sítě. Pouze 28 procent si přálo jejich odstavení.

Jejich pokračování by chtěl také bavorský premiér Söder, podle něhož bylo rozhodnutí o odklonu od jádra "absolutním omylem". Přál by si, aby se změnily německé zákony tak, aby 13milionové Bavorsko mohlo jaderné elektrárny provozovat na svou zodpovědnost. Než skončí krize a podaří se přechod k obnovitelným zdrojům, je podle něj třeba využívat všech zdrojů energie.

Že by na něco takového německá vláda, která patří do jiného politického tábora než Söderova Křesťanskosociální unie (CSU), přistoupila, je velmi nepravděpodobné. I kabinet kancléře Olafa Scholze ale připouští, že v příštích letech bude muset využívat více energie z plynu a uhlí, které jsou v některých ohledech výrazně problematičtější než jaderná energie.

Podle projektu Our World in Data spojeného s Oxfordskou univerzitou je jádro zhruba 350krát bezpečnější než uhlí, pokud jde o počet úmrtí na jednu vyprodukovanou terrawatthodinu energie. Z hlediska emisí skleníkových plynů je pak podle webu jaderná energie asi 270krát čistší než uhelná.