Negramotné české děti: nemalá část má problémy se čtením, financemi i počítáním

Další srovnávací testy poukazují na palčivý problém na českých školách. Ačkoliv se umisťují čeští žáci či studenti ve srovnání s jinými zeměmi na průměru či někdy i nadprůměru, výsledky nahoru často táhne jen malá část. Značná část dětí – a v případě nematuritních oborů jde často i o vysoké desítky procent – přitom postrádá i základní gramotnosti. A to v ohledech, které jsou značně důležité pro život, ať jde o schopnost pracovat s vlastními financemi či vůbec chápat text.

Jak ukázalo nejnovější mezinárodní testování PISA, finančně negramotných je 15 procent českých patnáctiletých žáků. Šetření probíhalo ve 20 zemích a regionech pod taktovkou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je to o pět procentních bodů více než před deseti lety, kdy se Česko zúčastnilo testování finanční gramotnosti v PISA poprvé. Nejvyšších dovednostních úrovní, tedy čtvrté a páté, dosáhla naopak více než třetina českých patnáctiletých žáků. Celkově byl výsledek českých žáků nadprůměrný.

Jenže jak upozornil ústřední školní inspektor Tomáš Zatkloukal, není to příliš uklidňující zpráva. „Když se díváme na výsledky ze všech šetření s tím pohledem na vzdělávací systém, tak jsme průměrní nebo nadprůměrní. Ale ten výsledek nám zajišťuje jen velmi úzká skupina žáků,“ řekl Zatloukal.

„Základní úroveň je charakteristická tím, že žáci dokáží řešit záležitosti z oblasti financí, které se jich bezprostředně týkají. To znamená, že jsou schopní si naplánovat svůj rozpočet, jsou schopní rozeznat nějaké podvodné finanční nabídky nebo podezřelé,“ dodal Zatloukal s tím, že zásadní je zastoupení žáků z pohledu oborů, které studují. V případě skupiny žáků, která studuje v nematuritních středoškolských oborech, je podle výsledků finančně negramotných 40 % patnáctiletých.

Podobné je to ale i u dalších základních schopností. Národní zpráva PISA z roku 2022 poukazuje na to, že napříč sledovanými lety roste podíl žáků nedosahujících ani základní úrovně matematické gramotnosti. „Nejmarkantnější je přitom nárůst podílu těchto žáků ve středních odborných školách bez maturity, v nichž základní úrovně matematické gramotnosti nedosahuje téměř 60 % 15letých žáků, což je dvojnásobek podílu z roku 2003. V případě základních škol nedosahuje základní úrovně třetina 15letých žáků, na středních odborných školách s maturitou pak sedmina. Zarážejícím zjištěním je, že žáci pod základní úrovní matematické gramotnosti se začali objevovat v gymnáziích, přestože pouze v zanedbatelné míře,“ uvádí zpráva.

Přitom nedosahování ani základní úrovně ať už v matematické či čtenářské gramotnosti znamená problémy nejen z pohledu dalšího studia, ale především pro uplatnění na trhu práce. U nematuritních oborů pak v minulosti podobně kupříkladu až polovina žáků v testech PISA nedosáhla základní úrovně čtenářské gramotnosti.

Například podle nedávno publikovaných zjištění České školní inspekce pak nedosahuje ani minimální čtenářské gramotnosti téměř čtvrtina páťáků, 17 procent deváťáků, u žáků druhého ročníků středních škol je to asi pětina. Zároveň necelá třetina žáků testovaných ročníků v základních školách dosáhla jen minimální úrovně čtenářské gramotnosti, u žáků druhých ročníků středních škol to bylo 29 procent. Mezinárodní průzkumy i národní testování inspekce zároveň poukazují na vliv rodinného zázemí na rozdíly mezi žáky a na krizi důvěry mezi dětmi ve školách a učiteli.