Inflace konečně zpomaluje

ÚHEL POHLEDU

Inflace konečně zpomaluje
Inflace nepatrně zpomaluje. Přitom finanční trh v průměru počítal s mírným růstem tempa inflace, píše Markéta Šichtařová. Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu

Markéta Šichtařová

ÚHEL POHLEDU: Tento týden opět přinesl ostře sledovaná čísla o spotřebitelské inflaci. Tedy o fenoménu, který se v posledním roce doslova utrhl ze řetězu. Ale po dlouhé době to nejsou zprávy až tak moc depresivní: Především úroveň spotřebitelských cen zůstala v součtu v prosinci stejná jako v listopadu. Neboli tempo meziměsíční inflace dosáhlo v prosinci rovné nuly. Meziročně pak spotřebitelské ceny v prosinci vzrostly o 15,8 %, což bylo o 0,4 procentního bodu méně než v listopadu. Jinak řečeno, inflace nepatrně zpomaluje. Přitom finanční trh v průměru počítal s mírným růstem tempa inflace.

Ze statistiky je zřejmé, že meziměsíční inflace se v prosinci nezměnila hlavně proto, že pokles cen v dopravě byl kompenzován růstem cen v oblasti bydlení, kultury či potravin. Již tedy neplatí, že ceny rostou všude. Nyní už někde rostou, někde klesají. Konkrétně třeba ceny pohonných hmot meziměsíčně klesly o 10,5 %, tedy během jediného měsíce o víc než desetinu. Naproti tomu meziměsíčně vyšší byly hlavně ceny zemního plynu o 2,0 %, elektřiny o 1,2 % nebo dovolených o 2,1 %.

Čísla ovšem víc vyniknou v meziročním srovnání. Jen pár namátkových zajímavých příkladů: Ceny mouky meziročně vyskočily o 42,0 %, chleba o 37,6 %, drůbežího masa o 42,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 55,4 %, vajec o 92,4 %, cukru o 98,9 %. Z nákladů domácností skokově meziročně podražil zemní plyn o 140,2 %, ceny tuhých paliv narostly o 66,4 % a tepla a teplé vody o 28,8 %. Ceny elektřiny proti tomu klesly o 21,2 %, jenomže toto číslo ovlivnila pomoc ze strany české vlády. To byl zásadní zásah do celé statistiky. Bez této podpory by tempo meziroční inflace v prosinci neklesalo pod 16 %, ale leželo by nad 19 %.

A jak si stojíme mezinárodně? Podle předběžných výpočtů dosáhl v prosinci harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) v Česku meziročně 16,8 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v prosinci roku 2022 za eurozónu 9,2 %. Tempo inflace je tak v Česku nadále výrazně vyšší než v eurozóně. V Česku i v eurozóně je ale tempo inflace podle všeho už za svým vrcholem. Přesto Evropská centrální banka ještě neřekla poslední slovo při zvyšování úrokových sazeb.

Průměrné tempo inflace za celý rok 2022 tedy dosáhlo 15,1 %. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatné České republiky. Vyšší byla inflace pouze v roce 1993, tedy v období transformace, kdy ceny vyskočily o více než pětinu. Jenomže znovu zdůrazňuji: Tehdy jsme procházeli jedinečnou transformací ekonomiky ze socialistické a centrálně plánované na kapitalistickou a tržní. Přechodně zvýšená inflace na základě liberalizace cen tedy byla logická. Naproti tomu dneska spíš procházíme plíživou transformací z tržní ekonomiky na stále víc socialistickou a centrálně řízenou.

S inflací ještě rozhodně není konec. Sice už nebude tak rychlá jako dosud, ale částečně to bude dáno jen opticky vysokou základnou z loňského roku. Navíc statistiky z oblasti bydlení budou i v roce 2023 zkresleny opatřeními na pomoc s vysokými cenami energií od startu roku 2023 jsou totiž v platnosti cenové stropy na elektřinu a zemní plyn, které nahradily úsporný tarif. Do dalších oblastí se ale budou vyšší ceny energií viditelně propisovat. Dál budou razantně zdražovat zejména potraviny. Naproti tomu na čerpacích stanicích uvidíme zlevňování pohonných hmot kvůli poklesu burzovní ceny ropy k hladině 80 dolarů za barel. V průměru za celý rok 2023 se bude inflace pohybovat kolem 10 %.