Kolik jste poslali, komu a za co? Banky mají povinně posílat státu detaily transakcí

PROLOMENÍ BANKOVNÍHO TAJEMSTVÍ

Kolik jste poslali, komu a za co? Banky mají povinně posílat státu detaily transakcí
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Foto: Michal Čížek
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Povinnost bank předávat úřadům práce informace o klientech dostává konkrétnější obrysy. Kdo bude žádat o některé dávky, měl by podle nového návrhu prováděcí vyhlášky počítat s tím, že banka úřadu musí na vyžádání poskytnout detailní výpis transakcí za poslední tři měsíce. Naplňují se tak některé dřívější obavy kritiků, kterým vadilo příliš široké a nezdůvodněné vymezení, které ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) „přilepil“ do zákona skrze pozměňovací návrh. Ministerstvo práce si však trvá na svém vysvětlení: jde jen o digitalizaci a urychlení stejného procesu.

Původní paragraf, který na banky a další instituce uvalil povinnost s úřady práce (či ministerstvem) spolupracovat, se v rámci pozměňovacích návrhů objevil v novele zákona o státní sociální podpoře. Prosazení změny s potenciálně velkým dopadem do práva na ochranu soukromí „uprostřed“ legislativního procesu, tedy bez nutnosti zdůvodnění, posouzení dopadů kritizoval i Úřad pro ochranu osobních údajů.

„Úřad rozhodně nebude mít možnost nahlížet do povahy platebních transakcí a třeba sledovat, co si žadatel zakoupil. I tyto informace se ve veřejném prostoru objevily a nezakládají se na pravdě. Neplánujeme zavádět nějakého ‚Big Brothera‘,“ obhajoval návrh tehdy ministr Marian Jurečka. Kritici však upozorňovali, že jde v mnohém o otázku výkladu.

Na problematičnost prosazení návrhu i jeho nejednoznačné vyznění pak upozorňovaly i organizace zabývající se ochranou soukromí či osobních údajů, stejně tak jako na problematický dopad například do okruhu společně posuzovaných osob v domácnosti. „Ze znění zákona není zřejmé, co konkrétně by banky měly sdělovat. Ministerstvo přitom uvádělo, že úřady nebudou zajímat podrobné výpisy, ale pouze zůstatky na účtu. Před týdnem ovšem ministerstvo poslalo do připomínkového řízení prováděcí vyhlášku, z které je zřejmé, že banky budou online sdělovat nejen informace o existenci účtu či zůstatku, ale i podrobné informace o všech transakcích na účtu tři měsíce zpětně,“ uvedl pro deník Echo24 výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium a advokát Jan Vobořil.

Stejně tak jako u zákona podle něj ve vyhlášce chybí řádné zhodnocení dopadů, ale i jakékoliv odůvodnění, proč by měla banka poskytovat takto podrobné informace. Ve vyhlášce se konkrétně žádají po bance detailní informace o transakcích za poslední tři měsíce, případně do limitu stovky transakcí.

„Obáváme se, že vzhledem k standardizaci vyřizování žádostí online se stane prostě rutinou, že úřady budou o takto podrobná data žádat jednoduše u všech žadatelů o dávky hmotné nouze, bez jakéhokoli ohledu na účelnost,“ dodal Jan Vobořil s tím, že se navíc chystá nový majetkový test u jednotné „superdávky“, která má spojit čtveřici dávek do jedné. „Obáváme se, že tento zcela nepřiměřený sběr bankovních dat o občanech bude rozšiřován i na podstatně větší skupinu lidí, kteří dnes žádají dávky státní sociální podpory, jako jsou třeba příspěvky na bydlení,“ uvedl Jan Vobořil.

Ministerstvo od počátku kritiku odmítá, i přes potvrzení Úřadu pro ochranu osobních údajů označuje prolomení bankovního tajemství jako „údajné“. „Žadatel již nyní musí prokázat, že je v hmotné nouzi a mimo jiné doložit výpis z účtu. Jedná se o základní podmínku poskytnutí této formy pomoci. Žadatel musí využít veškeré dostupné prostředky pro zlepšení své situace. To musí také prokázat. Nyní celý proces bude pouze se souhlasem klienta rychlejší a půjde o automatizovaný proces,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta.

„Poskytovanými informacemi budou údaje o číslech účtů, o jejich stavu a změnách. Automatizované bude také dokládání záloh na energie apod. Toto ověření se ze strany ÚP ČR děje pouze z důvodu posouzení nároku a výše dávky pomoci v hmotné nouzi a humanitární dávky. Ověřovat tedy budeme automaticky jen to, co už nyní žadatel stejně sám musí pro nárok na dávku pomoci v hmotné nouzi doložit, ale výrazně složitějším způsobem – tedy např. papírovými výpisy,“ dodal Jakub Augusta.

Ministerstvo práce plánuje v příštím roce nahradit jednou podporou čtyři dosavadní dávky, a to příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Podávat se má jedna žádost, jeden má pak být i vyřizovací proces. Podmínkou pro získání pomoci od státu má být práce či její hledání. Za aktivitu by měla být částka vyšší, s rostoucím příjmem by pak měla postupně klesat. Kvůli nároku na dávku by se měl nově posuzovat majetek žadatelů.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články