Ekonomika se vrací k růstu. Porostou reálné mzdy, ukazuje predikce ministerstva financí

Česká ekonomika letos vzroste o 1,4 % a příští rok její růst zrychlí na 2,6 %. Inflace se po většinu roku 2024 bude držet pod třemi procenty, v příštím roce pak klesne pod 2,5 procenta. Letos by mělo díky tomu dojít k růstu reálných mezd a HDP by měl být v absolutním vyjádření vyšší než před covidem. Vyplývá to z dubnové predikce ministerstva financí.

Predikce přináší podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) více pozitivních zpráv. „Reálné mzdy díky poklesu inflace letos po dvou letech opět porostou, což se projeví ve zvýšené spotřebě domácností a návratu ekonomiky k růstu, a to dokonce mírně vyššímu, než jsme čekali v lednu. V absolutním vyjádření už by HDP měl být vyšší, než byl před covidem, takže se dá říci, že tuto krizi máme za sebou,“ uvedl Stanjura.

„Pro mě jako ministra financí je podstatné, že ozdravný balíček, který začal platit od letošního roku, ekonomiku ani domácí spotřebu nějak výrazněji nebrzdí a přitom obrací kurz směrem k nižším rozpočtovým deficitům, které budou splňovat Maastrichtská kritéria,“ dodal s tím, že do prognózy se již promítl definitivní výsledky ekonomiky za rok 2023, což je změna oproti lednové predikci, kdy MF mohlo pouze odhadovat.

Vrchní ředitel David Prušvic během setkání s novináři uvedl, že se dařilo již v loňském posledním čtvrtletí. „Vloni možná řada lidí nevěřila, že to poslední čtvrtletí by mohlo být zalité sluncem a nakonec se ukázalo, že tam byl větší růst, než jsme čekali a to se samozřejmě promítlo i do nynější predikce,“ uvedl Prušvic.

Výkon ekonomiky by se po mírném poklesu v loňském roce měl v roce 2024 zvýšit o 1,4 %. Soukromá spotřeba by po dvou letech poklesu měla opět růst, zatímco spotřeba sektoru vládních institucí by měla v souvislosti s konsolidací veřejných financí zvolnit. Investiční aktivita bude tažena výdaji soukromého sektoru, vládní investice by pak v letošním roce měly v návaznosti na přechod mezi finančními perspektivami u strukturálních a investičních fondů EU klesnout. Změna stavu zásob bude hospodářský růst dále tlumit, i když ne tak silně jako v minulém roce. Příspěvek salda zahraničního obchodu by měl být mírně kladný. “

V roce 2025 by HDP díky silnější dynamice všech složek domácí poptávky i příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí měl vzrůst o 2,6 %.

Meziroční inflace, která se na počátku letošního roku po třech letech dostala do blízkosti 2% inflačního cíle České národní banky, by se s výjimkou posledního čtvrtletí měla po celý rok pohybovat pod horní hranicí tolerančního pásma. Dřívější silné proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky budou v průběhu roku dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž navíc přispívá restriktivní působení fiskálního ozdravného balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos měla klesnout na 2,7 % a v roce 2025 dále na 2,4 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2024 příliš vzrůst. Z 2,6 % v roce 2023 by se letos mohla zvýšit na 2,8 %, v roce 2025 by pak díky růstu ekonomiky mohla nepatrně klesnout. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd. Výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření.

Veřejné finance hospodařily v roce 2023 se schodkem 3,3 % HDP, který reflektoval mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucími cenami tažené mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. Strukturální schodek však z důvodu mimořádnosti některých titulů meziročně poklesl.

Dluh se na konci loňského roku mírně snížil na 44,0 % HDP. Ozdravný balíček vlády, minimum jednorázových či přechodných opatření a ekonomické oživení by i přes navýšené výdaje na obranu či důchody měly v letošním roce snížit deficit o 1 procentní bod na 2,3 % HDP. Dluhová kvóta by při nižší dynamice nominálního HDP měla dosáhnout 45,5 % HDP.