První kolo přijímaček na střední zase budí rozruch. Co dál, pokud dítě neuspěje

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY

První kolo přijímaček na střední zase budí rozruch. Co dál, pokud dítě neuspěje
Řádné termíny prvního kola mají uchazeči o místa na čtyřletých oborech za sebou. Foto: Shutterstock
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Přijímací řízení na střední školy se nese v tradičním duchu napnutých kapacit i kritiky Cermatu za přijímací testy. Většina uchazečů o čtyřleté obory má za sebou první kolo a za měsíc se mají dozvědět, jak nový algoritmus vyhodnotil jejich umístění na jedné až z trojice vybraných škol. Tam však cesta přijímacím řízením nemusí zdaleka skončit. V případě neúspěchu či změny názoru na budoucí studium zůstává řada možností, co dál.

Žáci devátých tříd, kteří míří na čtyřleté obory, prošli prvním kolem přijímacích zkoušek v pátek a pondělí. Pro všechny zájemce o maturitní obory s výjimkou uměleckých škol s talentovou zkouškou je povinná jednotná přijímací zkouška. Ta letos tradičně čelí nejen ostré kritice některých rodičů, ale i části odborníků.

Například podle analytičky neziskové organizace EDUin Lucie Slejškové jsou testy náročnější, než je povinné minimum stanovené rámcovým vzdělávacím programem. Podle mluvčí Cermatu Jany Patákové testy z rámcového vzdělávacího programu vychází, musí být však těžké, aby mohly uchazeče rozřadit. „Testy jsou postaveny do značné míry znalostně a pracují s konkrétním učivem, které je ale v RVP ZV (Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání) nepovinné, jen doporučené. Neznamená to, že v testech nenajdeme ověřování některých dovedností, ale i v tom případě jsou testové úlohy někdy značně náročné a opakovaně jsou kritizovány za to, že netestují povinný základ z RVP ZV,“ uvedla Slejšková.

Jednotná přijímací zkouška se skládá z testu z matematiky a češtiny. Na test z matematiky je 70 minut, na češtinu mají uchazeči 60 minut. Meziročně se k jednotné přijímací zkoušce na čtyřleté obory a nástavby přihlásilo asi o 4000 uchazečů více než loni, je jich 94 000. Při započítání zájemců o víceletá gymnázia bude letos podle organizace Cermat jednotnou přijímací zkoušku dělat více než 121 000 uchazečů, zhruba o 5000 víc než loni. Náhradní termíny jednotné přijímací zkoušky jsou pro všechny obory na konci dubna.

Co dál v případě neúspěchu

Zásadní datum pro uchazeče bude 15. květen, kdy se dozví výsledky prvního kola přijímacího řízení. Systém jim podle dosažených výsledků oznámí přijetí či nepřijetí na jednu až ze tří škol podle určené priority. V případě neúspěchu přichází vzápětí na řadu druhé kolo. Informace o všech vypsaných druhých kolech a volných kapacitách se mají objevit na webu systému DiPSy 20. května. Pokud dítě v prvním kole na některé ze škol uspělo, ale chce využít možností ve druhém kole, musí se přijetí v prvním kole vzdát a podat znovu přihlášky do druhého kola.

Ty je třeba podat do 24. května. V druhém kole musí školy zohlednit i výsledky jednotné přijímací zkoušky z prvního kola. Opět zde platí, že je možné podat až tři přihlášky na maturitní i nematuritní obory, případně i dvě přihlášky do oborů s talentovou zkouškou. V případě neúspěchu či odmítnutí přijetí v druhém kole pak přichází na řadu změna.

V třetích či dalších kolech, které školy mohou vypsat, už se jede podle „starých“ pravidel. „Třetí a další kola již nejsou centrálně řízena a jejich termíny a způsob konání jsou zcela na rozhodnutí škol. Termín pro podávání přihlášek smí být ředitelem školy stanoven nejdříve na 7. den od vydání rozhodnutí v kole předchozím. Přihláška se podává výhradně na listinném tiskopisu (osobním doručením do školy, poštou, datovou schránkou). Elektronické podání ani podání výpisem není možné. Na každou školu uchazeč podá přihlášku s vyplněnými obory pouze této školy,“ uvádí Cermat s tím, že počet přihlášek není omezen a prioritizace už nehraje roli.

Nabídku míst na středních školách ve všech formách studia tvoří maturitní obory z asi 67 procent, zbytek jsou obory nematuritní a konzervatoře. Maturitní obory jsou přitom první volbou téměř 80 procent všech uchazečů o střední školy. Kapacita středních škol pro následující školní rok je podle ministerstva v souhrnu o asi 5400 míst vyšší než loni. V denním studiu je podle ministerstva kapacita vyšší o zhruba 3700 míst.

Pokud bylo první volbou uchazeče čtyřleté gymnázium, dal si podle ministerstva i své další přihlášky nejčastěji na gymnázia, a to v 53 procentech. Ve 31 procentech si tito uchazeči dávali své další přihlášky na ostatní maturitní obory a v 15 procentech na lycea. Uchazeč, který nejvíce chtěl na lyceum, si své další přihlášky dával nejčastěji na ostatní maturitní obory, a to v 63 procentech, dále pak znovu na lycea v 17 procentech případů a zhruba ve stejné míře na čtyřletá gymnázia.

Nápor na kapacity zejména z jiných krajů pak hlásí podle očekávání opět Praha. Téměř polovina dětí, které se hlásí na střední školy v Praze, je z jiných krajů, a místa v metropoli tak nemusí stačit, řekl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN). Hlavní město má ve středních školách 19 651 volných míst, přičemž v devátých třídách základních škol je letos asi 12 500 pražských dětí. Do Prahy se ale hlásí zhruba 10 000 žáků odjinud.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články