Rusové mají bojového ducha, podcenili jsme je. Generál Petraeus viní z krachu ofenzívy i Západ
VÝVOJ UKRAJINSKÉ PROTIOFENZÍVY
Navzdory velkým nadějím se letní ukrajinská protiofenzíva nepodařila a díl viny nese také Západ a USA, domnívá se bývalý šéf Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus. „To, že Ukrajinci nedokázali dosáhnout průlomu, ve který všichni doufali, je také chyba USA a Západu. Ukrajinská armáda neměla dostatečné množství zbraní a chyběly hlavně ty americké,“ řekl Petraeus v rozhovoru pro televizi BBC. „Tanky z USA se na Ukrajinu dostaly pozdě a další válečné dodávky se zpozdily kvůli sporům v Pentagonu,“ cituje slova amerického generála německý deník Bild.
Petraeus, který působil jako velitel válečných misí americké armády v Afghanistánu a Iráku, dále uvedl, že největší problémy a neshody panovaly kolem dodávek amerických bojových tanků Abrams, kazetové munice, raketových systémů, vícenásobných raketometů a stíhaček. „Zejména letadla a stíhačky jsou nezbytné k provedení úspěšné ofenzivy, hlavně na začátku každé velké útočné operace,“ prohlásil Petraeus. „Naše vojenská doktrína říká, že k prolomení obrany, jakou jsme viděli na jihu Ukrajiny, potřebujete vzdušnou převahu a mnoho dalších věcí.“
Bývalý šéf CIA se také domnívá, že NATO a Západ podcenil ruské obranné linie. „Nemyslím si, že někdo rozpoznal hloubku minových polí nebo odhadl, že Rusko vybudovalo obranu správně,“ řekl. Rusko bylo odolnější, než se očekávalo. „Navzdory tisícům mrtvých Rusové neztrácí zuřivého bojového ducha a mnoho vojáků raději zemřelo na frontě, než aby ustoupili. Rusko bylo připraveno zaplatit vysokou cenu krví a nadále vysílalo vojáky k ukrajinské frontové linii,“ upozornil Petraeus s tím, že podobná strategie fungovala i v případě Bachmutu či Avdijivky.
Západ měl Ruskou federaci „postavit do latě“ už v roce 2014 po anexi Krymu, domnívá se generál. „Myslím, že jedním z důvodů, proč si Vladimir Putin myslel, že se může vyhnout odpovědnosti za invazi na Ukrajinu, je to, že jsme po obsazení Krymu nepřijali dostatečná opatření,“ domnívá se Petraeus. „Obě země se nachází v patové situaci.“
Přitom právě Petraeus na jaře věřil v úspěch ukrajinské protiofenzívy a predikoval, že díky moderním tankům, pěchotě, dronům a dělostřelectvu dosáhnou vítězství.
Petraeus na začátku června v rozhovoru pro ukrajinský deník Kyiv Independent prohlásil, že ukrajinská protiofenzíva bude velmi úspěšná, protože Ukrajina zaútočí na velmi vyčerpanou ruskou armádu, která má navíc slabou morálku a špatné vedení. Zároveň tehdy předpokládal, že Ukrajina dosáhne dobrého výsledku kombinovaným účinkem zbraní, a to díky moderním tankům, které budou podporovány dobře vycvičenou pěchotou, drony a dělostřelectvem.
„Přichází (protiofenzíva) poté, co Rusové nedosáhli cílů své zimní ofenzívy. Sotva se jim podařilo obsadit Bachmut, kde jej Ukrajinci označili za past na myši umožňující zabití obrovského počtu ruských vojáků, údajně několik desítek tisíc, a zranění mnoha a mnoha dalších,“ řekl už dříve Petraeus. Více jsme o tom v deníku Echo24 psali zde.
Potíže s protiofenzívou potvrzuje také deník The Washington Post (WP) s tím, že ukrajinské velení v prvních dnech upustilo od strategie, kterou předtím po měsíce plánovalo s USA. Ukrajinské síly totiž narazily na nečekaně důkladné ruské obranné linie a tvrdý odpor ruských vojsk. Původní plán byl postoupit během prvních 24 hodin o zhruba 14 kilometrů k vesnici Robotyne, uvedl také deník, který přinesl analýzu protiofenzivy na základě rozhovorů s desítkami vojáků a představitelů z Ukrajiny, USA a dalších zemí.
Ukrajinská 47. samostatná mechanizovaná brigáda měla podle předchozího plánu 7. června zahájit protiofenzivu a postoupit o zhruba 14 kilometrů k vesnici Robotyne, z níž by pak ukrajinské síly pokračovaly do Melitopolu, a přerušily tím ruské zásobování. V nejlepším scénáři pak měli Ukrajinci dosáhnout za 60 nebo 90 dní pobřeží Azovského moře.
Plán ale nevyšel, konstatuje WP. Robotyne Ukrajinci ovládli za 12 týdnů. Za celou protiofenzivu pak ukrajinské síly postoupily asi o 19 kilometrů, Melitopol stále ovládá Rusko a Azovské moře je daleko od současné frontové linie.